Štola Prokop je dnes zčásti zavalená. Projekt řeší její zpřístupnění. (2. dubna 2016) | foto: Radko Tásler

Krkonošská Kovárna se nerozšíří, jeskyňářům nepomohlo ani odvolání

  • 1
Plány krkonošských jeskyňářů zpřístupnit další chodby v historickém dolu Kovárna v Obřím dole u Pece pod Sněžkou dostaly vážné trhliny. V roce 2009 získali peníze z EU na otevření nové části historického dolu bez problémů, ale teď s obdobným projektem neuspěli. Odvolání nepomohlo.

Projekt jeskyňářů na otevření zavalené štoly Prokop, kde komunisté v 50. letech hledali wolframové rudy, Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) smetla ze stolu. Projekt se tak vůbec nedostal k hodnocení na Státní fond životního prostředí, kde se o přidělení evropských dotací rozhoduje. Práce měly podle původního záměru začít v letošním roce. Ambiciózní plán se odkládá na neurčito.

Hlavním argumentem AOPK je skutečnost, že projekt České speleologické společnosti Albeřice s rozpočtem 20 milionů korun, zjednodušeně řečeno, nechrání přírodu v Krkonošském národním parku a ani nereguluje návštěvnost ve vrcholových partiích hor. Právě na tyto aktivity podle úředníků cílí operační program Životní prostředí.

„Projekt nesplňuje kritéria přijatelnosti programu, a tudíž nemůže být hrazený z evropských fondů určených na ochranu přírody. Není zaměřený na zajištění stavu předmětu ochrany daného zvláště chráněného území a nenaplnil požadavky na podporu návštěvnické infrastruktury, která musí eliminovat negativní dopad návštěvnosti na předmět ochrany,“ odpověděla na dotaz MF DNES mluvčí agentury Karolína Šůlová.

„Je to pro nás velké zklamání“

Jeskyňáři se proti rozhodnutí AOPK odvolali a na přání úřadu dodali různé posudky. Komise jejich námitku znovu projednala, ale rozhodla stejně. „Je to pro nás velké zklamání, vůbec jsme s tím nepočítali. Pochopili bychom, kdyby uspěly lepší projekty, ale jsme rozladění z toho, že se naše žádost neměla šanci ucházet o evropské peníze na státním fondu. To, co nám AOPK vyčítá, lze říci o každém projektu,“ říká šéf albeřických speleologů Radko Tásler.

Kovárna

  • Kovárna je vedle dolu Bohumír v Jívce ve východních Čechách jediným důlním dílem, do kterého se mohou podívat turisté.
  • První zmínky o dolování v Obřím dole pocházejí už z 15. století, největšího rozmachu dosáhla hornická činnost v 19. století. Důlní společnost tehdy z Pece pod Sněžkou vyvážela měděné a arzenové rudy do celé Evropy.
  • Těžba skončila v roce 1876. V 50. letech minulého století se do podzemí vrátili komunističtí prospektoři a hledali měděné, cínové a wolframové rudy.
  • Za sedm let vyrubali několik kilometrů chodeb. K těžbě z ekonomických důvodů však nikdy nedošlo.
  • Přestože je bývalý důl otevřen pouze o letních prázdninách, za dva měsíce ho každoročně navštíví 1 500 turistů. Termíny jsou plně zamluveny dlouho dopředu.
  • Albeřičtí jeskyňáři začínají spolupracovat s Geologickým ústavem Akademie věd na velkém průzkumu, jehož cílem je zjistit, jak se utvářela geologická ložiska v Krkonoších.

Podle něj má projekt výrazný ochranářský aspekt. Otevřením dnes zavalené štoly ve spodní části důlního díla totiž dojde k odvětrávání dolu a zlepší se tak mikroklimatické podmínky pro zimování netopýrů.

Agentura ochrany přírody a krajiny však namítla, že to nemají podloženo žádným odborným posudkem. „Neuznávám tento argument. Takové pozorování ještě nikdo v republice nedělal. Znamenalo by to důl otevřít a pak pět let pozorovat, kolik tam netopýrů je a zda jim to vyhovuje,“ kroutí hlavou Tásler.

Na otevření druhého prohlídkového okruhu v Kovárně, jenž vede po nerezových žebřících 50 metrů pod zem, přitom jeskyňáři v roce 2009 evropské peníze bez problémů dostali. Tehdy však dotace šla z přeshraničního programu Českopolské spolupráce a byla součástí širšího projektu Podzemí Krkonoš.

Zpřístupněním štoly Prokop by došlo k prodloužení dnešní 300 metrů dlouhé trasy o dalších 350 metrů (o projektu jsme psali více zde). Z okruhu by vznikla jednosměrná trasa od nejstarší části dolu jámy Gustav, kde se kutalo v 19. století, do štoly Prokop, a to pro dvě skupiny současně.

Turisté by po žebřících sestoupili do osmdesátimetrové hloubky a vyšli by na povrch novým východem na dně Obřího dolu. Štola je z jedné třetiny zavalená, po odchodu prospektorů před více než 50 lety se v chodbách dochovaly důlní vozíky, vlak, kolejnice či podzemní sklad střeliva.

Záměr zpřístupnit štolu Prokop má i ryze praktické důvody. Ve spodním patře se postupně hromadí voda a bláto, které jednou chodbu zaplní až po strop. Zastaví se tak cirkulace vzduchu a začne se zvyšovat podíl oxidu uhličitého. V konečném důsledku by to mohlo znamenat, že jeskyňáři budou muset kvůli nedostatku kyslíku zavřít pro návštěvníky dnešní trasu B.

Příprava stála čtvrt milionu

Albeřičtí speleologové, kteří v roce 2004 zahájili turistický provoz v podzemí Sněžky, mají hotovou projektovou dokumentaci i platné stavební povolení. Původně chtěli začít těžit zavalenou štolu už v letošním roce, práce odhadovali na dva až tři roky. Bez razítka AOPK ale jejich projekt zůstane v šuplíku. Bez dotací z Bruselu se do zpřístupnění další části podzemí pod Sněžkou nemohou pustit.

Na podzim vypíše Státní fond životního prostředí novou výzvu a jeskyňáři mohou zkusit štěstí znovu. Pokud se tak rozhodnou, jejich žádost bude opět absolvovat už jednou neúspěšný proces.

„Příprava nás doteď stála čtvrt milionu korun a nechce se nám investovat další peníze v situaci, kdy hrozí, že se nám žádost vrátí se stejným výsledkem,“ naznačuje Radko Tásler.

Agentura ochrany přírody speleologům doporučila, aby se obrátili na jiné dotační programy. Problém je v tom, že v současnosti žádné vhodné tituly na jejich projekt nejsou vypsány. „Jak to bude dál, nevíme. Šance začít práce letos je uzavřená. Zpřístupnění štoly Prokop se odkládá na neurčito,“ dodává jeskyňář.