Dlouhé roky ležely silniční obchvaty Kostelce nad Orlicí, Častolovic a Čestic zamčené v šuplíku ministerstva dopravy a vypadalo to, že na světlo se dostanou až při skartaci.
Jenže zdánlivě neřešitelný problém dostal nečekaný spád. Horizont začátku výstavby sice nese poměrně nejasnou šifru „2020+“, avšak podle starostů je úspěch už jen to, že letité plány konečně opustily sejf, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo zpracovávat studii proveditelnosti a minulý týden do Kostelce svolalo první poradu o řešení obchvatu.
„Na jednu stranu jsme rádi, že se ty věci daly do pohybu, ale současně začátek budování je ještě vzdálený a máme za to, že se zbytečně ztratila spousta času. Mohli jsme být minimálně o dva roky dál,“ domnívá se místostarosta Častolovic Miloš Tichý (TOP 09), jenž naráží na růst průmyslové zóny Solnice-Kvasiny, o kterém kraj, Škodovka a ministerstvo průmyslu a obchodu jednají od roku 2014 (o výkupu pozemků pro zónu jsme psali zde).
Kostelecký obchvat chybí v memorandu
Zatímco Vamberk už obchvat má, velmi blízko k němu mají Opočno i Solnice, v Doudlebách se vypořádávají s posledními vlastníky půdy a v Rychnově nad Kněžnou se alespoň protestuje proti jeho trase (psali jsme zde), Kostelec a další dvě uvedená místa jsou teprve na začátku velmi dlouhé cesty.
„Koridor obchvatu je v územním plánu města přes 40 let. Sice máme určitý náskok, ale stále je to jen neurčitá linka. Vůbec si netroufám odhadnout termín začátku, protože vše závisí na financích. Je otázka, zda se obchvat ještě neobjeví v memorandu o vznikající průmyslové zóně,“ říká místostarosta Kostelce Tomáš Kytlík (TOP 09) doufající v urychlení stavby a pomoc státu.
Naděje na výrazné zrychlení jsou však s největší pravděpodobností liché. „Obchvaty Častolovic a Kostelce nejsou součástí vládního usnesení o rozvoji zóny. Usnesení specifikuje přesnou částku i projekty, kterých se to týká. Obchvaty dění v okolí Kvasin nepochybně nastartovalo, ale mluvit o termínu je jako věštění z křišťálové koule,“ soudí vedoucí krajského Centra průmyslových zón Pavel Tichý, ale přesto odhaduje, že o startu stavby nelze uvažovat dříve než v roce 2022.
Přestože Kostelec navrhoval prostudovat západní variantu obchvatu, z hlediska dopravního, územního i ekonomického nejspíš zvítězí východní verze, protože Častolovice se kvůli zámku mohou rozvíjet jen směrem na severozápad. „Na rozdíl od Kostelce to máme snadnější, protože silnice povede v území, kde neočekáváme zásadní překážky,“ upozorňuje místostarosta Tichý.
Z Kostelce již k navrhované trase znějí první protestní hlasy, podle Kytlíka však k nesouhlasu není příliš mnoho důvodů. „Koridor obchvatu je v územním plánu naznačený 40 let a je tam omezená výstavba. Se stavbou možná počítal jen málokdo, řada lidí může mít problém, že jim za humny povede obchvat, ale nikdo z nich nemůže říct, že je to nová věc,“ zdůrazňuje Kytlík.
„Také u nás není obchvat nějakou novinkou. V územním plánu figuruje už od roku 1998, je ale jasné, že snadné to nebude. Jen sehnat nutné pozemky bude dřina,“ přidává se starosta Čestic Petr Vondráček.
Častolovicemi jede 300 kamionů z automobilky
V Častolovicích sepsali petici proti neúnosně silné dopravě už před 12 lety. Její intenzita od té doby ještě stoupla, a tak kolony před kruhovou křižovatkou i kritické situace v úzké Komenského ulici znají všichni místní.
„Kolem státní silnice už je čtvrtina domů prázdná, kdo může, už se odstěhoval. Několikrát týdně máme pod okny kolony, protože auta čekají před kruhovou křižovatkou,“ popsal jeden z protestujících občanů Roman Faltys.
Častolovicemi denně projede kolem 300 kamionů z Kvasin a také toto číslo bude s největší pravděpodobností jen stoupat.
„Od příštího roku budou mít kamiony povolení jezdit i o sobotách. Bude to pro nás nesmírná zátěž. Automobilka bude od roku 2018 chrlit stovky aut a tady zatím na místě obchvatu ještě poroste tráva,“ dodává častolovický místostarosta.
Poměrně strmý nárůst výroby nových škodovek potvrzuje například žádost automobilky o posudek vlivu staveb na životní prostředí (EIA). Vyplývá z něj, že továrna v Kvasinách zvedne úřady povolenou výrobní kapacitu o 38 procent a z linky namísto nynějších 225 tisíc aut ročně bude sjíždět až 310 tisíc vozů. Docílit toho chce hlavně nárůstem pracovních dní z 250 na 310 za rok. Vzrůst by však měl i počet zaměstnanců Škody Auto: podle vedení by mělo přijít asi 1 300 nových pracovníků, dalších asi 400 míst by měli nabídnout dodavatelé.
Do průmyslové zóny o 52 hektarech by podle vládního rozhodnutí měly přitéct asi tři miliardy korun na dopravní infrastrukturu, školství či zdravotnictví, další miliardy investuje Škodovka.
