Jak výrazně se covid promítl do chodu Kasper group?
Myslím, že v horizontu několika měsíců budeme minimálně na úrovni nejlepších měsíců, jaké jsme kdy měli. Loňský rok jsme skončili s propadem tržeb o více než 10 procent oproti roku předtím. Nicméně my tyto výsledky s ohledem na situaci považujeme za velmi dobré, protože se kumulovaly dvě věci. Už v době, kdy natvrdo přišla pandemie covidu, ve strojírenství běžela poměrně zásadní krize cyklická.
Nejhorší byla tedy první vlna?
Loni v březnu a dubnu jsme ještě nevěděli, co od toho můžeme čekat, co se bude dít dál. Viděli jsme, že naši zákazníci zejména v západní Evropě, ale i v Americe úplně zavírají některé provozy, nepřijímají zboží, neobjednávají a tak dál. Tam byla velká nejistota, ale netrvala dlouho, asi 2 měsíce. Jakmile přišel první nouzový stav, okamžitě jsme nastartovali krizový scénář, který počítal s daleko horším vývojem, než jaký nakonec byl.
Šlo o úspory, redukci zaměstnanců, reprofilaci výroby?
Pracovali jsme s cílem, abychom přežili cashově a zároveň zachovali firmy životaschopné a konkurenceschopné. Za loňský rok jsme nepropustili žádného zaměstnance z titulu covidové krize ani krize ve strojírenství. Počet zaměstnanců se snížil o nějakých 15, ale to byly krátkodobé dohody a přirozený odchod do starobního důchodu. V současné době naopak v různých profesích poměrně masivně nabíráme.
Jaká jste nastavili proticovidová opatření?
V podstatě jsme si pravidla stanovili už v březnu loňského roku. Do dvou týdnů jsme je měli jasně formulovaná ve všech provozech. Když se někdy v prosinci ministr Hamáček začal ohánět tím, že by se ve firmách měly nosit roušky, musel jsem se tomu smát, protože to u nás fungovalo už od března 2020. To byla jedna z věcí a samozřejmě dezinfekce, zvýšená hygiena...
Okamžitě jsme zavedli opatření v jídelně. Nejdříve jsme ji úplně zavřeli a na několik týdnů přestali jídla dovážet, pak jsme ji dali do nějakého nouzového provozu, aby hygiena byla zajištěna. Dělali jsme to daleko dřív, než s tím přicházela vláda. Snažili jsme se v maximální míře eliminovat kontakty lidí, okamžitě jsme přešli na online komunikaci – porady, různé workshopy, kontrolní dny, školení. Snažili jsme se, aby lidé ve výrobě a kancelářích spolu nemuseli nadměrně být v kontaktu.
Výsledek je, že jsme promořeností prošli velmi rozumně. Z pohledu absencí pro nás kritický moment byl zejména po Vánocích. Bavíme se však o 20 lidech z 450. Na začátku ledna nepřišli, protože byli pozitivní nebo v karanténě. Velmi se tam projevilo, jak to v prosinci pustili a jak se lidé promořili přes svátky. To bylo na Trutnovsku extrémní.
Rozvolňovali jste opatření po opadnutí první vlny covidu?
Moc ne, jen jsme mírně povolili šrouby kuřákům. Na každém pracovišti máme jednu kuřárnu. Ty jsme v březnu úplně zrušili, a někdy v červenci jsme je zase obnovili. Ale v září, jakmile bylo vidět, že to jde nahoru, opět jsme to všechno zavřeli a je to zavřené dodnes. Roušky a podobně jsme nechali a myslím, že se nám to bohatě vyplatilo. Samozřejmě to nepřeháníme. Pokud někdo pracuje v samostatném boxu, když má kolem sebe zástěny a další člověk je od něj pět metrů, nemusí roušku mít.
Jak vnímáte názory, že ohnisko nákazy je právě v průmyslu, který nebyl uzavřený?
Domnívám se, že situace může být daleko kritičtější u zaměstnavatelů, kde pracuje více agenturních zaměstnanců a cizinců. Tam, kde jsou na ubytovnách stovky lidí a opatření se nedodržují, se to může rozšířit. My jsme začali zhruba měsíc před povinným testováním testovat sami od sebe. Impulsem bylo právě masivní promoření v Trutnově. Za tu dobu u nás proběhlo zcela jistě více než 2 tisíce testů a jen 3 byly pozitivní. Všechny u zaměstnanců z Polska. Okamžitě jsme na jejich pracovišti udělali opatření a nikdo další od nich covid nedostal. Myslím, že argument o průmyslu byl úplně nesmyslný. Stejně nesmyslné je testování dětí ve školkách a ve školách. Co chtějí testovat, když se testuje všude, ve firmách, na úřadech? Rodiče nemají kontakty, tak co chtějí testovat? Dopadne to stejně jako ve firmách.
Jak rychle se průmysl z jarního šoku zotavil?
Úplně jinak se chová průmysl ve stavebnictví, ve strojařině nebo v potravinářství. Strojařina byla v krizi, už když covid přišel, ten jí jen dal další hřebíček. Na druhou stranu my dnes vidíme, že většina našich dlouholetých zákazníků se výrazně zvedá. Tím, že se nám podařilo získat další projekty jak u zákazníků stávajících, tak u nových, jsme s poptávkou výš než v době největšího boomu v roce 2018.
Přerušovali jste výrobu?
Ne. Museli jsme udělat některá dílčí opatření, třeba rušení směn nebo jsme na nějakém provozu omezili výrobu. Ale největší problém byl na jaře, když se uzavřely hranice s Polskem a několik týdnů se sem Poláci nemohli dostat. Ze dne na den nám ve firmě chybělo až 50 zaměstnanců. Tam jsme museli improvizovat a přesouvat lidi. Ale jinak vůbec, žádný provoz jsme nezavírali ani na den.
Kromě strojírenské divize máte také dřevařskou výrobu, tam to bylo podobné?
V Kasper CZ jsme měli loni rekordní rok, co se týká tržeb i hospodářského výsledku. Poslední dva roky byly skutečně rekordní, ale myslím, že jsme nyní na vrcholu nebo možná už za ním. Ne, že bychom cítili nějaké omezení, ale v současné době zásadním způsobem stoupají ceny základních materiálů, a to jak oceli, plechů, tak i dřeva. Oboje mají úplně jiné příčiny. Ve dřevě je nárůst extrémní. Cena suroviny je o 50 procent vyšší oproti loňsku a surovina absolutně chybí. V celé Evropě jde těžba a zpracování nahoru, ale výrobky se vyvážejí zejména do USA a do Číny. Zatím se nám to daří nějak řešit, ale je to velmi náročné.
Jak zaměření zaměstnanci vám nyní chybějí?
Obsluha CNC strojů, svářeči, montážníci, ale i technici, mistři, konstruktéři a další.
Kdybych takhle řídil firmu, už neexistuje. Já podnikám přes 30 let.
Rudolf Kasper
To jsou profese, které na pracovním trhu chybějí dlouhodobě. Očekáváte, že se teď po skončení různých podpor pracovní trh trochu uvolní?
Nemyslím si to, většina těch, co přežili, pojede dál. Další věc ovšem je, že velkou roli tady hraje automotive. Ten má daleko menší výrobu a navíc se potýká s elektromobilitou. Elektrifikace zde bude mít v horizontu několika let zásadní dopady, to je úplně jasné.
Jaká jsou vaše očekávání pro letošní rok?
Máme rozpočet na úrovni rekordního roku 2018 a ve strojařině jsme v prvním čtvrtletí lehce překročili plán. Očekáváme, že letos ten nejlepší rok uděláme a od příštího roku plánujeme výrazný nárůst. Těsně před covidem jsme během dvou let investovali 250 milionů korun do nových technologií a do přístavby. Máme teď výrobní prostředky, tím myslím haly, stroje a pracoviště, abychom dělali výrazně víc.
Když to srovnáte s vašimi vlastními opatřeními, jak Česko zvládá pandemii?
Nejlépe to nekomentovat. Nejhůř, jak může být. Základní číslo je počet zemřelých na počet obyvatel, a tam jsme nejhorší na světě. To je jediné měřítko. To, jak zmatečně se opatření uvádějí v život a jak je populace včetně nás podnikatelů s nimi seznamována, to ani nebudu komentovat. Kdybych takhle řídil firmu, tak už neexistuje. Já podnikám přes 30 let.
