Vydra přes noc zakousla na neoploceném rybníčku tříletou násadu lipana. (červen 2014) | foto: Archiv Miroslava Kulicha

Rybáři chtějí regulovat chráněné vydry, potoky jsou už téměř bez ryb

  • 23
Rybáři v povodí Metuje a Stěnavy na Broumovsku těžce nesou, že jim v posledních letech citelně ubývá úlovků. Hlavního viníka vidí v chráněných vydrách říčních, které se vrátily do volné přírody. Rybáři volají po legální regulaci jejich počtu. Ochránci přírody však jsou spíš pro preventivní opatření.

Některé úseky potoků a řek na Broumovsku jsou podle rybářů už skoro mrtvé, bez ryb a nikdo se tam už na lov ani nevydává. Mizí pstruh obecný a hlavně lipan podhorní. Tyto druhy se dříve běžně množily samovýtěrem, a to i při mnohem větších rybářských úlovcích.

Nepomohlo ani to, že se prodloužilo hájení těchto ryb nebo jejich lovná míra. Situace je kritická posledních sedm let, v tocích se podle rybářů už nemá co vytřít.

Výlov chovného potoka Ledhujka na Broumovsku v roce 2003, kdy tam ještě ryby...
Výlov chovného potoka Ledhujka na Broumovsku v roce 2003, kdy tam ještě ryby...

Výlov chovného potoka Ledhujka v roce 2003, kdy tam ještě ryby byly.

„Na chovné potoky, což jsou přítoky Metuje, vysazujeme obvykle váčkový plůdek potočáka a po dvou letech ho slovíme v míře kolem 15 až 17 centimetrů a předáváme do řeky. Na chovném potoku dlouhém čtyři kilometry, kde se v dobách minulých lovívalo kolem 3,5 tisíc dvouletých pstruhů z 20 tisíc kusů plůdku, jsme v roce 2011 při stejném systému slovili 114 pstruhů,“ porovnává zvěrolékař a rybář Miroslav Kulich.

Je hospodářem místní organizace Českého rybářského svazu v Polici nad Metují a provozuje soukromou pstruží líheň v Hynčicích. Podobně rybáři dopadli i s dospělými, generačními pstruhy.

Nejdříve vydry vyžraly řeky, pak přítoky a nakonec rybníčky

„Přitom na chovných potocích se nic nezměnilo. Ryby ubyly jen a jen pod tlakem predátorů. Vydry napřed vyžraly řeky, pak se přesunuly na přítoky a nakonec vyžraly chovné rybníčky, které mají lidé v zahradách,“ tvrdí Kulich, který tyto lasicovité šelmy nechce likvidovat, ale jen snížit jejich počty.

Přesná čísla o počtu vyder nejsou k dispozici

Na Stěnavě vydry žijí od poloviny 90. let a nyní ochranáři odhadují, že tam jsou 4 dospělé s mláďaty.

Na Metuji se objevují od roku 1999, správa je tam spolu s rybáři sčítala před čtyřmi lety a tehdy se podle pobytových stop v celém povodí Metuje vyskytovalo 5 vyder.

Vydra říční

Podle zoologa Petra Kafky je v celé chráněné krajinné oblasti nejvýš 10 vyder, které mohou mít i mláďata. Vydry žijí prý na všech větších tocích Broumovska. Teritorium mají běžně dlouhé asi 10 kilometrů, někdy dokonce až 30 kilometrů. Během noci je vydra schopna toto své území proběhnout. Cestou má úkryty v dutinách či křoví.

Míní, že vydra se v dobrých podmínkách namnoží, ale že není třeba ji chránit.

O svých zkušenostech mluvil začátkem října na konferenci Českého rybářského svazu v Rychnově nad Kněžnou. Účastníci se věnovali podpoře pstruha obecného a lipana podhorního, jejichž úlovky klesly v republice za třiadvacet let u pstruha pětkrát a u lipana sedmnáctkrát.

Vědci upozorňovali, že vedle predátorů působí i další vlivy, například stavby některých protipovodňových opatření, chemické znečištění vody, úbytek živin ve vodě, ale také hospodaření rybářů používajících ryby z umělých odchovů. Na Broumovsku i Policku se v posledních letech staví nové čističky a modernizují ty staré. Tím se do potoků a řek dostává méně dusíku, takže je tam méně potravy pro ryby.

Osm vyder na jednu organizaci

Aby si sportovní rybáři mohli na pstruhových vodách na Broumovsku ulovit aspoň něco, do lovných toků jako náhradu vysazují dorostlé pstruhy duhové a siveny americké. Vypustí je na začátku sezony od 16. dubna a pak znovu o prázdninách, kdy mají rybáři o povolenky největší zájem.

Rybáři si všímají, že se na Broumovsku daří nejen vydrám, ale i chráněným volavkám a čápům černým. Odhadli, že každá místní organizace „živí“ asi osm vyder včetně mláďat a že každý potok má svého čápa černého.

Vydra přitom sežere od 350 do 500 kilogramů ryb ročně, což na pstruhových vodách znamená několik tisíc pstruhů a lipanů. Avšak ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (CHKO) nesouhlasí s tvrzením, že se vydry přemnožily.

„Predátoři a zvlášť potravní specialisté jako vydra se nemohou přemnožit. Uživí jen tolik mladých, kolik získají potravy,“ tvrdí vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.

Obě strany ujišťují, že kvůli vydrám neválčí, naopak že v dalších záležitostech běžně spolupracují. Rybáři se přizpůsobili třeba ohledně chráněných mihulí, CHKO zase v posledních pěti letech poslala peníze rybářům ve Stárkově, kteří se tam starají o raky. Vydra tam totiž vyplenila jeden rybníček s těmito živočichy, proto stát zaplatil opatření, která jim zlepší možnosti úkrytu.

Uvítali by i podobnou prevenci na tekoucích vodách, takovou, aby ryby dostaly větší šanci před vydrami se skrýt.

Pokud rybáři utrpí ztráty způsobené vydrami, mohou požádat stát o náhradu. Na Broumovsku to dosud nikdo neudělal. Na stojatých vodách by majitelé museli dokázat, že si sádky či rybník zabezpečili.

U tekoucích vod se to donedávna neřešilo, protože ryby ve volné přírodě se braly jako majetek státu, i když je tam vysadili rybáři. Judikáty Nejvyššího soudu se jich však zastaly a správní orgány to budou muset do budoucna brát v úvahu.

Vydra je zvláště chráněný živočich v kategorii silně ohrožených, takže platí zákaz zasahovat do života tohoto druhu. Rybáři by mohli stát požádat o výjimku například ohledně usmrcení. Na dalším postupu se mezi sebou musí dohodnout ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Zákon o rybářství totiž ukládá rybářům povinnost zarybňovat potoky a řeky podle plánů vydaných už před desítkami let. Úředníci se už shodli na postupu v otázce výjimek k lovu kormoránů velkých a Ministerstvo zemědělství chce totéž i vůči vydrám, které loni rybářům nadělaly škody za 38 milionů korun.

Ministerstvo životního prostředí však nesouhlasí. Argumentuje, že vydry v horských a podhorských oblastech jsou vázané na rozlehlé teritorium a že na 100 kilometrů čtverečných žije průměrně jen pět dospělých vyder.

To podle úředníků rybí společenstva v přirozených tocích se životaschopnými populacemi nemůže nijak narušit.

4. července 2013