Pepek Zilvar má ruce v kapsách a na tváři šibalský výraz, jako kdyby měl oživnout a zeptat se: Dáš si čouda? Hrdiny románu Bylo nás pět připomíná v rychnovské Panské ulici stejnojmenné sousoší.
Hrají si u něj děti a jedno z nich se rodičů ptá, zda Čeněk Jirsák je ten hodný. Dospělí přemýšlí, kdo je kdo. Éda Kemlink, Tonda Bejval, Čenda Jirsák, Josef Zilvar a Petr Bajza, těch pět hochů, "co spolu mluvili", provádělo po Rychnově všemožné lumpárny, které Karel Poláček coby Petr Bajza zachytil ve své knize.
Rychnovské sousoší Bylo nás pět: zleva Pepek Zilvar, Čeněk Jirsák, Eda Kemlink, Petr Bajza a Antonín Bejval.
Na bývalém Bajzově koloniálu je pamětní deska
Na rohu Starého náměstí a Palackého ulice stojí nenápadný dům. Dnes už kolemjdoucí sotva okem zavadí o firemní vlaječky jedné z bank, dřív však dovnitř zákazníky lákaly vývěsní štíty na dvoukřídlých dřevěných dveřích. Právě tady byl ještě před sto lety neobyčejný koloniál, v němž zákazníky obsluhoval pan Bajza.
"My máme koloniál a vedeme všecko. Kávu, cikorku, cukr, líh k pálení, biče, kartáče, čaj i likéry všeho druhu, jakož i citróny, ba i čekuládu. Vším posloužíme. A chodí k nám moc lidí, taky z vesnic," chlubí se malý Péťa v knížce. Tady v domě na náměstí stejně jako on prožíval své dětství i Poláček. Dům a obchod patřil jeho otci Jindřichovi.
Karel Poláček* narodil se 22. března 1892 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 21. ledna 1945 v koncentračním táboře Gleiwitz * byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista * řadil se k tzv. pátečníkům, roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy * je autorem například těchto děl: Muži v offsidu, Hostinec U Kamenného stolu, Bylo nás pět, Mariáš a jiné živnosti, Povídky pana Kočkodana, U nás v Kocourkově, Edudant a Francimor * dnes si jeho výročí připomínají všichni s úctou, ale ještě na začátku 90. let mu mnozí obyvatelé Rychnova měli za zlé, že je v románu Okresní město vykreslil ironicky * teprve v roce 1992, kdy se ve městě konalo první velké symposium věnované významnému spisovateli židovského původu, začali ho brát na milost
|
"Víme o tom, že tady byl obchod a Poláček tu žil. Na domě má pamětní desku," říká pracovník banky Petr Moravec a přemýšlí, jak románový Péťa chodil mlsat do krámu. "Člověk má představu z knížky, ale jak to tady skutečně vypadalo, to netuším," dodává Moravec.
Rodný dům už nestojí
Nedaleko odtud na rohu ulic Zborovské a Palackého začíná dlouhý bytový dům. V těchto místech se před 120 lety rozléhal křik malého Káji Poláčka.
Rodák Karel Poláček má v Rychnově bustu.
"Vážně stával jeho rodný dům přesně tady?" diví se mladý muž, který právě vchází do vchodu. Zato ví, že právě v Rychnově se odehrává děj knihy Bylo nás pět. "A že se na Habrové mlátila parta kluků," připomíná.
Spisovatelův rodný dům zbourali v 70. letech. "Bourali ho sovětští vojáci, viděl jsem to na vlastní oči," vzpomíná autor průvodce Rychnovem Josef Krám.
Hned vedle je komplex rychnovského policejního ředitelství. Dřív tam stál jednopatrový dům, v němž žil Tonda Bejval, ve skutečnosti Poláčkův spolužák Jaroslav Mareček. Tudy chodil Bajza do školy a obdivoval koňskou hlavu mezi okny, která tam ale ve skutečnosti nebyla.
"Ona má porád otevřenou hubu a cení zuby. Ušklíbá se tak, jako by na mne něco věděla, počkej, ty kluku nezdárná, já to na tebe řeknu," svěřuje se v knize Bajza.
V synagoze je výstava o Poláčkově životě a díle
Dřív dál směrem do Palackého ulice stávala židovská čtvrť. Na starých snímcích z doby Poláčkova dětství jsou vidět přízemní domy s dřevěnými štíty. Dnes jsou tam několikapatrové obytné domy s obchody, barem, hernou či kadeřnictvím.
Stačí však ujít několik metrů a objeví se zastrčená synagoga. Je v ní památník Karla Poláčka. Uvnitř v patře je výstava věnovaná spisovatelovu životu a dílu.
"Ukazujeme kopie jeho vysvědčení, fotografie, přebaly prvních vydání jeho děl nebo ukázky z korespondence," říká ředitelka Muzea a galerie Orlických hor Irena Krejčí.
Oprsklého Zilvara z chudobince vystřídali Romové
O kus dál je ulice Na Drahách. Dnes by nikdo nehádal, že právě tam žil nejoprsklejší z celé pětice Josef Zilvar. V místě chudobince stojí komplex nových řadových domků.
Zilvar v seriálu Bylo nás pět
"Podle tohohle stromu měl chudobinec začínat někde tady," ukazuje před vchodem jeden z místních. Až po krátkém rozhovoru si uvědomuje, že žije na místě spojeném se slavným románem.
"Původní dům chudobince zbourali v roce 2003. Byl to jednoposchoďový dům s devíti byty, do prosince 1996, kdy ho poničil požár, obývaný Romy," říká Krám.
Na opačné straně města je Poláčkovo náměstí, kam chodili hoši vyhlížet cirkus. Tam stojí Poláčkova busta. Poprvé ji odhalili naproti jeho rodnému domu v roce 1967 i za přítomnosti Josefa Škvoreckého.
Později se stěhovala na "rychnovský Slavín" u zvonice, až do třetice zůstala na náměstí. Dívá se na kdysi obecnou školu pod zámkem, která stále čeká na opravu. Tam o přestávce bývali žáci na dvoře a slovy Petra Bajzy "někteří žáci děsně řvali a on taktéž."
