K Rýchorské boudě dojdou lidé, kteří se nemusí předvádět, říká boudařka

Seriál   10:19aktualizováno  10:19
Rýchorská bouda stojí nad Žacléřem ve východní části Krkonoš od roku 1926 a léta sloužila jako vzdělávací středisko ochranářů. Před pěti lety ji zachránila Alena Dušková, když si od nich ztrátový podnik pronajala. O tamním životě vypráví druhý díl seriálu iDNES.cz o (ne)známých krkonošských boudách.

Kdyby se před pěti lety Alena Dušková s manželem boudy neujala, možná by ji potkal podobný osud jako okolní a dnes zavřené horské hostince.

Z boudy ležící v tisíci metrech nad mořem, kde od 80. let fungovalo vzdělávací středisko ochrany přírody, se jim podařilo vybudovat životaschopný podnik navzdory tomu, že turisté se do odlehlého koutu nejvyšších hor ve velkém nehrnou.

Fotogalerie

Alena Dušková se ztrátové destinace, pro kterou Správa Krkonošského národního parku dlouhé měsíce marně hledala nájemce, ujala na jaře 2013. Od té doby je stavení se 45 lůžky nepřetržitě otevřené. Rodačka z Karlových Varů přišla do Krkonoš před dvaceti lety, původně provozovala horskou chatu ve Velké Úpě.

„Přiznám se, že Rýchory jsem vůbec neznala. Když jsem sem poprvé přijela, místo mně naprosto učarovalo. Rýchory jsou ještě pořád pravé hory. Je to tu divoké a málo komerční. Lidé se sem nejezdí předvádět, ale jdou nahoru s bandaskou na borůvky klidně v teplákách zastrčených do ponožek. Je jim jedno, jak vypadají,“ vykládá vystudovaná učitelka.

Když boudu převzala, musela klientelu budovat téměř od nuly.

„Byla pro mě obrovská výzva boudu rozchodit. Chvíli trvalo, než se to rozjelo. Hlavním přínosem jsou skupiny dětí, kteří sem jezdí na pobyty. Dnes už máme stálou klientelu. Učitelky si většinou rezervují pobyt na příští rok ve chvíli, kdy od nás odjíždějí,“ vysvětluje.

Součástí boudy je bufet pro výletníky, konají se zde také svatby. Takřka licencí Rýchorské boudy se staly domácí ovocné čaje a obří kynuté knedlíky s borůvkami, které boudařka vyrábí.

Společnost manželům Duškovým dělají zvířata. Kromě psů a koček před stavením volně pobíhá velšský poník a americký mini kůň, kterého boudařka ve zbědovaném stavu zachránila z množírny.

Rýchorská bouda

Za jeden milion korun ji v roce 1926 vybudoval stavitel Wagenknecht z Trutnova jako moderní pohostinské zařízení. Už v roce 1892 hned vedle stála Maxova bouda, dnes je na jejím místě vyhlídková terasa na východní Krkonoše. V roce 1946 Rýchorská bouda přešla pod národní správu Klubu českých turistů v Praze, o čtyři roky později ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Od roku 1976 patří Správě KRNAP, která zde vybudovala první školicí středisko ochrany přírody pobytového typu u nás. Mezi lety 1980 až 1985 ochranáři investovali osm milionů korun do rozsáhlé rekonstrukce. Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody zahájilo činnost v roce 1986. Od roku 2013 mají boudu v pronájmu manželé Duškovi.

Chata na rýchorském hřebeni je patrně jedinou v Krkonoších, možná i u nás, která vydává vlastní noviny. Alena Dušková s kamarádkou s tím začala v roce 2016, od té doby vycházejí každé tři měsíce a přinášejí novinky ze života na boudě, příběhy lidí spjatých s Rýchorami i povídání o krkonošských tradicích.

„Je to obdoba kroniky. Myslím si, že tohle jsou věci, které dělají boudu boudou.“

Slováci přivezli neznámý příběh

Prvními ubytovanými hosty na boudě, jejíž historie se začala psát v roce 1926, byli slovenští potomci lidí, kteří ji postavili. Ze Slovenska přivezli příběh, jenž zůstával regionálním historikům desítky let utajený.

Podle něj nechala postavit Rýchorskou boudu dcera služebné ze sousední bývalé Maxovy boudy.

„S pražským notářem si vzali do pěstounské péče dceru Editu, která údajně měla být dcerou žacléřského faráře a místní posluhovačky. Žili tu až do druhé světové války, na boudu se ale vztahovaly Benešovy dekrety a museli ji opustit. Edity a její matky se ujali lidé v Horním Maršově, kteří jim před válkou na boudě pomáhali,“ vypráví.

Slovenští potomci původních majitelů se loni do Krkonoš vrátili a Aleně Duškové věnovali obraz Rýchor.

Jen málokterá horská chata má ideálnější polohu než Rýchorská bouda. Nachází se v první zóně národního parku a zdejší příroda zůstává lidskou činností velmi málo poznamenaná. Jedním z poznávacích znamení oblasti jsou květnaté louky s orchidejemi a hořci.

Krkonošské boudy

Na horizontu se otevírají výhledy na hlavní krkonošské vrcholy i do sousedního Polska s působivě tvarovaným jezerem Bukówka, z turistické stezky kousek pod boudou se zase rýsují zaoblené kužely Vraních hor.

V Krkonoších asi nenajdete chatu, v jejímž blízkém okolí se nachází tolik magnetů pro turisty. Největší dělostřelecká tvrz u nás Stachelberg, stejně jako Dvorský les, který díky bizarně pokrouceným bukům láká fotografy i odborníky, leží na červeně značené Cestě bratří Čapků. V šest kilometrů vzdáleném Žacléři je jediný hornický skanzen ve východních Čechách, daleko to není ani do zaniklé sudetské vesnice Sklenářovice.

Ubylo pokory, tvrdí boudařka

Přesto na chatu proudy výletníků, snad s výjimkou letních prázdnin, nemíří. Přitom Rýchory patří mezi místa, která v zimě nedostatkem sněhu netrpí. Kolem boudy vede strojově upravovaná Krkonošská magistrála.

„Mohl by to být ráj běžkařů, ale na to, kolik tady je každou zimu sněhu a jak jsou upravené stopy, čekala bych větší množství lyžařů,“ poznamenává Alena Dušková. Konkurence východokrkonošských středisek je však značná a většina turistů dává přednost Peci pod Sněžkou, Velké a Malé Úpě.

Na Rýchorskou boudu, stejně jako na celý cestovní ruch, tvrdě doléhá krize na pracovním trhu. Rádi by sehnali pracovníka do bufetu, aby mohl být otevřený víc dnů v týdnu. Angažovat do odlehlého koutu Krkonoš zaměstnance je ale takřka nemožný úkol.

Když Alena Dušková srovnává dobu, kdy na horách začínala, se současností, nemůže si nevšimnout rozdílů.

„Dřív lidé na horách vzali za kliku a vstoupili do boudy s určitou pokorou. V současnosti přibývá těch, kteří otevřou a začnou s negacemi, mají různé výhrady. Je to zvláštní doba. Řekla bych, že na hory pronikly nešvary z měst,“ filozofuje provozovatelka.

Před časem na hlavní dveře zavěsila plakát s nápisem „Vítej člověče milý, kdož v srdci lásku k horám nosíš.“ Vydržel tam pouhé tři dny. Přesto by Alena Dušková neměnila.

„Život na Rýchorách mě naplňuje, mám ráda tu jejich nespoutanou divokost. Chci na boudě zůstat, dokud mi bude zdraví sloužit,“ uzavírá.

Výsledky voleb 2018

Komunální volby

Přehledné výsledky voleb jednotlivých obcí v Královéhradeckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Královéhradeckém kraji vyhrál ve druhém kole voleb do Senátu v obvodu Náchod Martin Červíček.



Husovu boudu proslavil výhled na Sněžku, ve větru se celý objekt houpe

Husova bouda se za 80 let téměř nezměnila, větší zásahy konstrukce neumožňuje.

VIDEO Seriál Neobvyklý název a také výhled z oken má Husova bouda, která se v nadmořské výšce 1065 metrů vypíná...

Horníky vystřídaly rodiny s dětmi, bouda Permoník vypadá jako mateřinka

Zuzana a Pavel Semerádovi proměnili hornickou ubytovnu v dětský penzion.

VIDEO Seriál Prosvětlené interiéry, veselé barvy v pokojích s pohádkovými motivy, otisky dětských dlaní na...

Krkonošskou chatu Smetánku u sjezdovky proslavily Sněženky a machři

Chata Smetánka nad Pecí pod Sněžkou.

VIDEO Seriál Od dob natáčení kultovní komedie Sněženky a machři se Chata Smetánka nad Pecí pod Sněžkou změnila...

Jako mladík utekl z Prahy do Krkonoš, u Boudy pod Sněžkou chová lamy

Bouda pod Sněžkou v Krkonoších

VIDEO Seriál Turisté stoupající Obřím dolem na nejvyšší vrchol Krkonoš nemohou minout Boudu pod Sněžkou. Jiří...

Boudu Jana proslavily borůvky, do pokrmů jich tam spotřebují metráky

Bouda Jana v Krkonoších na jaře 2018

VIDEO Seriál Boudu Jana v krkonošské Velké Úpě od konce 80. let minulého století provozuje rodina Paškových...

K Rýchorské boudě dojdou lidé, kteří se nemusí předvádět, říká boudařka

Rýchorská bouda v Krkonoších

VIDEO Seriál Rýchorská bouda stojí nad Žacléřem ve východní části Krkonoš od roku 1926 a léta sloužila jako...

Bouda na Benecku má v rodokmenu Bohumila Hanče, rodina ji vlastní dodnes

Hančova bouda na Benecku v Krkonoších

VIDEO Seriál Ve 30. letech minulého století podnik založil Bohumil Hanč, synovec tragicky zemřelého lyžaře. Dnes...

Nejčtenější

Hradec je novým lídrem. Chomutov má první body, slaví Sparta i Kometa

Tomáš Marcinko z Třince tečuje puk, který míří do branky hostujícího celku....

Deváté kolo hokejové Tipsport extraligy přineslo změnu na čele tabulky. Novým lídrem je Hradec Králové po výhře 3:2 v...

Cesta do Adršpachu byla z Polska opět zavřená, auta stála po celé obci

Turisté vycházející od skalního města v Adršpachu (16.8.2018).

Silnice od polské hranice do Adršpachu na Náchodsku byla odpoledne zhruba tři hodiny zavřená. Policisté ji museli po...



Je čtvrt hodiny po dvanácté, říká hospodář o hrozící zkáze borových lesů

Lesní odborník Aleš Erber ze sdružení Pro Silva Bohemica prosazující šetrné...

Pás borových lesů se táhne od Hradce Králové až po Choceň. Vedle Železných hor a Králického Sněžníku je to největší...

Když mluvíte, lidé musí rozumět, našel recept Birke. Vyhrál, ač ČSSD ztrácí

Jan Birke na jednání grémia ČSSD (14. června 2017)

Mezi sociálními demokraty, kteří zažili v komunálních volbách debakl, je starosta Náchoda Jan Birke unikát. Hladce...

Zvítězilo barbarství, napsal po Mnichovu voják na zeď bunkru Jeřáb

Součástí pevnosti Dobrošov je i srub Jeřáb, svobodník Eduard Zicháček tam...

Tito vojáci si říkali „jeřábi“ a chtěli bránit Československo před Hitlerem. Tvořili nouzovou posádku pěchotního srubu...

Další z rubriky

Cesta do Adršpachu byla z Polska opět zavřená, auta stála po celé obci

Turisté vycházející od skalního města v Adršpachu (16.8.2018).

Silnice od polské hranice do Adršpachu na Náchodsku byla odpoledne zhruba tři hodiny zavřená. Policisté ji museli po...

Přítelkyni bodl třicetkrát, za vraždu a přepadení hrozí muži 18 let

Pavel Kohút, obviněný z pěti loupežných přepadení a vraždy přítelkyně ve Dvoře...

Pět loupežných přepadení a ubodání přítelkyně kuchyňským nožem má podle obžaloby na svědomí 34letý Pavel Kohút. U...

Knihy až po strop a hudba z vinylu, antikvariát se drží od revoluce

Hynek Kaněra v Antikvariátu na rynku v Hradci Králové

Místo pro antikvariát jako stvořené. Původně renesanční dům na hradeckém Malém náměstí má dnes klasicistní podobu....

Najdete na iDNES.cz