Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pohádku zrušili, divadlo začalo stávkovat. Venku zevlovaly milice

  19:01aktualizováno  19:01
Pražská divadla před 25 lety žila 17. listopadem okamžitě a bylo jen otázkou času, kdy vše dorazí na „oblast“. Hradecká činohra, tehdy ještě s lokajským přídomkem Vítězného února, se také pustila do stávky, venku hlídaly milice. Dobu si herci připomenou několika koncerty v pondělí od 18 hodin před divadlem.

Klicperovo divadlo v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MF DNES

Název Divadlo Vítězného února, který si v roce 1961 hradecká scéna dobrovolně odhlasovala, byl rudý cejch. Hradec měl pověst snaživého prorežimního lokaje.

Ladislav „Had“ Svoboda, šéf techniky Klicperova divadla, byl tehdy kulisákem.

„Už název svědčil o mnohém, stejně jako velká pěticípá hvězda na budově. Lidská paměť je krátká, lidé rádi zapomínají. Tehdy se tu hrály strašně poplatné věci k výročím bolševické revoluce, Února či Lenina. Jinde dávali jednu, tady čtyři. Určitě v tom byl tlak shora i zdejší patolízalství a touha se zalíbit. Každému bylo jedno, jestli je plno, představení koupilo ROH a hrálo se pro tři řady. Kdo by také chodil na bulharskou hru Tady vlci nežijí nebo na Jílkovy slátaniny?“ vzpomínal před časem Svoboda, který v divadle působí už přes čtyřicet let.

Před Listopadem si vykoledoval bezpočet udání, výslechů na StB i zabavení pasu. Stýkal se s undergroundem, šířil Tigridovo Svědectví i knihy z nakladatelství Josefa Škvoreckého.

Na sklonku 80. let se začala atmosféra uvolňovat. „Věděli jsme, že režim mele z posledního a že se bude něco dít, ale nevěděli jsme, co a jak rychle to půjde, mocenské složky byly v pozoru,“ uvedl Svoboda.

Spustili jsme provazový žebřík, aby bylo kudy utéct

Revoluce v Praze okamžitě po 17. listopadu vlétla do všech divadel. „Věděli jsme, že v Praze se stal malér, že divadla mají stávkovou pohotovost a že žádají oblasti o podporu. Když se o tom začalo mluvit, měli jsme dopoledne hrát pohádku. Byla hrozná zima a před divadlem se srocovaly školky. S kolegy z Divadla Drak jsme hned ustanovili stávkový výbor, ale někdo ukázal ven a řekl větu, kterou slyším dodnes: Ty děti za to nemůžou. Bylo nám jich líto, rádi bychom hráli, ale věděli jsme, že nemůžeme,“ řekl Svoboda.

Nastala ostrá debata, zda hrát a zda vůbec stávkovat. „Nikdo nevěděl, co bude. U divadla začaly hlídkovat milice, kolem jezdila podivná auta s pány v civilu, armáda měla pohotovost. Pro jistotu jsme z okna divadla do parku spustili provazový žebřík, aby bylo kudy utéct. Nakonec jsme nehráli, učitelkám se omluvili, děti se ve foyer ohřály a šly domů,“ usmívá se.

Stranická buňka v divadle byla silná a rebelům radila: Dejte si pozor, na to doplatíte, ještě počkejte. 

„Jenže už nebylo na co čekat. Měli jsme štěstí, že se k nám přidal Drak, režiséři Josef Krofta a Jan Borna. Byli jsme sice v bolševickém baráku a bez zkušeností, ale už ne sami. Tehdejší ředitel, dnes herec v Pardubicích, měl zlomenou nohu, takže náš stávkový výbor, kde byl i režisér Oldřich Kužílek či herečka Lenka Loubalová, převzal veškerou odpovědnost. Myslím, že ředitel byl rád, že je doma,“ řekl. 

Do čtrnácti dnů komunisté v divadle zahazovali stranické knížky

Divadlo se stalo přirozeným centrem dění, zakládalo se tam Občanské fórum, ze Dvora Králové přijel Josef Vágner.

„Když už plac před divadlem nestačil, přestěhovali jsme se ke kašně na Velké náměstí. Ze začátku jsme se hodně báli. Na mítinky však chodilo stále víc lidí, a když na náměstí přišly Škodovka a Gumokov, věděli jsme, že je vyhráno,“ uvedl.

Do čtrnácti dnů komunisté v divadle zahazovali stranické knížky. „Říkal jsem si: Stačí pár dnů a všechno je jinak. To si každý musí srovnat se svým svědomím sám,“ míní Svoboda.

Tam, kde to v Hradci začalo, si herci semknutí v rockové kapele Mastix v pondělí v 18 hodin připomenou dobu tradičním Listopadovým zpíváním před divadlem. Na to naváže koncert Roberta Křesťana a Druhé trávy.

Autor:


Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Jakl má mé sympatie, řekl o jeho kandidatuře za SPD Václav Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus se společně se synem Václavem vydali na tradiční...

Exprezident Václav Klaus nemá problém s tím, že jeho někdejší tajemník Ladislav Jakl v Praze kandiduje do senátních...

Voda mizí i z podzemí, sucho odkrylo nepřístupné části jeskyně v Krkonoších

Šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler v Albeřické jeskyni v Krkonoších

Sucho, které v posledních letech trápí celou republiku, není patrné pouze na povrchu, ale také v podzemí. V největší...

Další z rubriky

Znalci nedoporučili nový výslech zneužité dcery, soud tak muži snížil trest

Vazební věznice Hradec Králové

O dva roky nižší trest si napodruhé vyslechl u Krajského soudu v Hradci Králové M.O., který zneužil vlastní sedmiletou...

Až ve třetí desítce. Hradec Králové v žebříčku kvality života klesl

Při dobré viditelnosti jsou z Nového Hradce Králové vidět Krkonoše.

Už řadu let se královéhradecká radnice ráda chlubí tím, že pravidelně zaujímá nejvyšší příčky v žebříčcích, které...

VIDEO: Bloudění po parkovištích a hlava na hlavě. Adršpach okupují Poláci

Fronta u vstupu do skalního města v Adršpachu (16.8.2018).

Druhý den po sobě museli policisté uzavřít příjezdové cesty do obce Adršpach na Náchodsku. Především turisté z Polska,...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz