Panorama Hradce Králové, jaké uvidí lidé při procházce na vršku bývalé sjezdovky.

Panorama Hradce Králové, jaké uvidí lidé při procházce na vršku bývalé sjezdovky. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Sen o sjezdovce v Hradci se rozplývá. Rozárka nabídne luxusní bydlení

  • 1
Vize o obnově hradecké lyžařské sjezdovky zřejmě padají. Městu se nedaří směnit pozemky se soukromým investorem a na kopci svatého Jana tak mohou místo vleku vyrůst apartmány.

Zdeněk Sendler je uznávaným krajinným architektem, a když před několika lety vytvořil studii budoucího lesoparku pod sjezdovkou Rozárka na Novém Hradci Králové, hradecká radnice i jeho kolegové architekti nešetřili slovy chvály.

Nadšení však letos vystřídalo kontroverzní rozhodnutí zastupitelstva, které může přispět k tomu, aby na vrcholu kopce svatého Jana vzniklo patrně nejlukrativnější místo pro bydlení ve městě. Naopak sen mnoha obyvatel o obnově lyžařského svahu by definitivně vzal za své.

Zastupitelé o dva hlasy nepodpořili směnu pozemků se soukromým majitelem, který na svých téměř pěti tisícovkách metrech čtverečních hodlá vybudovat dvoupodlažní apartmány.

"Kdyby skutečně tento investiční plán vznikl, domnívám se, že by to městu uškodilo. Bylo by dobře, kdybychom si uměli zajistit plochy pro naše záměry," říká hlavní hradecký architekt Petr Brůna.

"Rozhodnutí zastupitelstva mě překvapilo. Z architektonického hlediska totiž tento záměr pro město skutečně není výhodný," navázala architektka a současně hradecká zastupitelka Vladimíra Šilhánková (Volba pro město).

Nechci vytvořit zvěrstvo, ujišťuje investor apartmánů

Zastupitelé, kteří se směnou nesouhlasili, však poukazují na značnou nevýhodnost.

"Investor by za svých 4 883 metrů čtverečních získal 20 085 metrů čtverečních v několika částech Hradce, u kterých bylo navíc kalkulováno s jejich výrazně nižší tržní hodnotou. Ani v jednom případě nám nebyl předložen znalecký posudek nebo jiný důvěryhodný doklad o tom, že uvedené ceny jsou stanoveny správně a že nedojde k majetkové újmě města," obhajuje své "ne" pro směnu Adam Záruba (Změna pro Hradec), který však apeluje na to, aby se Hradec pokusil pozemky na Rozárce získat za jiných podmínek.

Majitelem lukrativní pětitisícové parcely, kterou si cení na 17,8 milionu korun, je Miroslav Kvapil. Na směnu by prý býval kývl, ale když neprošla u zastupitelů, je připraven začít stavět.  "Nechci vytvořit nějaké zvěrstvo," ubezpečuje investor, jenž svůj úmysl o vybudování apartmánů projednává i s architekty.

"Je to tak. Uznávám, že už nemám, co bych rozporoval," souhlasí architekt Brůna, který je však zároveň příznivcem lesoparku podle Sendlerovy studie.

"Buď město ty pozemky zajistí, anebo se může stát, že se ten záměr narodí, což by byla velká škoda," netají se architekt, jenž však uznává, že Kvapil respektoval všechny připomínky a upravil dříve zamítnutý počet podlaží apartmánů anebo parkovací plochy.

O sjezdovce mluvila i předvolební "agitka"

Hradecké tápání v otázce co dělat s Rozárkou překvapilo i autora vřele přijaté studie lesoparku. "To území má obrovský potenciál," upozorňuje Zdeněk Sendler.

Sendler sice uznává, že případná výstavba na vrcholu kopce svatého Jana by nemusela ohrožovat vznik lesoparku, avšak mluví také o rizicích.

"Nemám nic proti soukromému vlastnictví, ale v tomto případě by byla nedozírná škoda, kdyby se to území rozparcelovalo, pouzavíralo a rozdělilo na různé privátní pozemky. Kdyby náhodou byla vůle ten lesopark přece jen udělat, velmi bych se přimlouval za to, aby to místo nebylo ucpané, ale propustné, protože v opačném případě by se zcela znehodnotilo," pokračuje krajinný architekt.

Lesopark pod Rozárkou by prý přírodu po vstupu "dávkoval" a postupně by celé území otevíral. U Podzámčí by tak jednou mohla stát třeba sportovní hala s restaurací a parkovištěm, bývalá sjezdovka by naopak zůstala nezastavěná a na kopci svatého Jana se uvažovalo jen s menší restaurací a případně i vyhlídkou.

Rozárka se stala předmětem předvolební "agitky" už před třemi lety. Například uskupení Doma v Hradci slibovalo, že se zasadí o to, aby se zde obnovil lyžařský svah, který zanikl již před 14 roky.

Program koalice počítal dokonce s vybudováním umělého zasněžování a nočním osvětlením. O obnově umělohmotných kartáčů, které po zániku místní sjezdovky koupil lyžařský klub ze Zlína, před časem uvažovala i hradecká radnice, ale od záměru sama ustoupila. Nejspíš si uvědomila, že obnova svahu by znamenala příliš velkou investici s nejistou návratností.

Bobová dráha i závodiště chrtů

"Obávám se, že to není úplně perspektivní projekt. Lyžařská sezona je v Hradci kvůli klimatickým podmínkám příliš krátká a podle mě je to celé za hranicí rentability," míní Vít Adametz z Lyžařského klubu Hradec Králové.

Město či případný soukromý investor by nejspíš museli investovat desítky milionů korun. Obnově hradecké sjezdovky zabránili vlastníci pozemků, kteří se jich odmítali vzdát.

Nouze nebyla ani o další nápady, kterak naložit se svahem zarůstajícím lebedou. Údajně tady mohly být bobová dráha, testovací centrum zasněžovacích technologií, soukromý sportovní areál a pod kopcem dokonce ovál pro závody chrtů.