Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šlechtění jablek trvá desítky let, ta nejlepší v obchodech nenajdete

  9:02aktualizováno  9:02
Nechají vyklíčit semínko z ohryzku jablka, které bylo hezky barevné i dobré, a pak jen čekají na sklizeň? Ani náhodou. Práce na odrůdě opravdu skvělého jablka připomínají laboratorní proces, který trvá 20 i 30 let. Výsledek je však předem nejistý.

Tým šlechtitelů vedený Luborem Zeleným pracuje na odrůdách nejen nových jablek, ale také třešní, švestek nebo meruněk. | foto: Lukáš Urban

Vše začíná hledáním toho, co přesně má nové jablko splňovat. Odborníci na genetiku a šlechtění z laboratoře Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích si nejprve musí stanovit, čeho chtějí vyšlechtěním dosáhnout a jaké hledají vlastnosti.

„Poslední dobou je to hlavně odolnost proti chorobám, škůdcům nebo klimatickým stresům. A samozřejmě jablka musí být dobrá, pěkná a důležité jsou také vlastnosti pro skladování,“ popisuje směs požadovaných kvalit Lubor Zelený.

Fotogalerie

Požadavky na jablko se přitom stále mění. „Před dvaceti lety nebyl takový problém s jarními mrazy, jako je pro ovocnáře dnes,“ uvádí příklad šéf týmu šlechtitelů. 

Vychází se z odrůd se známými vlastnostmi: „Natipujeme si odrůdy podle toho, co právě hledáme - tu s vynikající chutí zkombinujeme třeba s odrůdou, která má dobré skladování nebo odolnost proti houbovým chorobám.“

Důležité je také místo, kde by se jablko mělo pěstovat - v Holouvousích logicky nejvíc hledají druhy, které se uplatní v podobných podmínkách, v jakých nové jablko vzniká. 

„Většinou je to pro místní podmínky, tedy pro Českou republiku plus Slovensko, Polsko nebo střední Evropu. Máme ale také odrůdu Rubinstep - Pirouette, která se prodává směrem na sever, třeba v Belgii. Tam mají lidé raději jablka kyselejší,“ říká Zelený.

Na prvním místě je vždy chuť. Ale pozor: i tady se zákaznické preference liší podle regionu. 

„Češi mají rádi jablka navinule sladká, kdy cítíte lehce nakyslý tón a chuť přechází do sladka, kdy kyseliny už takřka nejsou znatelné. Čím víc směrem na jih, tím víc je vyžadována sladká chuť,“ říká tak trochu someliérsky Zelený a přidává zajímavosti o spotřebitelských zvycích v různých zemích: „V Itálii se prodávají zvlášť jablka na jídlo a zvlášť na dekoraci. Ta druhá musí skvěle vypadat, dlouho vydržet a už není tak důležité, jak chutnají. Třeba pro Belgičany nejsou důležité vlastnosti slupky - jablka tam lidé před jídlem loupou. Velké rozdíly jsou i v chuti - například Indové mají rádi jablka sladká tak, že u nás by se vůbec nedala prodávat.“

Nově vyšlechtěné odrůdy se na trh dostávají těžko

Ve chvíli, kdy je jasné, jaké má nové jablko být, zvolí se vhodné odrůdy pro zkřížení. Opylením šlechtitelé získají ročně kolem pěti tisíc semínek, z nichž se vypěstují stromky. Ty jsou postupně vystaveny nejběžnějším chorobám, pečlivě se sleduje, jak rostou a vybírají se ti nejodolnější a nejlepší jedinci. Přestože se využívá skleníků, foliovníků a roubování, první plody mohou šlechtitelé ochutnat až zhruba po šesti letech. 

„Hodnotí se nejméně dvě či tři sklizně. Opět se vyberou ti nejlepší jedinci, rozroubují se a další generace stromků se dál sleduje, a to nejen jak plodí, ale třeba také jak strom reaguje na prořezávání a jak se hodí do dnešního intenzivního ovocnářství. Tato druhá fáze trvá až deset let. Jakmile jsme spokojeni, můžeme novinku přihlásit k registraci a k ochraně práv odrůdy. Posuzování Státní odrůdovou zkušebnou může trvat i pět let. Připomínám, že od prvního opylení uplynulo 20 až 25 let. Pokud je to unikátní odrůda, kterou je třeba registrovat rychle, dá se některá fáze šlechtění urychlit, ale někdy to může trvat i 35 let,“ popisuje Zelený.

Připomíná důležitou věc: od počátku se rozmnožuje jeden stromek. 

„Celá odrůda vlastně pochází z jednoho semínka. Když vezmeme nejznámější odrůdu Golden Delicious, to je odrůda, která byla nalezena jako náhodný semenáč v Americe, to je ten jeden strom, který se dodnes množí roubováním,“ připomíná historii žlutého jablka, které najdeme snad v každém obchodu.

Ale dostat jablko na trh, to je práce na další desítky let. 

„Obchodníci nabízejí barevnou škálu, odrůdy žluté, červené a žíhané, ale už tolik nedbají na chutě. To se potom projeví při degustacích, kde ty nejvíce produkované odrůdy jako Golden a Gala končí až za nově vyšlechtěnými odrůdami, třeba za naposledy vítězným Angoldem,“ připomíná k fádnosti nabídky Zelený. 

Třeba Rubinstep, který se podařilo prosadit v některých zemích Evropy, je odrůda stará kolem 15 let. „Na zavedené odrůdy si zákazníci zvykali dlouho, například Golden Delicious se pěstuje už 130 let. Mým snem však je dostat víc mezi lidi i do velkých řetězců naše odrůdy,“ neskrývá své přání ovocnář.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Jakl má mé sympatie, řekl o jeho kandidatuře za SPD Václav Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus se společně se synem Václavem vydali na tradiční...

Exprezident Václav Klaus nemá problém s tím, že jeho někdejší tajemník Ladislav Jakl v Praze kandiduje do senátních...

Voda mizí i z podzemí, sucho odkrylo nepřístupné části jeskyně v Krkonoších

Šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler v Albeřické jeskyni v Krkonoších

Sucho, které v posledních letech trápí celou republiku, není patrné pouze na povrchu, ale také v podzemí. V největší...

Další z rubriky

Třebechovice hledají peníze na podchod do Krňovic, dotace nevyšla

Nebezpečná křižovatka na silnici I/11 mezi Třebechovicemi a Krňovicemi.

Třebechovice pod Orebem na Hradecku dál shání peníze na cyklostezku a podchod u křižovatky na Krňovice. Radnice...

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz