Síň má mouchy, ale jsem spokojen, říká architekt kontroverzní stavby

  17:31aktualizováno  17:31
Někteří architekti novou smuteční síň v Broumově pochválili, ale část místních ji kritizuje. Architekt Pavel Rydlo říká, že chtěl místu s někdejším evangelickým hřbitovem zachovat jeho ducha a současně uplatnit moderní technologie. Nová síň podle něj zároveň komunikuje s nedalekým středověkým dřevěným kostelíkem.

„Město dokonce navrhovalo, ať síň vznikne na prázdném pozemku směrem k poli. Ale síň patří na místo zrušeného evangelického hřbitova, místo má svou historii, jsou tam pochovaní lidé, má to ducha. Časem, až budou peníze, můžeme ještě vysázet další zeleň, aby se síň víc odclonila od sousední kotelny a sídliště,“ říká architekt Pavel Rydlo, který spolupracoval s ateliérem INS z Náchoda (o stavbě v článku Smuteční síň v Broumově provokuje vzhledem, architekta si vynutil donátor)..

Fotogalerie

Uvnitř to působí jako v kostele. To byla inspirace?
Kostel je křesťanský, mešita islámská, synagoga patří k židovství. Ale když vám někdo řekne Postavte obřadní síň, měl by to být zase duchovní prostor, není to schůzovna nebo školní třída. Nejde o to, zda máte křesťanského Pánaboha, Alláha nebo někoho jiného, jde o důstojný prostor po duchovní a kulturní stránce. Kostel nebo synagoga, pokud odhlédneme od různých symbolů, má vždy svého ducha, člověk se upíná k nebi, duchovno je nahoře. Hezké duchovní prostory mívají svou vertikalitu.

Vedle ale stojí nehezký výměník a síň zasahuje do sídliště.
Proto jsme se snažili zanechat co nejvíc vzrostlé zeleně, i ty poněkud zprofanované túje. Ty to přece jen oddělí od okolní zástavby, která je hodně rozmanitá, je tam kotelna, rodinné domky se zahradami i sídliště. Až stromy víc obrazí, výhled do okolí přece jen poněkud zastíní. Hlavně jsem si přál, aby se prostor se smuteční síní aspoň trochu pocitově spojil s nedalekým kostelem Panny Marie. Tenkrát měli stavitelé jen dřevo, trámy a prkna, a tak vše udělali velmi jednoduše. Tak jako oni dříve měli prkna a šindel, my dnes máme hliníkový plech. Vydrží a není drahý. My jsme to udělali jako tehdy oni, i když jsme mohli sáhnout po exkluzivnějších materiálech.

Architekt Pavel Rydlo (* 1969)

Architekt Pavel Rydlo

Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně a Školu architektury prof. E. Přikryla AVU v Praze. Má za sebou působení v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, AP ateliéru Josefa Pleskota a náchodském ateliéru Archteam. Roku 2000 si založil ateliér Pavel Rydlo. Od roku 2007 spolupracuje s Pavlem Valentou v ateliéru „d3D dřevo ve třech dimenzích“, v němž společně vyvinuli technologii dřevostaveb nízkoenergetických rodinných domků z lepených hranolů. Smuteční síň v Broumově navrhl podle požadavku města tak, aby v ní mohly konat obřady různé společnosti.

Použil jste specifický sklon střechy?
To je pro Broumov hodně typické. Já jsem z Nového Města nad Metují a když přejedu Pasa, objeví se staré domky se špičatou sedlovou střechou. I na starých rytinách Broumova bývají vidět. Česká stavení mívají sedlové střechy se sklonem 45 stupňů. Ale když přijedete na Broumovsko, typický sklon střechy je někde kolem 53 stupňů. Říkal jsem si, že je to určitý charakter tohoto místa, který nikde jinde než v pohraničí není. Němci to označují jako heimatstil. Copak vás osloví broumovské paneláky? Ne, ty jsou všude, vyřešily bytovou krizi, ale vytrácí se místní duch. Můžete postavit stejný dům v Africe, Evropě i na severním pólu, když v něm přizpůsobíte klimatizaci nebo větší topení. To je ale strašná škoda, dřív domy víc odpovídaly místům. Architekti nebo chytří stavitelé se pořád snaží respektovat místo.

Vysvětloval jste to dost i zastupitelům?
Prezentovali jsme to na radě i zastupitelstvu, jen asi dva lidé se zdrželi, ale nikdo nebyl proti. Takže mě teď trochu zarazilo, že se diví, co to má znamenat a kde se to tu vzalo. Přitom my jsme se snažili udělat síň na míru místa. Možná lidi mate, že je stavba z jednoho materiálu a z plechu. Když to ukážu někomu nezávislému, říká, že je jasné, že jsem to připodobnil ke kostelíku. Asi lidé, kteří v Broumově bydlí, ani nijak nevnímají odlišnost místních staveb, je to pro ně zcela samozřejmé.

Uvnitř to působí jako v kostelní lodi.
Dřevěný kostelík v Broumově byl kdysi vystavěn s krovovou konstrukcí se sloupky z masivního dřeva. Tento krov má plnou vazbu s kleštinami, vaznými trámy a dalšími součástmi. Tehdy uvnitř nechtěli zachovat průhled do krovu, takže kostelík má rovný strop. My dnes ve stavebnictví už máme možnost použít lepené trámy. Není to luxusní věc, ale je běžná. Umožňuje to udělat tvar střechy krovové soustavy. Je to čistý prostor. Nosné trámy drží samy o sobě tvar, vnitřní prostor je možné otevřít do střechy. Dříve to stavitelé neuměli.

Lidé by si hodně přáli síň uvnitř dozdobit. To je možné?
Tomu rozumím. Přemýšlel jsem využít nějaké sochy z místních depozitářů, reliéf a podobně. Nic takového prý ale městské instituce neměly, tak jsem chtěl získat aspoň staré náhrobky. Pak byl ale spěch se stavbou, řešila se spousta jiných věcí, stavba překročila termín, proto jsem na to netlačil. Nechtěl bych jen nějakou dekoraci dovnitř, ale pěknou starou věc ano. V zahradě jsou tři hrobky, ty by také bylo možné doplnit.

Neuteče v zimě teplo ve vysoké síni nahoru?
Kostely byly vždy vysoké a nijak zvlášť se v nich netopí. I v zimě přijdete na pohřeb do síně v zimním oblečení a neodkládáte si. Přes zimu by v síni mělo být 10 až 15 stupňů Celsia. Teď už se v takovýchto duchovních prostorách navrhuje podlahové topení a to funguje výborně, protože to prostor temperuje, je to příjemné, ani nemusí být vytopený celý prostor. Byl jsem v zimě nejméně ve dvou kostelech, ve starém i novém, kde mají podlahové topení. Tam bylo velmi příjemně, cítíte teplo zespoda na botách a i lavice jsou odspodu ohřáté.

Na začátku června však bylo uvnitř síně velké horko.
Okna jsou osazena roletami, to by mohlo pomoci. Žádnou klimatizaci jsme tam nedělali. Síň má otvíratelná okna ve svém podélném směru na přirozené provětrávání. Domluvili jsme se s provozovatelem, že v letním teplém období bude nechávat okna otevřená na ventilaci, a to by mělo problém vyřešit.

Provozovatel síně, majitel pohřební služby, má ale řadu výhrad, k uspořádání prostor nebo k některým nefungujícím věcem, třeba že se špatně otvírají hlavní dveře nebo že se špatně manipuluje s rakvemi v úzkém prostoru kolem pojízdného katafalku.
Dodavatel katafalku už manipulaci s rakvemi upravil. Pracovník pohřební služby to zvládne sám. My jsme dodrželi určitou hierarchii, komunikaci s námi a provozovatelem vedlo město. Problémy s otvíráním dveří opraví stavaři v rámci záruky.

Vy jste se zhotovením spokojen?
Provedení má své mouchy. Je zákon o výběru dodavatele za nejnižší cenu. Co s tím vlastně můžete dělat? Když si půjdete koupit nejlevnější auto, jak to dopadne? Katastrofálně. Nejlevnější boty se vám hned rozpadnou. Město se musí tímto zákonem řídit. Když musíte stavět za nejlevnější cenu, myslím, že to ještě dopadlo dobře.

Zase tolik veřejných zakázek jsem nedělal, spíš rodinné domky soukromých investorů. Ti všichni se snaží vybírat materiály a řešení nejen podle ceny. Když jim řeknu, že je to levný materiál, oni sami namítají, zda to nebude za chvíli rozbité a zda by si neměli vybrat něco, co trochu vydrží. Oni to dělají pro sebe, a proto se na to takto dívají.

Veřejné instituce teď musí postupovat podle ceny, což je rozdíl oproti 90. letům, kdy se naopak veřejnými penězi mrhalo. Předtím to stálo moc a neodpovídalo to výsledku, teď to stojí málo a zase se budou muset dávat peníze, až se to bude opravovat. Vlastně jsem teď s hrůzou viděl, jak je systém nastavený, aby se veřejné prostředky investovaly do nejlevnějších věcí.

My jsme se to ale snažili udělat pořádně, materiály jsou kvalitní. Dřevo je modřínové s hezkou kresbou, nedali jsme nejlevnější smrk. Fasáda je plechová a je na ni čtyřicet let záruka. Za ty peníze jsme postavili docela velký dům, v objemovém měřítku za cenu rodinného domku, takže síň vyšla velmi levně. My jsme s veřejnými penězi nenakládali nijak rozmařile. Firma měla na stavbě několik velmi dobrých řemeslníků, některé nedokonalosti jsou odrazem ruční práce na stavbě. S výsledkem jsem vcelku spokojený. Architekturu, jakou jsme si představovali, jsme udělali.

Nejčtenější

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

V Libáni už se nesmí pít před večerkou ani jinde na veřejnosti (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Požár, jaký byl u Labské boudy, nepamatují deset let, zásah trval 21 hodin

Požár louky nad Labskou boudou v Krkonoších (17.11.2018).

Téměř 21 hodin zasahovali hasiči ze Špindlerova Mlýna u požáru louky a lesa nad Labskou boudou v Krkonoších. Na místě...

Karoq v Kvasinách skončí, Volkswagen tam začne montovat Passaty

Volkswagen Passat

Vedení Volkswagenu rozhodlo o zajímavé rošádě. Výrobu vozů rodiny Passat, která dlouho bývala vlajkovou lodí německého...

Na hřebeni Krkonoš hořela louka, zasahovali čeští i polští hasiči

Požár u Labské boudy (17. listopadu 2018)

Hasiči kolem půl desáté večer zlikvidovali požár louky v Krkonoších u česko-polské hranice nad Labskou boudou. Oheň...

Dívky si stěžují na modelingovou agenturu. Mění názvy, dál vybírá tisíce

Ilustrační snímek

Kontroverzní modelingová agentura ze Slovenska mění názvy, ale v Česku nadále působí pod stejnými vlastníky. Loni před...

Další z rubriky

Myslivce stíhá policie kvůli medvědí kožešině a vycpaninám bez dokladů

Kožešina medvěda

Myslivci z Královéhradecka hrozí až tříletý trest za to, že si doma vystavil medvědí kožešinu a vycpaniny dvou ptáků....

V podkrkonošském Žďáru chybí škola i hospoda, komunita „pustinu“ mění

Horní Žďár v Podkrkonoší

V bývalé sudetské vesnici Horní Žďár chybí škola i služby, přesto si ji desítky mladých lidí vybrali jako místo pro...

Častolovice nechtějí být jen zatáčkou k zóně. Rozrostou se o nové byty

V Častolovicích u řeky může vzniknout náměstí s bytovými domy a obchodem.

Radnice v Častolovicích na Rychnovsku plánuje stavbu bytových domů. Zájem o byty je značný kvůli nedaleké automobilce v...

Najdete na iDNES.cz