„Vysílačku máte na čtvrtém kanále, hlaste se,“ říká Jan Pačák z oddělení geografických a informačních služeb Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) svým kolegům, kteří za chvíli vkročí na obří sněhové pole nad Modrým dolem ve východních Krkonoších.
Jméno mu dali před desítkami let turisté, když si při odtávání sněhu všimli, že nabírá věrnou podobu prvorepublikového Československa včetně Podkarpatské Rusi. Postupně odtává, až nakonec zůstávají střední Čechy. K tomu je však letos ještě daleko.
Mapa republikyMapa republiky leží na strmém svahu v nadmořské výšce mezi 1 420 až 1 455 metry nad mořem pod Modrým sedlem a částečně na úbočí Studniční hory. Když se vyrýsuje, má na délku až 350 metrů. Teď sněhové pole může mít délku přes půl kilometru. |
„Mapa republiky ještě vidět není, je to stále souvislé sněhové pole. Předpokládáme, že potrvá tak tři týdny, než se prvorepublikové Československo vyrýsuje. Ale už teď lze rozeznat severní a jižní hranice republiky,“ upozorňuje Pačák.
Vydáváme se po svahu dolů. Ve sněhovém poli je díra až na trávu, sami ochranáři jsou překvapeni a neobvyklý jev začínají fotografovat.
„Je to anomálie, která vznikla tím, že tu začal vyvěrat teplejší pramen. Zespodu sníh odtával, až se klenba sněhu zřítila. Podobná místa se spíš objevovala až ve spodní části sněhového pole,“ vysvětluje Pačák.
Kousek pod námi je hrana, za ní svah padá téměř kolmo do údolí. Někde tam se předloni 10. února utrhla jedna z nejdelších lavin v novodobé historii hor. Zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1 106 metrů, délka odtrhu činila 506 metrů, výška sněhu v tom místě byla až 2,45 metru a obvod laviniště měřil 3,3 kilometru. Dodnes je dráha laviny patrná - les zmizel (o lavině čtěte zde).
Nejde o množství sněhu, ale o vítr
„Letos byla sněhová pokrývka stabilní a naštěstí se neopakovalo to, co před dvěma lety. Dosud nevíme, jestli lavinu odřízl nějaký skialpinista, nebo se to utrhlo svojí vlastní vahou,“ doplňuje Pačák. Lavina nikoho nezranila, neusmrtila ani nezpůsobila materiální škody.
„Sněhové maximum se nachází asi dvacet metrů vpravo od nás na tom hrbu,“ ukazuje Pačák směrem k Výrovce.
Letošní zima byla po několika letech na sníh opět bohatá, proto se logicky nabízí úvaha, že sněhu je tu více než jindy. „Tady až tolik nezáleží na tom, kolik v Krkonoších napadne sněhu. Jde o to, jaký druh sněhu padá a hlavně jaké větry vanou,“ vysvětluje Pačák.
Na síle sněhové vrstvy se tady podílí hlavně modelace terénu a větrné proudění. Sněhové pole leží v proláklině, jakési protáhlé mělké míse.
„Pokud padá prašan a fouká severozápadní vítr, tak prachový sníh z údolí Bílého Labe a z louky, kde pramení, překoná hřeben, dostane se do volného prostoru, padá dolů a ukládá se tady v tomto sněhovém poli. Mapa republiky je nejdéle trvající sněhové pole takového rozměru v České republice. Jsou sice místa, kde se drží sníh déle, ale to jsou spíš jen sněhové fleky,“ upozorňuje Pačák.
Správa KRNAP měří mocnost sněhu i rozlohu sněhového pole pomocí nejmodernější techniky několikrát ročně. Mají vytvořený digitální model terénu bez sněhu.
Jak mizel sníhPozn.: sezona - max. výška sněhu - datum odtátí 2016/17 - 9,5m - - 2015/16 - 7,3m - 15. 6. 2014/15 - 9,7m - 4.7. 2013/14 - 5,4m - 10.6. 2012/13 - 8,8m - 17.6. 2011/12 - 13m - 4.8. 2010/11 - 9,6m - 14.6. 2009/10 - 8,1m - 30.6. 2008/09 - 13,3m - 17.7. 2007/08 - 14,1m - 29.7. 2006/07 - 12,5m - 5.7. 2005/06 - 12,3m - 22.7. 2004/05 - 15,4m - 22.8. 2003/04 - data chybí 2002/03 - 7,6m - červen 2001/02 - 13,4m - srpen 2000/01 - 6,1m - června 1999/2000 - 15,7m - srpen |
„Vytvoříme pomocí GPS digitální model se sněhem. Na několika místech na sněhovém poli se změří přesná výška, po návratu na pracoviště se vytvoří digitální model, který se odečte od toho, který je naměřen bez sněhu,“ vysvětluje Přemysl Janata ze Správy KRNAP na dolní hranici Mapy republiky. Nad ním se zvedá gigantická sněhová stěna.
„Může mít sklon tak 70 stupňů,“ odhaduje. První letošní měření mají informatici ze Správy KRNAP už za sebou. Koncem března naměřili na Mapě republiky maximální sílu sněhu 9,5 metru. To je však za posledních několik let pouze průměr. Rekordní hodnotu - 15,7 metru - tam v posledních dvaceti letech naměřili v zimní sezoně 1999 až 2000. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna.
„Letos to odhaduji na konec června, možná začátek července. Sněhové pole je stále veliké. Minulou sezonu bylo ve stejném období menší, zmizelo v polovině června. Odhaduji, že maximum je kolem pěti šesti metrů,“ říká Pačák, ale to se mýlí.
Až při vyhodnocení dat v teple kanceláře o několik hodin později ho totiž čeká překvapení: letošní naměřené maximum je 8,6 metru.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
