Rám z hřídelí, motor z tatrovky. Sochař sestrojil motorku ze šrotu

  • 13
Postavit stroj bez jediné součástky, kterou používají výrobci motocyklů. Nemožný úkol? Pro sochaře Petra Vaňka z Horního Nemojova na Královédvorsku očividně ne. Zatím nejezdí, ale výtvarník už spřádá plány na stavbu funkčního modelu.

Za dva a půl měsíce dokázal svařit ze starého šrotu stroj, který je na první pohled téměř nerozeznatelný od skutečné mašiny. Jeden podstatný rozdíl tu ovšem je. Motorka made in Vaněk nejezdí. Zatím.

Už kdysi Petr Vaněk vyrobil zmenšený model motorky, tuto ale udělal v reálné velikosti. Připomíná indiana, na kterém jezdili američtí vojáci za druhé světové války. Typově se nejvíc blíží bobberům.

„Neměl jsem žádný konkrétní vzor. Původní myšlenka byla udělat něco ve stylu televizní reality show American Choppers, kde oni koupí motor a zbytek postaví sami,“ říká osmadvacetiletý sochař.

Mašina váží 300 kilogramů a měří 220 centimetrů. Všechny komponenty tvoří nepotřebný šrot: především ojnice, hřídele a ozubená kola. Rám vytvořil z vačkových hřídelí, blatníky ze šál od motoru, sedlo a pneumatiky svařil ze starého řetězu. Přední i zadní kolo se skládá z desítek ojnic.

Brzdy se dají zmáčknout, stejně tak se dá přidat plyn. Každý detail dává smysl. Na nádrži je odšroubovatelné víčko, motorka má řadicí páku i zadní brzdu.

„Je to udělané tak, aby maximálně působila jako skutečná,“ poznamenává výtvarník. Nejtěžší částí je pochopitelně motor. Pochází z legendární Tatry 603.

Motorku stavěl výtvarník podle oka

Přestože Petr Vaněk neměl k dispozici žádný plán, natož projektovou dokumentaci a motorku stavěl podle oka, docílil reálných rozměrů i proporcí. Sochař se chce pustit do další motorky, tentokrát by už měla jezdit.

„Nevím, jestli to dokážu, ale chci se o to pokusit. Je to výzva, neustále o tom přemýšlím. Nejjednodušší by bylo koupit motor z motorky a kolem něj pak postavit kostru. Motor z motorky je ale nuda, chci, aby to mělo koule,“ přemítá v dílně, kterou má v přízemí rodinného domu v Horním Nemojově. Začít chce na konci letošního roku, pro stavbu bude potřebovat šest měsíců.

Nejraději by znovu použil motor z Tatry 603, sehnat funkční zařízení však není zrovna snadné.

„Jsou to docela archaické kousky, už jich moc není. Jsou většinou hodně rozbité a vybrakované. Málokdo to umí seřídit,“ dodává.

Na motorce není jediná součástka, kterou používají výrobci motocyklů.

Příští rok se hodlá zúčastnit soutěže na veletrhu Motocykl 2017, na kterém vystavoval už letos. Přestože jeho exponát jako jediný nebyl pojízdný, měl u návštěvníků velký úspěch. „Lidi na to koukali a ptali se mě, jestli to jezdí. A to byli motorkáři,“ líčí Petr Vaněk.

Vyučený umělecký odlévač kovů se o motocykly zajímá od mládí. Za svůj život jich vystřídal několik, na mašině, jejíž věrnou repliku stvořil, ale nikdy nejezdil. V garáži má zaparkovaného pionýra. Před dvěma lety s bratrem a kamarádem na „fichtlech“ vyrazili ze Dvora Králové do Maroka. Za 28 dní projeli osm států a ujeli téměř sedm a půl tisíce kilometrů.

První práce ze starého šrotu Petr Vaněk vytvořil před devíti lety, profesionálně se sochařině věnuje tři roky. Zabývá se hlavně figurativní tvorbou. Z nepotřebných ojnic, hřídelí a řetězů vyrobil koně, vetřelce, psa i vílu. Pro středověkou tvrz Nebovidy na Kolínsku vloni na podzim realizoval téměř pět metrů vysoký monument.