Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení.
Podle předsedkyně senátu trutnovského soudu Veroniky Tomanové je pro obnovu řízení důvod, protože vyšly najevo nové skutečnosti. Letos v lednu přitom ta samá soudkyně rozhodla opačně, obnovu zamítla.
Proti rozsudku tehdy podali stížnost Jiří Wonka i státní zástupce. „Soud měl rozhodnout, že i kacíř a rebel má právo na spravedlivý proces,“ řekl v lednu advokát bratrů Wonkových Lubomír Müller.
30. března 2017 |
Krajský soud v Hradci Králové pak dospěl k závěru, že okresní soud dovodil nesprávný právní závěr a věc znovu vrátil do Trutnova.
Soud v roce 1981 postihl Wonku pětiměsíčním nápravným opatřením a čtvrtinovou srážkou z platu za to, že údajně vnikl do tchynina bytu. Tehdy se podle advokáta hájil tím, že má v bytě trvalý pobyt a tchyně se odhlásila už roku 1977.
Wonka byl čtyřikrát ve vězení, kde i zemřel
Pavel Wonka byl před listopadem 1989 za své názory a činnost perzekvován a několikrát skončil ve vězení, odsouzen byl za smyšlené činy. Jeho bratr se snaží očistit jeho jméno i v dalších procesech.
Loni v říjnu Okresní soud rehabilitoval Wonku za dvaadvacet dní vazby v době, než zemřel. Pavel Wonka byl třikrát uvězněn, mimo jiné i za to, že v roce 1986 chtěl kandidovat do Federálního shromáždění jako nezávislý kandidát. Dohromady si odseděl téměř 3,5 roku.
Prošel i vězením v Minkovicích, jemuž přezdívali koncentrační tábor a kde podle pamětníků týrali politické vězně.
Počtvrté se Wonka ocitl ve vězení, když ho vzali 5. dubna 1988 do vazby pro podezření z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí. Odmítal se podrobit podmínkám ochranného dohledu po propuštění z předešlého trestu v minkovické věznici a po nucené hospitalizaci v bohnické psychiatrické léčebně. K nepodmíněnému pětiměsíčnímu trestu ve II. nápravně výchovné skupině jej odsoudila trutnovská soudkyně Marcela Horváthová 20. dubna 1988.
Proti rozsudku se tehdy odvolal, ale verdiktu se nedočkal. Zemřel jako pětatřicetiletý 26. dubna 1988 ve věznici v Hradci Králové. Okolnosti jeho smrti nejsou dodnes úplně vyjasněné. Zčásti za to podle všeho mohla jeho protestní hladovka, zčásti lékaři, kteří ignorovali vážný zdravotní stav.
