Soudce Okresního soudu v Náchodě Stanislav Findejs připustil, že režim výrazně poznamenal život Jiřiny Vejnarové. Její nároky však zamítl. Rozsudek není pravomocný, nikdo z rodiny ani advokát staré paní si ho nepřišel vyslechnout. Žena se může odvolat ke krajskému soudu.
Požadovala, aby soud nařídil nástupnickému zemědělskému družstvu uzavřít dohodu o vydání poloviny stodoly, kterou zdědila v roce 1958 po mamince Amálii Petirové. Její advokát Jaroslav Čapek opřel žalobu o Římský statut Mezinárodního trestního soudu.
Žádali také omluvu za zločinné chování družstva, a to podle povinností v Základních zásadách a směrnicích o právu na nápravu a odškodnění pro oběti hrubých porušení mezinárodních zákonů o lidských právech a vážných porušeních humanitárního práva přijatého Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2005.
„Nehodnotil jsem dokazování ani neprováděl důkazy, které byly zejména ze strany žalující navrženy. Mám za to, že v žalobě je naprosto nemožné, aby někdo uplatňoval nárok z titulů, které jsou v ní uvedeny,“ uvedl soudce.
Vnuci neuspěli ani s ústavní stížností
Vnuci paní Vejnarové se snažili domáhat stodoly už v roce 1994, kdy žádali o určení vlastnictví, ale neuspěli. Tehdy jim krajský soud radil postupovat podle zákona o půdě, ale oni šli cestou ústavní stížnosti, nakonec neúspěšné.
Rodina sedláků Petirových přišla o deset hektarů polností, stroje i zvířata poté, co dcera Jiřina s otcem Františkem Petirou musela vstoupit pod nátlakem do družstva. Dlouho vzdorovali, ale čelili výhrůžkám, že je vystěhují. Pak žena pracovala v družstvu.
Podle jejího advokáta neexistuje písemný dokument o předání stodoly v roce 1960. Poté ji využívali družstevníci, navíc ji rozšířili. Nástupnický zemědělský podnik s žalobou na vydání majetku nesouhlasil a přál si zamítnutí žaloby. Na statku nyní hospodaří vnuk paní Vejnarové.
Starou křivdu nepopíral ani soudce. „Jsem přesvědčen a nikdo to nesporuje, že vůči paní žalobkyni se bývalý režim a Československá republika nebo eventuálně Československá socialistická republika chovala špatně. Nikdo nezpochybňuje, že životní úděl paní Vejnarové nebyl kvůli tomu, v jaké době žila, jednoduchý. Nebojím se říci, že se tehdejší režim dopustil vůči ní řady křivd. To vše je pravda. Pro reparaci škod však Česká republika přijala řadu zákonů, které měly křivdy napravit,“ odkázal soudce Findejs.
Stoletá žena žádala o osvobození od soudních poplatků, ale vzhledem k její majetkové situaci to soud nepřipustil, musí tak zaplatit dva tisíce korun. Sáhl však mimořádně k tomu, že nikdo nebude mít nárok na náhradu nákladů řízení, ač se celkově pohybují už kolem 35 tisíc. Advokát družstva Jiří Všetečka však uvedl, že družstvo se chce poloviny nákladů vzdát.
