Soudce Miroslav Mjartan potrestal pardubického podnikatele Brožka dvouletým vězením s podmíněným odkladem na tři roky. Během zkušební doby musí zaplatit dřívějšímu společníkovi za nemajetkovou újmu 125 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na případné odvolání.
Obžaloba vinila podnikatele a vysokoškolského pedagoga Josefa Brožka z toho, že nejméně od počátku roku 2014 do loňského března v Pardubicích vykořisťoval svého spolupracovníka ve firmě, přičemž zneužíval jeho finanční tísně a závislosti na něm.
„Zodpovídá se ze zločinu obchodování s lidmi. Toho se dopustil tím, že poškozeného dlouhodobě v rámci pracovního vztahu vykořisťoval. Například ho nutil pracovat dlouho do noci, aniž by mu za to platil,“ uvedl státní zástupce Lukáš Vodička.
Při zahájení hlavního líčení v červnu se podnikatel choval velmi sebevědomě (psali jsme zde). Hájil se tím, že se svému společníkovi ve firmě, který se později stal jeho zaměstnancem, naopak snažil pomoci z finančních problémů a za to po něm požadoval práci.
„Jsem relativně volnomyšlenkář, ale i extrémní pedant. Jsem náročný na sebe i ostatní. Když je nějaká dohoda, jsem konzistentní. Mnoho věcí uvedených v obžalobě se skutečně stalo, ale jsou často překroucené a vytržené z kontextu. Obžaloba je založena na spekulacích a polopravdách. K otrocké práci nedocházelo,“ četl Brožek v červnu z několikastránkového prohlášení.
„Udělal jsem chybu, že jsem se snažil ho dostat z jeho finančních problémů. Do zoufalé finanční situace se dostal sám. Považuji se za pitomce, že jsem za něho platil dluhy,“ uvedl Brožek.
Osmadvacetiletý podnikatel tehdy soudu řekl, že se s o rok mladším mužem zná od střední školy a že asi před šesti lety spolu začali podnikat. V poslední době jejich firma působila v oblasti reklamy. Podle spisu jejich vztah od počátku utvářela osobnostní charakteristika obou mužů. Zatímco obžalovaný je spíše dominantní, mladší z mužů naopak submisivní.
Hrozil, že společníkovi rodiče přijdou o dům
Obžaloba vinila Brožka, že svého společníka držel v šachu s pomocí směnek v částce převyšující 20 milionů korun.
„Ze strany poškozeného došlo k vystavení směnek, které neměly reálný základ. Obžalovaný mu hrozil, že v budoucnu tyto směnky může uplatnit u soudu, v důsledku čehož přijde o veškerý majetek,“ uvedl Vodička.
Vystavení směnek si prý na něm účelově vymohl pod vlivem různých absurdních sázek, nebo pokut za údajné neplnění povinností či různých pochybení v rámci jejich společného podnikání.
Podle spisu obžalovaný vyhrožoval poškozenému i tím, že se postará, aby jeho rodiče kvůli dluhům vyplývajícím ze směnek přišli o dům a veškerý majetek, což bude pro ně likvidační. „Tyto pohrůžky považoval za reálné,“ uvedl Vodička.
Tím poškozeného donutil, aby pro něho dlouhodobě ve formě vynucených prací a jiných forem vykořisťování pracoval. „Pracoval pro něho bez nároku na jakoukoliv odměnu či mzdu, v podstatě jako otrok, kdy jej tak i nazýval,“ uvedl Vodička.
Podle něho například obžalovanému obstarával slečny, pizzu, pití, pracoval na jeho zahradě, staral se o jeho psy, sám si navrhoval sankce, platil pokuty ve výši až 500 korun denně, na které si musel nakonec půjčovat.
Poškozený se bál vypovídat před podnikatelem
Jednání obžalovaného vyvrcholilo tím, že zoufalý muž, aby unikl z jeho vlivu, převedl svůj majetkový podíl ve firmě na Brožka. Soudní znalci zjistili, že Brožkův bývalý společník od té doby trpí posttraumatickou stresovou poruchou.
„Stačí, když ho uvidím na ulici, tak se rozklepu,“ řekl muž soudu při začátku jednání. Odmítl vypovídat v přítomnosti obžalovaného, protože, jak uvedl, se ho bojí. Byl to on, kdo pod tlakem svého okolí podal na svého dřívějšího společníka trestní oznámení.
Na otázku zmocněnkyně poškozeného, jak si Brožek vysvětluje, že poškozený trávil v práci 12 až 14 hodin denně, odpověděl, že dělal na svých kšeftech a hrál hry na počítači.
„Nelze se divit, že jsem na něho byl ostrý. Dlužil mi peníze a odmítal pracovat. Není ale pravdou, že bych na něho vyvíjel nátlak, který by bylo možné označit za otrockou práci,“ hájil se Brožek.
Připustil, že nejen poškozeného, ale i svého známého, který přišel o práci, zaměstnával na zahradě, kde pro něho dělali manuálně. Zatímco poškozený si prý odpracovával dluhy, jeho známý pracoval za peníze.
„Když se mi omluvil tři dny dopředu, nebyl problém. Když jsem si ale vzal na to volno a byli jsme na něčem domluveni a on nepřišel, tak to mi vadilo. Vím, že jsem byl trošičku tvrdý, ale připadalo mi to férové,“ uvedl Brožek.
