Nejbrutálnější zločin loňského roku v Královéhradeckém kraji tak stále nemá pachatele.
Soud dal sedmatřicetiletému Charvátovi 3,5 roku vězení za pokus těžkého ublížení na zdraví. Zločin pokusu vraždy a s ním spojený přečin usmrcení z nedbalosti soud muži neprokázal.
„Vina obžalovaného nebyla prokázána. Vycházeli jsme ze zásady in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného, pozn.red.), a proto jsme ho těchto dvou skutků zprostili,“ uvedl předseda senátu krajského soudu Miroslav Mjartan.
Podle spisu Charvát nejprve v polovině prosince roku 2014 sedmapadesátiletého muže zmlátil tak, že skončil v nemocnici s tříštivými zlomeninami lebky. Charvát nechal těžce zraněného bez pomoci a odešel do hospody.
Lékařskou pomoc údajně přivolal až po upozornění známého, že by mohl být souzen za vraždu. Napadený v nemocnici zůstal několik týdnů. V obžalobě je tento čin, ke kterému se Charvát přiznal a za který byl odsouzen, hodnocen jako pokus těžké újmy na zdraví.
Přičítali mu závažnější útok
Podle obžaloby byl ale závažnější útok z počátku ledna 2015, kdy Charvát měl spolubydlícímu, který se krátce před tím vrátil z nemocnice, zasadit nejméně osm ran tupým předmětem do hlavy a pak ho pod dojmem, že je mrtvý, odtáhnout za dům (o závěrech policejního vyšetřování čtěte zde).
Tam prý obžalovaný jeho bezvládné tělo vhodil do odkalovací jímky a tu přikryl betonovým poklopem. Podle patologů v době, kdy ho vrah vhodil do jímky, muž ještě žil, byl pouze v bezvědomí, a kdyby se mu dostalo lékařské péče, mohl útok přežít.
Tento útok z počátku loňského ledna obžaloba označila jako pokus vraždy a to, že ho vhodil do septiku, kvalifikovala jako přečin usmrcení z nedbalosti. Muž v jímce zemřel na následky silného podchlazení.
Tělo našla policie až po několika týdnech (o nálezu těla jsme psali zde), když zavražděného muže hledala kvůli výpovědi k jednomu z předchozích napadení.
Přímý důkaz chyběl
Senát krajského soudu stál před nelehkým úkolem rozhodnout v kauze, ve které neexistuje jediný přímý důkaz, že by Charvát sedmapadesátiletého muže, u kterého bydlel, chtěl zavraždit a že by těžce zraněného muže hodil do septiku.
Obhájce už dříve řekl, že skutečný vrah může být stále na svobodě (více čtěte zde).
„Rozhodnutí soudu považuji za správné. Chybí přímý důkaz a ani nepřímé důkazy nejsou takové, že by umožnily dospět k závěru, že se toho dopustil. Nepřímé důkazy skutečně nemohou svědčit, že by obžalovaný skutek dva a tři spáchal. K bodu jedna se doznal, proto byl za to také uznán na vině. Pokud soud dospěl k závěru, že obžalovaný je nevinný, tak pachatel musí někde být,“ uvedl obhájce Jiří Janeba.
Podle žalobkyně důkazy stačí
Státní zástupkyně Lenka Faltusová ve své závěrečné řeči nekompromisně navrhla Charváta uznat vinným ze všech tří skutků popsaných v obžalobě. Podle ní není o jeho vině pochyb. „Jsem přesvědčena, že obžaloba byla podaná důvodně,“ uvedla Faltusová.
To, že přímý důkaz ve věci pokusu vraždy, tedy doznání obžalovaného či svědectví třetí osoby, chybí, není podle ní problém.
„Rozhodnutí soudu je jiné oproti mému závěrečnému návrhu. Pokud jde o zprošťující výrok, tak zvážím podání odvolání po doručení písemného odůvodnění rozsudku. Jsem přesvědčena o tom, že důkazy, které byly soudu předloženy, jsou dostačující pro rozhodnutí o vině,“ řekla po vynesení rozsudku Faltusová. Rozsudek tak zatím není pravomocný.
Zatímco za pokus vraždy obžalovanému hrozilo až 18 let, za pokus těžkého ublížení na zdraví maximálně osm let.
„Jediným možným pachatelem je obžalovaný Radek Charvát, a to jak pod bodem jedna, dva a tři. Velmi surově a brutálně zaútočil na poškozeného. Útok směřoval na hlavu, stejně jako v bodě jedna a šlo o naprosto stejný způsob útoku,“ uvedla Faltusová v závěrečné řeči.
Podle ní se také podařilo vyloučit verzi obhajoby, že vrah pocházel z okruhu příbuzných mrtvého muže.
Znalci označili obžalovaného jako agresivního a psychicky labilního jedince. Podle nich často pil a alkohol v jeho případě odbourává velmi křehké zábrany k impulsivnosti a agresivitě.
Obžalovaný se k prvnímu skutku, kdy spolubydlícího brutálně zbil, přiznal, ale odmítl, že by ho bil dřevěnou násadou, jak stojí v obžalobě, prý šlo o vzájemný konflikt mezi oběma muži. Vražedný útok kategoricky odmítá.
„Neměl jsem ho důvod zabít. Proč bych ho dával do prázdného septiku, který jsem sám vybral, navíc, když je známé, že mrtvoly se často dávají do septiků? Jsem nevinný,“ prohlásil Charvát.
Obžalovaný se se svým bytným znal od dětství, žili v jedné vesnici a jejich rodiny se znaly.
