Kantor a spisovatel Josef Šír

Kantor a spisovatel Josef Šír | foto: archiv Správy KRNAP

Josef Šír byl muž mnoha talentů, v knihách zachytil mizející Krkonoše

  • 0
Před sto lety zemřel spisovatel Josef Šír (1859-1920), jenž za sebou zanechal rozsáhlé a pro Krkonoše důležité dílo. Rodák z Horní Branné zachytil v povídkách a románech tradiční řemesla, hospodaření i duchovní zvyklosti horalů. Byl kantorem, včelařem, muzikantem, lyžařem i schopným malířem.

Josef Šír pracoval celý život jako učitel. Pedagogické vzdělání získal v Jičíně, působil na školách v Roztokách u Jilemnice, ve Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou, v Poniklé, Benecku a Horních Štěpanicích. Prosazoval moderní pedagogické metody, některé učební pomůcky sám vyráběl, například loutkové divadlo.

Byl renesančním člověkem se širokým záběrem. Včelařil a lyžoval. Organizoval vlastenecké přednášky, hrál na několik hudebních nástrojů, skládal muziku, psal štěpanickou kroniku a byl také solidní malíř. 

„Právě obecní kroniku v Horních Štěpanicích vyzdobil akvarely všech stavení, a je tak unikátním dokumentem o podobě lidové architektury,“ říká Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku.

Publikovat však začal až ve 37 letech. Zachytil každodenní život, který viděl kolem sebe. Hlavními postavami jeho děl jsou často děti, ženy a staří lidé, důležitou roli hraje krkonošská příroda a počasí. Šírovo dílo odborníci dnes vnímají jako cenný etnografický materiál.

„Jako každý učitel v té době byl ve středu dění. Velice dobře znal život českého etnika v Krkonoších a výborně se vyznal v mezilidských vztazích. Jeho pohledy do zdejšího života jsou velmi realistické. Šírovy povídky jsou dodnes zdrojem cenných informací. Jsou zajímavé nejen obsahem, ale také jazykově,“ uvádí Jan Luštinec, historik a bývalý ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici.

Šír zachytil tradiční řemesla, především tkalcovství, krkonošská nářečí, podobu tehdejší krajiny, ale také způsoby hospodaření a duchovní život horalů. Velkou pozornost věnoval i vztahům mezi Čechy a Němci v regionu.

Za jeho nepříliš dlouhého života vyšlo devět knih. Od roku 1896 povídky zveřejňovaly Národní listy, Zlatá Praha a další časopisy. V roce 1904 vyšla kniha povídek Horské prameny: povídky a obrázky z Krkonoš. Kromě povídek napsal také dva romány: Msta a Tkalci.

„Šír dlouho sbíral zkušenosti a potřeboval dozrát. V okamžiku, kdy měl potřebu to sdělit dál a byl toho plný, tak publikoval,“ vysvětluje Šírův poněkud opožděný start spisovatelské kariéry Jan Luštinec.

Z penze se vracel do školy, ale zemřel mezi knihami

Spisovatelův literární odkaz nejvíc zpropagoval vrchlabský nakladatel a knihkupec Josef Krbal, jenž ve 30. a 40. letech vydal jedenáctisvazkové sebrané spisy.

„Dalekosáhlé přesuny sociálního rázu, krize průmyslu, zejména domácího tkalcovství a sklářství, přivodí brzy zánik klidu v našich horách, klidu, ve kterém vyrůstali Šírovi samorostlí filosofové, rázovité postavy horalů a jímavé životní děje krkonošských drobných lidí, jejich rodin a samot,“ napsal Krbal vizionářsky v předmluvě ke druhému svazku.

Sborník o životě a díle polozapomenutého krkonošského spisovatele vydali před deseti lety jeho potomci, letos chystají pokračování.

Josef Šír odešel v dubnu 1919 do penze, zanedlouho se však nechal reaktivovat a nastoupil do nově založené menšinové školy v Příchovicích u Kořenova.

Děti se ho však nikdy nedočkaly. Zemřel den po svém příjezdu, 9. května 1920 našli bezvládné tělo mezi právě rozbalovanými knihami. V krkonošském regionu má několik pamětních desek, v rodné Horní Branné je po něm pojmenovaná základní a mateřská škola.

Knihovna Krkonošského muzea Správy KRNAP vlastnící Šírovo mnohosvazkové dílo připomene 100. výročí od jeho smrti několika způsoby. S jilemnickým nakladatelstvím Gentiana na podzim vydá výběr ze spisovatelových povídek.

„Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové zdigitalizuje Šírovy knihy z muzejní knihovny a zveřejní je v digitální knihovně,“ doplňuje Drahný. Český rozhlas uvede o krkonošském rodákovi pořad, jeho dílo a osobnost přiblíží také letošní vydání časopisu Krkonoše – Jizerské hory.