Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odpůrci asfaltu se zlobí, spor o cyklostezku u Jičína graduje

  9:38aktualizováno  9:38
Odpůrci asfaltu podali stížnost na jičínskou radnici, v rozhodování o cyklostezce do Železnice je prý podjatá. Městské zastupitelstvo většinou rozhodlo, že stezka má být asfaltová, ale případ prošetří krajský úřad. Spory o podobu stezky se táhnou už přes dva roky.

Cyklostezka z Hradce Králové na Kuks | foto: Martin Veselý, MAFRA

Kdo si myslel, že odsouhlasení asfaltu pro plánovanou cyklostezku do Železnice většinou jičínských zastupitelů je jasným signálem pro odšpuntování zablokovaného projektu, byl na omylu. Když město požádalo o územní rozhodnutí, občanské sdružení Volše Jičín podalo na krajský úřad podnět na přezkoumání systémové podjatosti. Odpůrci asfaltu argumentují, že když jsou úředníci radnice placeni samosprávou, nemohou jednat nezávisle.

„Místo toho, abychom řešili územní řízení, musíme to zabalit. Sdružení na to má právo, ale není to nic jiného než obstrukce. Asfalt vyhrál na plné čáře po férové diskusi s odpůrci,“ říká jičínský místostarosta Petr Hamáček (Sdružení pro Jičín).

Podle něho se zkoumání o podjatosti potáhne nejméně tři měsíce. „Krajský úřad musí rozhodnout, jestli pan starosta není podjatý. Pokud kraj dospěje k závěru, že není, v což doufám, rozhodne starosta o tajemníkovi, jestli není podjatý, ten zase o vedoucích odborů a tak dále. Očekávám, že sdružení se bude u každého rozhodnutí odvolávat. Je to rána občanské společnosti, nezasívá to důvěru v dobré úmysly,“ míní Hamáček.

hradečnice

Asfaltové cyklostezky si oblíbili také bruslaři. Snímek je z hradeckých lesů.

Soudí, že bylo reálné, aby letos město získalo stavební povolení a příští rok mohlo začít stavět.

„Občanské sdružení zabránilo, aby územní řízení mohlo vůbec začít. Problém není v legislativě, která mnohdy chrání práva slabších, ale v jejím zneužití. Jsme svědky zneužití právního státu,“ říká ostře Petr Hamáček.

Zastánci asfaltu nejsou zdaleka jen zastupitelé, kteří zvedli ruku. Dokazuje to i petice na podporu této varianty. Argumentem pro asfalt je hlavně podmáčený a rozbahněný terén. Asfaltová stezka přitáhne kromě cyklistů také in-line bruslaře (více o protichůdných peticích čtěte zde).

Odpůrci asfaltového povrchu dvoukilometrové a tři metry široké cyklostezky naplánované v historické trase mezi Jičínem a Železnicí naopak argumentují, že půjde o nenapravitelný zásah do jednoho z přirozených vstupů do města a o narušení přírodního prostředí. Kritizují hlavně záměr vyasfaltovat jabloňovou alej, která tvoří historický vstup do města.

„Projekt je ekologicky velice sporný“

Jedním z iniciátorů petice proti asfaltové cyklostezce, kterou podepsal asi tisíc lidí, je Hynek Zlatník z občanského sdružení Volše Jičín. Ten se důrazně brání nařčení, že by šlo o obstrukce.

„Dalo se to od nich čekat. Upozorňujeme od samotného začátku, že projekt je ekologicky velice sporný. Debata, ve které by se to vyjasnilo, nikdy pořádně nenastala. Celou dobu jsme se snažili upozornit, že návrh není optimální. Vzhledem k tomu, o jaký prostor jde, mělo se to řešit jiným způsobem. Není to náš úlet, jak někdy slýchám. Čas nám dává za pravdu. Už se ví, že prostor, kterým má cyklostezka vést, má určité hodnoty, které je třeba zohlednit,“ vysvětluje Zlatník.

Město si nedávno nechalo vypracovat studii a v ní stojí, že by cyklostezka měla mít zpevněný povrch, nevyloučila tedy asfalt, ale ani šetrnější technologie v podmáčené oblasti. Zastánci mlatového povrchu, případně pevnějšího podkladu a zpevnění cest recyklovaným původním materiálem, do něhož se přidává cement a stabilizační glorit, upozorňují, že asfaltová cyklostezka v jabloňové aleji by šíří a povrchem připomínala běžnou silnici, což je nepřípustné.

„Je hezké, že si někdo něco odhlasuje, avšak stejně tak by si mohli odhlasovat, že například v Jičíně nebude platit část zákona o ochraně přírody a krajiny. Jsou věci, které jsou objektivní. Pak vám nezbývá nic jiného než na to upozornit až při samotném řízení,“ míní Zlatník. Sdružení nemíní na svém stanovisku nic měnit.

„Celou dobu upozorňujeme, že z hlediska přírody je úsek velmi kritický. Pokud by chtěli problém skutečně vyřešit, postačilo by vyasfaltovat úsek až za alejí, který je opravdu špatný, podmáčený. Ten je však na hranici železnického katastru. Kdyby to udělali, spojení Jičína s Železnicí kolem Zebína by už fungovalo. Tato zadní část je mnohem důležitější než ta alej. Ano, třeba týden čtrnáct dní v roce by alejí nebylo možné projít, ale je to mnohem lepší než alej zaplácnout asfaltem. Hodně jsme o tom diskutovali a jsme přesvědčeni, že tohle území za záchranu stojí,“ trvá na svém Zlatník.

Podle něho je boj za asfalt u některých členů vedení města podivuhodný. „Tato stezka je v životě ve městě naprostá marginálie. Myslím si, že pokud by za tím nebyla snaha předvést, že umíme čerpat dotaci, tak by tahle situace nikdy nenastala,“ soudí Zlatník.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

První hostel na světě stál v Krkonoších, dnes z něj zbyly základy

Jak vypadal vrchlabský herberk ukazuje výřez z dobové pohlednice.

V Hořejším Vrchlabí dodnes stojí kamenné základy první bezplatné ubytovny pro studenty na světě. Takzvaný herberk zde...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Zámek v Horním Maršově nejspíš někdo zapálil, vzorky zkoumá laboratoř

Požár zámku v Horním Maršově (19.8.2018).

Vyšetřovatelé hasičů dopoledne odebrali vzorky z vyhořelého barokního zámku v Horním Maršově na Trutnovsku. Po ohledání...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz