„Máničky“ chtěly zapálit tank, okupanti je ostříhali, líčí historička

  9:40aktualizováno  9:40
Obyvatelé Hradce Králové reagovali na okupaci v srpnu 1968 lidovým humorem, peticí, letáky a výzvami. Jinak se odehrávaly spíše menší incidenty, jako třeba pokus několika mladíků zapálit tank z druhé světové války, líčí v rozhovoru k srpnovým událostem historička hradeckého muzea Jaroslava Pospíšilová.

Protestní nápisy v Hradci Králové v srpnu 1968. | foto: Fotoarchiv Muzea východních Čech v Hradci Králové

Počátek invaze polské a sovětské armády se v Hradci Králové obešel bez střelby. Jako první přistál po půlnoci 21. srpna na letišti antonov. 

„Z něj vyskákali sovětští vojáci, kteří měli letiště připravit na přílet dalších sovětských a polských jednotek,“ popisuje začátek okupace před půlstoletím historička Muzea východních Čech.

Jak reagovali na jejich přílet naši vojáci?
Nesměli proti invazním jednotkám vojensky vystoupit, zůstali v kasárnách, ale odmítli poskytnout okupačním jednotkám jakoukoliv podporu. Tak například sovětská letadla zůstala bez pohonných hmot. Neposkytli jim žádné zásobování ani vodu.

Odkud přijely do Hradce pozemní jednotky?
Od Náchoda se dopoledne k Hradci blížila kolona asi 150 vozidel polské armády. Vojenská technika označená bílými pruhy se zastavila před Hradcem u ČKD v Plotištích. S velitelem kolony vyjeli jednat zástupci krajského a městského národního výboru a Veřejné bezpečnosti. Nakonec se dohodlo, že pokud bude ve městě klid, invazní armáda do města nevstoupí.

Historička Jaroslava Pospíšilová.

Historička Jaroslava Pospíšilová.

Nakonec ale okupanti do města vjeli...
Polákům se nelíbilo vysílání hradeckého rozhlasu ani protiokupační nápisy. Hodně je dráždila protiokupační hesla, třeba když se objevily malby - hákový kříž rovná se srp a kladivo. Ze začátku do města těžká technika nevjela, jen hlídky. Pak ale utvořili jakousi kruhovou obranu kolem letiště. Další okupační tanky také zaujaly pozice u dnešního Aldisu a přes Labe mířily na sídlo krajského komunistického deníku Pochodně.

Jak na okupaci zareagovali Hradečné?
Na silnicích se objevily nápisy v ruštině a polštině „Okupanti, běžte domů“, ve výlohách obchodů byly letáky. Hodně se lidé shromažďovali kolem dnešního kina Centrál. Tam byly fotografie, nápisy, vylepené letáky. Vůbec třída Karla IV. byla jedním z center odporu. Ve městě na všech možných plochách tryskal lidový protiokupační humor. Vyvěšování různých plakátů a vtípků bylo jednou z možných reakcí, jak se se situací vyrovnat.

Nápis „Vraťte se domů, okupanti“ napsali lidé i na tank, který byl památníkem osvobození Rudou armádou v roce 1945, který stál vedle Muzea východních Čech.
Kolem tanku se děly drobné incidenty. Památník byl počmáraný protiokupačními nápisy, pod datum osvobození lidé připsali i 21. 8. 1968 se slovem okupace. Dokonce se nějací mladíci pokusili tank zapálit. Ve svodce Veřejné bezpečnosti jsem se dočetla, že polští vojáci chytili „mladíky-máničky“ a že je potrestali tím, že je ostříhali. Někdo dokonce přijel s náklaďákem, že se tank z podstavce strhne, ale nakonec se tak nestalo. K tomu došlo naopak v Trutnově, kde na příjezdové cestě z Polska hořela barikáda. Ke střelbě v Hradci nedošlo. Další věc byla, že se lidé snažili zamazat, otáčet nebo odstranit směrovky na křižovatkách. Třeba na Náchodsku se podařilo zmást jednu z invazních kolon. Bylo na to pořekadlo: Pošťák to najde, rošťák ne! To se dělalo i s cedulemi s názvy ulic, aby se znemožnila orientace .

Fotogalerie

To pomohlo zřejmě i východočeskému rozhlasu...
To je pravda, lidé se hodně shromažďovali kolem sídla rozhlasu ve Vrchlického ulici. Dokonce místní podniky zapůjčily auta a z nich se vytvořily barikády. Rozhlas zamaskovali tím, že tam dali nápis mateřská škola. Vysílalo se z několika míst v Hradci Králové. Postupně na ně okupanti přicházeli, ale trvalo to dlouho. Vysílalo se na krátkých vlnách, takže hodně lidí poslouchalo tranzistoráky. Radioprodejny a opravny umístily nad obchody reproduktory a přenášely vysílání i do ulic. Vycházela i Pochodeň, za první týden do 28. srpna vyšla v osmi řádných a třinácti mimořádných vydáních. Byl to jeden z mála československých deníků, který vycházel nepřetržitě. Po informacích byl samozřejmě hlad. Noviny roznášeli dobrovolníci, rozváželi je třeba saniťáci.

Snažili se lidé s okupačním vojáky mluvit?
Určitě ano. Poláci byli pod vlivem propagandy. Tvrdili, že jsou tady na cvičení, že nás přišli zachránit před kontrarevolucí, a dokonce se obávali, že se střetnou se západoněmeckými jednotkami. Lidé se jim snažili situaci v Československu vysvětlit. Pak se objevily výzvy, aby se lidé s okupanty nebavili, protože záběry zneužívala sovětská propaganda ve zpravodajství, jako že Češi vojska vítají.

Jak vypadala propaganda na podporu invaze?
Na město se sypaly letáky z vrtulníku. Ty ale byly napsané špatnou češtinou. Později vytiskli v Německé demokratické republice zvláštní vydání Rudého práva.

Jak reagovala tehdejší samospráva v Hradci Králové?
Městský národní výbor i okresní výbor KSČ vydávaly provolání, protesty proti okupaci, výzvy, aby lidé zachovali klid, aby neprovokovali vojáky, aby nedošlo ke zbytečnému krveprolití.

Srpen68 - články k výročí

Hradec Králové byl v době normalizace považován za „bolševické“ město, projevilo se to už tehdy?
Myslím, že ne. Jak jsem říkala, vedoucí orgány se proti okupaci postavily. Hodně se na ulicích podepisovaly petice proti okupaci, za neutralitu Československa nebo dopis Organizaci spojených národů, jímž se požadovala pomoc. Jedno takové místo bylo u Adalu, máme také fotografii z Malšovic, kde se podpisy sbíraly před hospodou U Čechů.

Objevily se nějaké problémy?
Jedním z projevů bylo horečné nakupování. Před obchody stály fronty a lidé všechno skupovali, zejména potraviny. Úřady přijaly opatření - říkalo se mu „prodej do jedné ruky“. Osoba mohla koupit 2 kila mouky, půl kila rýže, kilo cukru a tak dále. Proto, aby se zabránilo nedostatku potravin. Fronty aut stály také na benzin.

Kdy se situace začala zklidňovat?
Co se z Moskvy naše delegace 27. srpna vrátila, pak se nápisy začaly mazat.

Před 50 lety vláda posvětila dočasný pobyt sovětských vojáků. Zůstali 23 let

Fotografie Jovana Dezorta z událostí 21. srpna 1968 získala v soutěži Českého...

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla sovětská...

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

VIDEO Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis...

Na výsadkáře mířila děla tanků, kasárna v Holešově ale nevydali

Jediná kasárna v zemi v srpnu 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7....

Od nadřízeného velitelství měli pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat....

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali

Rozbor písma Biľaka – porovnání jeho podpisu pod tzv. „zvacím dopisem“ se...

VIDEO „Vážený Leonide Iljiči,“ tak začínal dopis podepsaný pěti politiky ČSSR, který „legalizoval“...

Brněnské události z let 1968 a 1969 mapuje aplikace s unikátními snímky

Okupace Brna 1968: Sovětští vojáci posedávali u nádraží na střeše tanku

Klíčové okamžiky, které zažilo Brno v letech 1968 a 1969, si teď lidé mohou připomenout díky nové...

Kačeři hlásí už přes tisíc nálezů. Začíná poslední kolo Tankocachingu

Tankocaching na Technet.cz k 50. výročí okupace Československa.

Tankocaching Tankocaching má za sebou 14 dnů a 14 keší. Do speciální verze hry geocaching se zapojily stovky...

Nejčtenější

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

V Libáni už se nesmí pít před večerkou ani jinde na veřejnosti (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Požár, jaký byl u Labské boudy, nepamatují deset let, zásah trval 21 hodin

Požár louky nad Labskou boudou v Krkonoších (17.11.2018).

Téměř 21 hodin zasahovali hasiči ze Špindlerova Mlýna u požáru louky a lesa nad Labskou boudou v Krkonoších. Na místě...

Karoq v Kvasinách skončí, Volkswagen tam začne montovat Passaty

Volkswagen Passat

Vedení Volkswagenu rozhodlo o zajímavé rošádě. Výrobu vozů rodiny Passat, která dlouho bývala vlajkovou lodí německého...

Na hřebeni Krkonoš hořela louka, zasahovali čeští i polští hasiči

Požár u Labské boudy (17. listopadu 2018)

Hasiči kolem půl desáté večer zlikvidovali požár louky v Krkonoších u česko-polské hranice nad Labskou boudou. Oheň...

Zárybnická: Není nic hezčího, než vyběhnout a dívat se, jak Špindl svítí

Meteoroložka Alena Zárybnická našla nový domov v krkonošském Špindlerově Mlýně.

Nejznámější česká meteoroložka Alena Zárybnická je rodilá Pražanka. Láska k horám ji ale před deseti lety zavedla do...

Další z rubriky

V podkrkonošském Žďáru chybí škola i hospoda, komunita „pustinu“ mění

Horní Žďár v Podkrkonoší

V bývalé sudetské vesnici Horní Žďár chybí škola i služby, přesto si ji desítky mladých lidí vybrali jako místo pro...

Ředitel by chtěl muzeum bez vitrín, dotek s exponáty i videomapping

Ředitel Muzea Náchodska Sixtus Bolom-Kotari

Nový ředitel Sixtus Bolom-Kotari se pokouší probudit Muzeum Náchodska a otevřít ho více veřejnosti. Za sebou má osm...

Nepečujeme o demokracii denně a prohráváme budoucnost, varuje historik

Katolický kněz, pedagog a církevní historik Tomáš Petráček hovoří k lidem před...

Katolický kněz, vysokoškolský pedagog a církevní historik Tomáš Petráček ze současného stavu české společnosti viní...

Najdete na iDNES.cz