Když zastupitelé Královéhradeckého kraje loni v září po bouřlivé diskusi schválili zvýšení příspěvku na provoz Záchranné stanice pro hendikepované živočichy Jaro Jaroměř z původních 150 na 350 tisíc korun, zdálo se, že provoz jediného zařízení svého druhu v regionu je zachráněn. Letos se však situace opakuje.
Přestože ochranáři žádali kraj o pravidelný roční příspěvek 1,5 milionu korun, který by odpovídal podpoře podobných zařízení v ostatních regionech, hejtmanství odsouhlasilo jen poloviční sumu, 700 tisíc ročně po dobu tří let. Jenže nyní je závěr května a krajské peníze na péči o hendikepovaná zvířata stále nemíří.
Ochranáři totiž nesouhlasí s podmínkami kraje a smlouvu o podpoře zatím odmítli podepsat. Podle nich jsou příliš tvrdé a znamenají nárůst administrativy, který dlouhodobě podfinancované zařízení nezvládne. „Něco nám nařídili, ale neřekli nám, jak to máme udělat,“ říká šéf záchranné stanice David Číp.
Spor se vede o zřízení transparentního účtu a o průběžné zveřejňování činnosti stanice, což jsou hlavní podmínky kraje.
„Chceme, aby prostředky byly vloženy na transparentní účet a my věděli, jak se s nimi nakládá. Požadujeme také, aby záchranná stanice vykazovala příjem a přehled nakládání se zvířaty. Oni to dělají jednou za rok zpětně, ale my žádáme, aby se to dělalo průběžně a bylo to na internetu. Chceme totiž vědět, kolik zvířat třeba v březnu přijali, kolik jich vypustili, kolik uhynulo,“ vysvětluje radní kraje pro životní prostředí Karel Klíma (KDU-ČSL).
Podle kraje je komunikace s ochranáři komplikovaná. Ti však argumentují, že smlouva je postavená na celý rok, ale její parametry se řeší až v květnu, kdy už řada peněz z rozpočtu stanice odtekla.
„S transparentním účtem nemáme problém, ale polovina roku je pryč a část peněz už jsme utratili. Je to technicky složité, a když bychom podmínky porušili, jsou tam obrovské sankce. Nechceme se navléknout do nějaké oprátky,“ brání se David Číp.
Musíme se postarat o zvířata
Spolek chce s krajem o podmínkách dál jednat. Na jejich písemné dotazy však úředníci odpověděli až po měsíci. Navrhli jim, ať pošlou k projednání do rady kraje úpravu podmínek. Termín pro vypracování byl podle ochranářů pět dní. Termín nestihli a rada tak bod z jednání stáhla.
„Jestliže někdo má povinnost podávat na rejstřík hlášení a poslední je tam z roku 2016, těžko se s takovým partnerem pracuje. Nikoho nepodezřívám, ale proč se nemůžeme chovat transparentně. Toto je naprosto nedůstojné. Poškozuje to Český svaz ochránců přírody. To nemá obdoby!“ hřímá na adresu záchranné stanice Klíma.
Šéf stanice David Číp však kritiku za netransparentnost odmítá. Podle něj nejde o záměr, ale o důsledek dlouhodobého podfinancování:
„Výroční zprávy bychom měli dodělat, ale je to spousta práce navíc, na kterou nejsou lidé. Na ty nám chybí peníze a jsme tím chyceni do sítě. Zmítáme se a nevíme, co dřív, abychom zajistili provoz. Musíme se postarat o zvířata a na administrativu nezbývají kapacity.“ Přesto prý již má požadované materiály pro kraj připraveny.
Podle ochranářů by přísné podmínky kraje znamenaly další nárůst administrativy, třeba při průběžném vykazování činnosti. Komplikovaná je podle něj i práce s transparentním účtem. Většinu nákladů stanice totiž tvoří mzdy zaměstnanců a brigádníků.
„Všechny smlouvy jsou veřejné, kraji je několikrát dokládáme. Nyní nevíme, jak to udělat správně, abychom neporušili další předpisy. Podle GDPR totiž nemůžeme zveřejňovat platy. Zřejmě by se musely přeposílat na další účet, aby nebylo jasné, kdo kolik bere,“ upozorňuje Číp. Právě na takové otázky chtěl od kraje znát názor, ale zatím se nedočkal. Stanice ročně přijme 700 zvířat a vyřídí zhruba 2 tisíce telefonních dotazů. Provoz platí z darů a z příspěvků státu, kraje i měst.
