Věž se čtyřiadvacetihodinovým bezobslužným automatickým systémem pojme až 118 kol. Podobné projekty stojí třeba v Hradci Králové, Pardubicích, Kolíně nebo Litoměřicích.
„Parkoviště pro kola poslouží nejen lidem při pochůzkách ve městě, ale i těm, kteří dále pokračují jiným typem dopravy mimo město,“ vysvětlil starosta Ivan Adamec (ODS). Obsazenost parkovacích míst bude na internetu. Město zaplatí jen desetinu z více jak třináctimilionového rozpočtu, zbytek pokryje dotace z Evropské unie.
Radnice už cyklověž vysoutěžila a v polovině února předala staveniště zhotoviteli. Do konce července má být jedenáct metrů vysoká kolárna s půdorysem o průměru osm metrů hotová. Kolik bude její provoz ročně stát, město zatím neví.
„Předpokládáme, že výdaje budou zcela minimální,“ řekla mluvčí městského úřadu Michaela Dědková.
Právě náklady a užití dotace kritizuje opozice i někteří místní obyvatelé. „Cyklověž je podle mě opravdu zbytečná investice, Trutnov si zase hraje na něco, co není. Chápu cyklověž v Hradci Králové, kde je rovinka a kolo se tam pro transport používá ve velkém, ale u nás?“ uvedla v diskusi na sociálních sítích Lucie Čepelková.
Cyklověž v Hradci Králové |
Projekt kritizuje opoziční hnutí Žít v Trutnově. „Cyklověž je efektivní řešení pro parkování kol ve městech se široce rozvinutou cyklistickou dopravou. Mezi tato města se Trutnov neřadí jak rozsahem cyklistické infrastruktury, tak ani počtem cyklistů. Trutnovské řešení je nepromyšlené a hrozí nebezpečí malého využití kapacity věže,“ míní opoziční zastupitel Václav Javůrek, dopravní inženýr.
Podle hnutí město mělo raději dotaci použít na přestupní terminál pro autobusové nádraží. „Pokud bude věž plná z necelé půlky, přijde stání kola na téměř 250 tisíc korun a to už jsme na hodnotě, za které se dá stavět jedno stání pro automobil v parkovacím domě,“ počítá Javůrek.
Podle místostarosty Tomáš Eichlera (Piráti) je „bike tower“ základním dílem pro rozvoj cyklodopravy ve městě, ve kterém dlouhodobě chybějí místa pro bezpečné uzamčení bicyklů.
„Je to základní infrastruktura pro to, aby se cyklodoprava v Trutnově mohla rozvíjet. Když byla příležitost získat na cyklověž dotaci, logicky jsme se rozhodli. Cyklověž vnímáme jako součást komplexního řešení. Nemá to skončit pouze u ní. Letos protáhneme cyklostezku z Horního Starého Města do Mladých Buků a přemýšlíme nad dalšími projekty,“ uvedl místostarosta, který nedávno jednal se zástupci společnosti zabývající se sdílením kol.
Systém sdílených kol pro rychlé přesuny po městě funguje už v Praze, Brně, Českých Budějovicích nebo v Liberci. „Uvidíme, jestli to bude pro Trutnov dávat smysl,“ doplnil Eichler.
Zájem roste i díky elektrokolům
Cyklověž u hradeckého nádraží, která je od loňského léta kvůli sporům mezi radnicí a investorem zavřena, za pět let provozu uskladnila více než 141 tisíc kol, každý měsíc v průměru přes 2 300, denně 78. O podobných číslech si sice v Trutnově nejspíš budou moci nechat jen zdát, ale statistiky z podobně velkých měst ukazují, že velký zájem o bezpečné parkování kol je i zde.
V loňském roce kolárny s několika úložnými úrovněmi otevřely Poděbrady, Kolín a Litoměřice. Od konce roku 2017 věž slouží v desetitisícové Lysé nad Labem.
Podle Rudolfa Bernarta ze společnosti Systematica, která u nás cyklověže staví, má velký dopad rostoucí trh s elektrokoly:
„Cyklověž je i díky elektrokolům velmi požadovanou službou. Lidé na něm ujedou delší vzdálenosti a kolo má vyšší hodnotu, takže se více zajímají o to, kam ho dají, aby se s ním něco nestalo. V Lysé nad Labem jsme cyklověž zprovoznili v prosinci 2017 a v létě už kapacitně téměř nestačila. Město dokonce projektuje další cyklověž na druhé straně nádraží.“
Pardubická společnost už v České republice postavila jedenáct cyklověží, dalších devět připravuje. Kromě Trutnova vybuduje kolárnu také třináctitisícová Jaroměř. Stane se součástí nového dopravního terminálu, který u vlakového nádraží vyroste do konce letošního roku.
„Dělali jsme si průzkum a spousta lidí by ráda do práce v Jaroměři jezdila na kole, ale nemají si ho kde bezpečně uschovat. Parkovací kapacity u nádraží jsou omezené, zaplní se velice rychle a lidé, kteří tady potřebují nechat auto, parkují i na sídlišti,“ sdělil jaroměřský starosta Josef Horáček (Volba pro město). Ten doufá, že cyklověž a více kol částečně odlehčí kritické dopravní situaci v centru města.
Nová cyklostezka do Mladých Buků
Kolem autobusového nádraží v Trutnově vede tři kilometry dlouhá cyklostezka podél řeky Úpy spojující centrum okresního města s největším sídlištěm Zelená Louka v Horním Starém Městě. Zatím poslední vybudovanou cyklostezkou je půlkilometrový úsek od vodáckého mostu u loděnice v Poříčí k Bílé lávce, který stavaři realizovali loni na podzim.
V letošním roce přidá Trutnov další stovky metrů nové cyklostezky, která naváže na již existující asfaltovou trasu v Nábřežní ulici u mostu přes Úpu za Základní školou Mládežnická.
„Povede přes sídliště Zelená Louka ulicí Kopretinovou, dále po Horské ulici a přes Kalnou Vodu až k hranici obce Mladé Buky,“ popsala trasu mluvčí radnice Michaela Dědková. Stezka vyjde na 6,5 milionu korun, úředníci v současnosti připravují výběrové řízení na dodavatele.
