Stezku disidentů v Krkonoších na truc otevřeli při setkání proletářů

  14:30aktualizováno  14:30
Na hlavním parkovišti u bývalé celnice v Malé Úpě začíná nově otevřená Disidentská stezka, která připomíná čtyřicet let stará krkonošská setkávání Václava Havla, Petra Uhla, Marty Kubišové a dalších českých disidentů s kolegy ze sousedního Polska.

Celkem má stezka šest zastávek s komiksovými informačními panely, patří mezi ně například dům maloúpské disidentky Drahomíry Fajtlové. Otevření stezky bylo součástí sobotního happeningu nazvaného Svoboda na hranici v centru Malé Úpy, na kterém zahrál Karel Kryl Revival a besedoval evangelický farář Tomáš Molnár. 

Paradoxně ve stejnou dobu se jen 200 metrů odtud u obecního úřadu konal tradiční proletářský sraz desítek českých a německých komunistů organizovaný okresním výborem KSČM a Klubem českého pohraničí v Trutnově. 

„Stezku jsme záměrně otevřeli v tento den, protože jsme chtěli komorním způsobem vytvořit protiváhu k setkání komunistů, kteří hlásají a propagují ideologii, o které si myslíme, že není správná,“ řekl starosta Malé Úpy Karel Engliš (bez politické příslušnosti). 

Trasa s informačními panely je podle něj připomínkou tajných schůzek českých a polských disidentů v Krkonoších v roce 1978. 

„Významnou roli v těchto setkáváních hrála čestná občanka Malé Úpy Drahomíra Fajtlová. Stezka není připomenutím pouze těchto setkávání, ale také toho, že za svobodu se musí bojovat kdykoliv, jakkoliv a kdekoliv,“ vysvětlil starosta.

Fotogalerie

Stezka začíná u bývalé celnice, pokračuje k Rennerovým boudám, kostelu sv. Petra a Pavla, čtvrtou zastávkou je chalupa chartistky Drahomíry Fajtlové, kde měli v 70. a 80. letech zázemí její kolegové z disentu včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla. V roce 1979 přímo u chalupy tajná policie zatkla spoluzakladatele Charty 77 Petra Uhla. Drahomíra Fajtlová dům koupila v roce 1947, po roce 1968 se zapojila do opozičních aktivit a šířila také samizdatové tisky.

Disidentská stezka dál pokračuje na horskou boudu Jelenka, poslední zastávkou je Soví sedlo. Jednotlivé panely mají podobu komiksů, jsou na nich zachycené výjevy z konspirativních schůzek. 

„Záměrně jsme tam nedávali příliš mnoho informací. Cílem je, aby stezka zaujala a je potom na každém, jestli si dohledá další informace,“ uvedla Klára Stejskalová z výtvarné dílny Bosorka, která na vizuální podobě stezky spolupracovala.

Kořalka s lidskou tváří

Jeden z komiksových výjevů zachycuje například skutečnou událost, kdy Václav Havel přinesl na disidentskou schůzku lahev staré myslivecké a řekl: „Socialismus s lidskou tváří se v Československu vytvořit nepodařilo, ale kořalka s lidskou tváří v této zemi existuje.“

První schůzka na česko-polské hranici se měla uskutečnit na začátku července 1978. Poláci, kteří si mysleli, že Češi na setkání nepřijdou, však nakonec nedorazili. Václav Havel, Anna Šabatová či Jiří Dientsbier čekali na polské kolegy marně. 

Stezka připomíná setkávání českých a polských disidentů prostřednictvím komiksu.
Stezka připomíná setkávání českých a polských disidentů prostřednictvím komiksu.

O pár dnů později to už vyšlo, u bývalé Obří boudy pod úpatím Sněžky si dali sraz Adam Michnik, Jacek Kuroń, Jan Lityński, Antoni Macierewicz a za českou stranu Václav Havel, Marta Kubišová, Tomáš Petřivý a Jiří Bednář. 

„Vydali společné prohlášení a naplánovali další schůzky. Zahraniční média o této schůzce psala jako o důležitém mezníku,“ připomněla ředitelka Paměti Krkonoš Eva Hrubá.

Další schůzka na stejném místě se uskutečnila téhož roku v září. Následující setkání se mělo konat v říjnu, policie však většinu účastníků pozatýkala. 

„Situace se potom zkomplikovala, řada disidentů skončila ve vězení. Dva roky nato byl navíc v Polsku vyhlášený výjimečný stav,“ poznamenala šéfka neziskové organizace, u jejíhož zrodu v roce 2014 stál kromě dalších krajinný ekolog Pavel Klimeš z Horního Maršova a janskolázeňský fotograf Bohdan Holomíček.

Stezka Ferdinanda Vaňka: Kde chodil či přikuloval

V trutnovské Oranžové kavárně nechybí ani snímky Václava Havla, jejichž autorem...

Na jedné ze schůzek českých a polských disidentů vznikl nápad na vydání společného sborníku o svobodě a moci. „Václava Havla to inspirovalo k sepsání jedné z jeho nejslavnějších politických esejí Moc bezmocných,“ dodala Eva Hrubá. 

Ve Slezském sedle u Špindlerovy boudy a Schroniska Odrodzenie - nedaleko od míst, kde se schůzky konaly - se v březnu 1990 poprvé oficiálně sešli čelní představitelé české a polské opozice a pozdější prezidenti obou zemí: Václav Havel a Lech Wałęsa.

Malá Úpa se také stala hlavním bodem na virtuální krkonošské stezce, jejíž příběhy o setkávání českých a polských disidentů přibližuje od loňského roku mobilní aplikace organizace Post Bellum. Celá trasa měří zhruba dvacet kilometrů.

Nejčtenější

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

V Libáni už se nesmí pít před večerkou ani jinde na veřejnosti (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Požár, jaký byl u Labské boudy, nepamatují deset let, zásah trval 21 hodin

Požár louky nad Labskou boudou v Krkonoších (17.11.2018).

Téměř 21 hodin zasahovali hasiči ze Špindlerova Mlýna u požáru louky a lesa nad Labskou boudou v Krkonoších. Na místě...

Karoq v Kvasinách skončí, Volkswagen tam začne montovat Passaty

Volkswagen Passat

Vedení Volkswagenu rozhodlo o zajímavé rošádě. Výrobu vozů rodiny Passat, která dlouho bývala vlajkovou lodí německého...

Na hřebeni Krkonoš hořela louka, zasahovali čeští i polští hasiči

Požár u Labské boudy (17. listopadu 2018)

Hasiči kolem půl desáté večer zlikvidovali požár louky v Krkonoších u česko-polské hranice nad Labskou boudou. Oheň...

Zárybnická: Není nic hezčího, než vyběhnout a dívat se, jak Špindl svítí

Meteoroložka Alena Zárybnická našla nový domov v krkonošském Špindlerově Mlýně.

Nejznámější česká meteoroložka Alena Zárybnická je rodilá Pražanka. Láska k horám ji ale před deseti lety zavedla do...

Další z rubriky

Zámek v Horním Maršově i bazar zapálila parta žhářů, soudí policie

Požár zámku v Horním Maršově

Barokní zámek v Horním Maršově na Trutnovsku zapálil kdosi v srpnu úmyslně. Kriminalisté s hasiči našli dost stop po...

V podkrkonošském Žďáru chybí škola i hospoda, komunita „pustinu“ mění

Horní Žďár v Podkrkonoší

V bývalé sudetské vesnici Horní Žďár chybí škola i služby, přesto si ji desítky mladých lidí vybrali jako místo pro...

Požár u Labské boudy nyní vyšetřují z fotek, na spáleniště spadl sníh

Následky požáru u Labské boudy v Krkonoších (18.11.2018).

Hasiči nyní nepojedou vyšetřovat příčinu požáru u Labské boudy v Krkonoších přímo na místo. Kvůli sněžení je tam nyní...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz