"Od prvního výskytu rysa v zimě 2009/2010 je to další ověřené pozorování, navíc bylo docela dlouhé," řekl iDNES.cz náměstek ředitele správy parku Jakub Kašpar.
Podle něj se podařilo několik pozorování i letos na jaře, kdy se hlásili také amatérští milovníci přírody. Z pohledu správců to ale byla takzvaná neověřená pozorování. Nahlásili je sice důvěryhodní lidé, ale nikoli přímo zaměstnanci parku.
"Spatřit rysa v lese mimo zimní období, kdy se nedá jít podle stop ve sněhu, je veliká vzácnost," dodal k sobotnímu pozorování Kašpar.
Podle něj rysi do Krkonoš přicházejí pravděpodobně po pohraničních horách. Zoologové podle agentury ČTK nevylučují ani to, že by mohli přijít přes Česko ze Šumavy.
Rys ostrovidRys se v krkonošských lesích vyskytoval ještě v 18. století, od začátku 19. století byl považován za vyhynulého. Rys ostrovid je silně ohrožený druh kočkovité šelmy, která žije v oblastech smíšených a jehličnatých lesů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým podrostem a skalními útvary, málo dotčenými lidskou činností. V Česku se vyskytuje například na Šumavě či v Beskydech. |
Kromě zmíněné první zimy, kdy na vzácnou šelmu v Krkonoších upozornily zbytky ulovené srny, nezůstává po rysech zatím moc pobytových stop. Našla se místa s kůrou sedřenou ze stromů, kde si ohrožené zvíře brousilo drápy.
Fotopast vyfotila motorkáře, rysa zatím ne
Správa národního parku teď podle Kašpara uvažuje, že by rozšířila počet fotopastí. Mohly by důkaz o pobytu rysa zachytit na snímku, jako se to podařilo třeba v Beskydech (více čtěte zde).
"Nějaké fotopasti už máme, pořízení vyžaduje určité finanční náklady, hledáme prostředky," řekl náměstek ředitele, podle nějž jedna past stojí asi čtyři tisíce korun.
Místo, kde by se vyplatilo kvůli šelmám zařízení instalovat, nechtěl Kašpar upřesňovat. Jak ostatně poznamenal na facebookovém profilu parku uživatel Lubomír Pospěch: "Největší službu rysovi prokazujeme tak, že o jeho stopách nemluvíme."
Zatím fotopasti pomohly správcům parku odhalit vandaly na terénních motorkách a čtyřkolkách, kteří se proháněli zakázaným územím. Díky tomu mohli podle Kašpara strážci parku v pravý čas vyrazit na ohrožená místa.
