Strážce parku Petr Hartman má na starost oblast kolem Špindlerova Mlýna.

Strážce parku Petr Hartman má na starost oblast kolem Špindlerova Mlýna. | foto: Tomáš Plecháč, 5plus2.cz

V Krkonoších víc kontrolují skútraře. Strážce parku je trochu i detektiv

  • 5
Strážce ochrany přírody v Krkonošském národním parku musí leckdy postupovat jako kriminalista. Hledá důkazy i svědky. Důvodem je hon na horské piráty - řidiče skútrů a čtyřkolek.

Je neděle krátce po osmé ráno a strážce Krkonošského národního parku Petr Hartman vyráží na skialpinistických lyžích od horní stanice lanové dráhy Medvědín na pochůzku po krkonošských hřebenech. Jeho úkolem je dohlížet, aby se návštěvníci pohybovali na značených trasách.

Právě vstupy a vjezdy do volného terénu jsou nejčastějším prohřeškem, kterého se turisté v zimní sezoně dopouštějí. Největší starosti však ochranářům v poslední době dělají řidiči skútrů a čtyřkolek.

Ke strážci ochrany přírody se přidávám na Masarykově silnici, která stoupá k Vrbatově boudě. Je nádherný den, ve stínu okolo tří stupňů nad nulou, ale slunce začíná na tuto roční dobu nezvykle pražit. Na hřebeny míří po zasněžené silnici první běžkaři.

Blížíme se k Harrachovým kamenům, už zdálky si všímáme dvou pohybujících se puntíků na svahu Kotelní jámy, která patří k nejnebezpečnějším lavinovým katastrům v Krkonoších. Po chvíli je jasné, že jde o dva riskující skialpinisty.

„Nemají tam co dělat, ale je to příliš daleko. Snad tam budou strážci z Harrachova,“ říká Petr Hartman, který hlídkuje ve špindlerovském regionu.

Strážcem národního parku je už devatenáct let. Jako jeden z prvních začal místo běžek používat skialpinistické lyže. Na hřebenové pochůzce s nimi urazí 15 až 20 kilometrů.

Na řidiče skútrů a čtyřkolek vyrážejí v noci

Zdaleka největší problémy jsou s řidiči skútrů a čtyřkolek, jejich stroje mají pro horskou přírodu devastující vliv. Součástí práce strážců je při pravidelných pochůzkách shromažďovat důkazy a získávat svědectví.

Připomíná to trochu práci detektiva. Kromě hledání stop pracovníci Správy KRNAP „vyslýchají“ svědky - v tomto případě nejčastěji chalupáře a boudaře, kteří mohli motoristy vidět.

„Naším úkolem je vytipovat místa a čas, kdy k tomu dochází,“ říká Petr Hartman. Na základě těchto poznatků ochranáři podnikají organizované noční akce. Po setmění nebo v noci, kdy se hory vylidní, totiž vyrážejí skútraři na hřebeny nejčastěji.

„Mají stroje, které jsou schopné projet těžkým terénem. Často jde o celé skupiny, jezdí nejen po cestách bez povolení, ale také ve volném terénu. Hledají si různé překážky, do kterých najíždějí,“ popisuje Petr Hartman.

Řidiči se, na rozdíl od běžkařů, mnohdy chovají arogantně, výjimkou nejsou slovní útoky ani vyhrožování. V minulosti dokonce skútr srazil pracovníka Správy KRNAP.

„Často nejsou ochotni předložit doklad totožnosti, okamžitě si volají právníka a jsou schopni zapřít cokoli. Když už se jejich přestupek řeší, shání si falešná svědectví, tvrdí, že byli úplně někde jinde a tak dál,“ vyjmenovává jejich praktiky Hartman.

Stopy ve sněhu zůstanou i týdny

Pokračujeme dál přes Růženčinu zahrádku, zhruba 50 metrů od nás pozorujeme tři běžkaře, jak jedou ve vyjeté stopě mimo turistickou cestu. Strážce k nim hned vyráží a upozorňuje je, že tam nemají co dělat. Němečtí výletníci okamžitě sjíždějí na značenou stezku.

„Pokud nesněží, vydrží stopy v terénu klidně i dva týdny. Turisté si je pak snadno spletou s turistickou stezkou a ani si neuvědomují, že jsou někde, kde nemají být,“ vysvětluje strážce parku. Poklidnou domluvou řeší také další obdobný prohřešek na rozcestí U Čtyř pánů. Slovenská běžkařka si zkrátila cestu z Labské boudy.

Sníh pokrytý ledovou skořápkou poskytuje přesné svědectví. Je zřetelně vidět, že řada návštěvníků si se zákazem vstupu mimo vyznačené trasy velkou hlavu nedělá. Kromě stop po běžkách narážíme na otisky skialpinistických lyží a sněžnic.

Právě moderní outdoorové aktivity, jako je skialpinismus, snowkiting, freestylové lyžování a snowboarding ve volném terénu, ochranáře trápí nejvíce.

Vyznavači adrenalinu ruší vzácné krkonošské živočichy, zejména kriticky ohroženého tetřívka a hnízdící sokoly stěhovavé. Aktuální sezona však nepatří mezi ty nejkritičtější.

„Letošní sněhové podmínky těmto aktivitám příliš nenahrávají. Vyhovuje jim hlavně prašan, ježdění po ledové krustě pro ně není takový zážitek,“ poznamenává Petr Hartman, zatímco se blížíme k Labské boudě.

U Labské boudy se loučíme, strážce pokračuje v pochůzce směrem k Martinově boudě, já se vracím po stejné cestě zpátky na Horní Mísečky. V úseku, který jsme prošli, jsme na žádné stopy po řádění horských pirátů nenarazili.

Správci parku provádějí víc kontrol s policií

Strážci si však už několik úspěchů v letošní sezoně připsali. Začátkem března zastavili na Liščí hoře v 1. zóně národního parku taxi skútr s klienty bez platného povolení do této lokality.

První březnový víkend zase při společné službě s policisty chytili nad Špindlerovým Mlýnem skupinu skútrů se čtyřkolkou z místní půjčovny. S viníky zahájili správní řízení.

Na nelegální praktiky mnohdy upozorňují výletníci nebo obyvatelé krkonošských středisek. „Často reagujeme na informace z terénu, kdy nám lidi nahlásí, že se někde něco děje, a strážci tam pak vyrážejí,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Správa KRNAP v letošní sezoně zintenzivnila kontroly, zvýšil se také počet zásahů ve spolupráci s policisty. Ochranáři navíc ve větší míře spolupracují s kolegy z polského Krkonošského národního parku. Do terénu vyrážejí společně.

„Strážci provádějí v průběhu zimní sezony desítky kontrolních akcí, a to jak ve dne, tak i v noci,“ potvrzuje Jaromír Gebas ze Správy KRNAP.

Spolupráce s Poláky začala před několika lety kontrolami borůvkářů, v poslední době se rozšířila také o dohled v okolí lyžařských areálů a o společné hlídky na zimních trasách u česko-polských hranic.

Za celý loňský rok správa národního parku zaznamenala 1 154 přestupků, 73 z nich strážci řešili blokovou pokutou. Z toho řidiči skútrů a čtyřkolek mají na svědomí zhruba desetinu prohřešků.