Obec k tomu donutila potřeba zajistit služby, které by v krkonošském středisku, kde žijí dvě stovky stálých obyvatel, jinak nebyly. Daňové příjmy dnes kryjí už jen třetinu rozpočtu, zbytek si horalé musejí vydělat.
Když před třemi lety skončil nájemce obchodu se smíšeným zbožím, už se nenašel nikdo, kdo by chtěl krámek propojený s informačním centrem provozovat. Radnice proto zaměstnala dvě prodavačky na plný úvazek a obchod vzala pod svá křídla.
„Dnes už to není taková rarita. Když to do nejbližšího města máte pět deset kilometrů, nemůžete občany nechat bez základních potravin. Máme tu hodně starších lidí, autobus jede jen třikrát denně. Cítili jsme to jako povinnost. Šli jsme do toho s předsevzetím, že když obchod nebude prodělávat, budeme se ho snažit držet jako službu pro obyvatele,“ vysvětluje starosta Tomáš Grégr.
Vypořádat se s administrativou a účetnictvím nepředstavovalo pro Strážné velký problém. S podnikatelskou činností má bohaté zkušenosti, jako jedna ze čtyř krkonošských obcí provozuje řadu let vlastní skiareál. Obec angažovala pracovnici, která má na starost objednávání zboží a skladovou evidenci.
„Není to tak, že bych chodil a kontroloval, jestli je v regálu dostatek rohlíků. Naopak, o obchod se dnes už nestarám téměř vůbec,“ libuje si starosta. Od doby, kdy si krámek obec vzala do vlastní režie, je jeho hospodaření v kladných číslech.
Podobný scénář se opakoval také v případě restaurace. Neustále se měnili nájemci, její úroveň i pověst šly dolů.
„Hromadily se stížnosti na kvalitu, čistotu a dělalo to špatné renomé celé obci. Nemohli jsme to nijak ovlivnit. Hosté jedou do Strážného, aby se tady dobře ubytovali, dobře si zalyžovali a také najedli. Když jedna z těchto tří věcí nefunguje, mají dovolenou pokaženu,“ upozorňuje starosta jednoho z nejmenšího krkonošských středisek.
V zimě už radnici došla trpělivost a tehdejšímu provozovateli ukončila nájemní smlouvu. Nikdo jiný však zájem neprojevil. Zastupitelé se proto rozhodli k odvážnému kroku, od června obec provozuje restauraci sídlící ve stejné budově jako obecní úřad sama. Do obnovy restaurace, kuchyně a zahrádky investovala 700 tisíc korun, zaměstnala kuchaře, servírky a pomocné síly, celkem sedm nových zaměstnanců.
Provoz restaurace byl krok do neznáma
„Šli jsme do velkého neznáma a dlouho jsme se rozhodovali. Provozovat restauraci je mnohem složitější než obchod s potravinami. Jsme teprve na začátku. Myslím, že se nám to podařilo dobře nastartovat. Se zastupitelstvem jsme si dali rok dva, abychom viděli, jaký hospodářský výsledek ponese, a rozhodli, jak dále budem pokračovat s jejím provozem. Naším cílem je, abychom ji nemuseli dotovat z jiných našich hospodářských aktivit,“ poznamenává starosta, který je v čele Strážného už sedm let. Předtím pracoval mimo jiné i jako provozní v krkonošském hotelu.
Při „resuscitaci“ restaurace tak mohl využít nasbíraných zkušeností. Vybíral kuchaře, spolupracoval na jídelním lístku a když je potřeba, také čepuje pivo. Při otevření byl tak velký zájem, že to musel udělat. V zimě zase chodí prodávat permanentky na vleky. Jeho cílem je, aby restaurace vařila z čerstvých surovin a kuchyň odpovídala moderním trendům.
„Nechceme jít cestou pokrmů pouze smažených,“ zdůrazňuje Tomáš Grégr.
Strážné leží na horské silnici mezi Vrchlabím a Lánovem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Kromě skiareálu, obchodu a restaurace bude podle starosty Strážné v dohledné době nejspíš provozovat také poštu. Česká pošta se dlouhodobě snaží nepříliš atraktivní pobočky na venkově převést na jiné subjekty ve formě pošty Partner. Dnes jich je v provozu téměř 350, více než polovinu z nich zajišťují přímo obecní úřady.
Přestože ve Strážném žije jen 220 obyvatel, obec hospodaří se čtrnáctimilionovým rozpočtem. To je zhruba pětinásobek toho, s čím si musejí vystačit srovnatelně velké vesnice v podhůří. Největší příjmy generují vleky a provoz parkovišť. Katastr Strážného je přitom velký jako Praha 10, podle lůžkové kapacity má středisko 2 500 ekvivalentních obyvatel. Na takový počet lidí musí mít připravenu veškerou infrastrukturu: vodovod, kanalizaci, čističku, veřejné osvětlení.
Obec celoročně zaměstnává 15 pracovníků, 10 vlekařů angažuje na zimní sezonu. Většinu zaměstnanců platí ze své hospodářské činnosti, nikoli z daňových příjmů.
„Všichni si na sebe musejí vydělat. S nadsázkou říkám, že se státní správou už toho nemáme mnoho společného, protože daňové příjmy tvoří jen třetinu příjmů obce. Z toho, co si sami vyděláme, opravujeme kanalizaci vodovod a hradíme i další provozní náklady obce,“ připomíná Grégr.
