Přestože hrazení kolem studny už zmizelo a dovnitř lze nahlédnout a spatřit pozoruhodnou konstrukci s klenbami, všechno ještě zdaleka není podle představ města a památkářů.
"Požadavkem památkářů bylo, aby bylo vidět zachovalé klenby pod úrovní náměstí. Jenže použité sklo se mlží nebo se v něm odráží slunce. Průhled je tak někdy horší, často lidé musí až ke sklu, aby viděli útroby studny," řekla novoměstská místostarostka Bronislava Malijovská.
Studnu proto čekají ještě úpravy, sklo bude možná muset ustoupit jinému materiálu: "Zvažujeme, že místo skla přibudou další mříže."
Radnice hledá ideální podobu zpřístupnění nálezu z 16. století už dva roky. Památkáři zpočátku několik návrhů odmítli, a dokonce prohlásili, že by jim nevadilo, kdyby objev znovu zmizel pod dlažbou náměstí. Nakonec ale souhlasili s tím, že budou vidět ty části, které jsou z historického hlediska nedůležitější, především klenby ze začátku 16. století.
Dno studny bude zatím vidět v hloubce deseti metrů, ač původně byla hluboká sedmadvacet metrů. "To je úkol pro budoucí zastupitelstvo, aby na prohloubení našlo peníze. Turisté samozřejmě chtějí vidět až na dno," řekla místostarostka.
Studna vznikla současně s městem na počátku 16. století. Má čtyři klenby a zhruba od pěti metrů pod povrchem míří do hloubky jícen studny. Ta však byla podle historiků pravděpodobně jen rezervoárem vody tekoucí v puklinách skalního masivu, na němž historické centrum Nového Města stojí.
