Jen pro ilustraci: u silnic od roku 2009 v Hradeckém kraji padlo podle dat neziskové organizace Arnika 13 385 stromů a nově vysazených bylo pouze 1 420. Právě tato čísla dělají z regionu „nejkrvavější“ místo z celé republiky.
„Za devět padlých stromů je jeden vysazený. O stromy přicházíme jednak kvůli nedostatečné ochraně a péči ze strany měst, jednak za to mohou různé stavby,“ konstatuje Jiří Kaňka z neziskové organizace Arnika, jež se zabývá ochranou životního prostředí.
Podle Kaňky mají značný podíl na kácení také výstavby obchodních domů a nejrůznějších parkovišť a skladů: „Měli bychom myslet i na drobnou zeleň nebo tvorbu propustných povrchů. To se ukazuje jako zásadní problém. Povrchy ve městech nejsou schopné zadržovat vodu a sucho má zásadní vliv i na stromy a zeleň samotnou.“
Svůj smutný podíl má bohužel i státní podnik Povodí Labe. Jako příklad může sloužit město Česká Skalice, konkrétně břehy řeky Úpy, kde na začátku února tato firma začala ve velkém likvidovat buky, vrby nebo akáty.
Celkem se chystá v úseku horního toku Úpy - od muzea až k lávce ve Skalní ulici, tedy skoro na kilometru, poslat k zemi 1 332 stromů. Tento skutek odmítá řada místních, kteří po vedení města i společnosti žádají vysvětlení.
„Město se zachovalo trestuhodně. K celé situaci se vyjádřilo pouze minimálně a nic s ní neudělalo. Mám pocit, že rozsah kácení nikdo nečetl,“ říká členka českoskalického zastupitelstva Kateřina Davies Haladová, která je prý v krajním případě připravena celou věc předat policii.
„Létali tady ledňáčci a hnízdila spousta dalších druhů ptactva. Ekologický zásah je natolik drastický, že se z toho budeme všichni dlouho vzpamatovávat. Je mi z toho stále smutno. Byly tady pořezány i zdravé stromy s obvodem nad osmdesát centimetrů. V České republice se stromy kácí celé, nehledá se méně radikální řešení, tedy vybrat pouze napadené stromy či ořezat polámané větve,“ podotýká Kateřina Davies Haladová.
MF DNES požádala o vyjádření i starostku České Skalice Zuzanu Jungwirthovou. Ta však podle sekretářky nebyla celé úterý v kanceláři.
Povodí Labe jakékoli pochybení odmítá. „Ke kácení byly vybrány především dřeviny nevhodně vzrostlé do průtočného profilu, poškozené, neperspektivní a nakloněné nad vodu. Nevhodně vzrostlé stromy jsou častou příčinou zanesení koryta a vylití vod na okolní pozemky,“ uvádí mluvčí společnosti Hana Bendová.
Ta dále zdůraznila, že stromy mohou být velkou překážkou odtoku vody při povodňových stavech: „Situace v České Skalici není ničím výjimečná. Úsek se nachází v zastavěném území obce se zástavbou rodinných domů a průmyslového areálu, kde případné vybřežení toku může ohrozit životy a zdraví obyvatel či způsobit rozsáhlé materiální škody.“
Hradec chce zavést funkci dendrologa
Kromě České Skalice se kácení zdravých stromů týkají i dalších měst: Hradce Králové, Jičína nebo Trutnova. I tady pod pilami mizí leckdy dominantní dřeviny.
„Vzhledem k tomu, že je mimovegetační období, kdy je kácení jedině možné, provádíme kácení a pěstební zásahy na mnoha místech. Všechna jsou projednána s příslušným úřadem,“ namítá mluvčí Bendová, která jedním dechem dodává, že na některých místech budou vysazeny nové stromky.
S jejím názorem však nesouhlasí náměstek hradeckého primátora pro životní prostředí a ekolog Martin Hanousek (Změna a Zelení): „Je pravda, že náš kraj se opakovaně umisťuje na posledním místě, co se týče poměru výsadby a pokácených stromů. Je to žalostný stav.“
Podle Hanouska je diskuze s Povodím mnohdy velmi složitá: „Z jejich strany jsem viděl spoustu zbytečných zásahů do krajiny, kdy jsou dřeviny odstraňovány. Pro řeky je důležité i mrtvé dřevo. Jenže u nás stále vládne taková představa, že když je strom ve špatném stavu, je to špatně. Kolikrát se likvidují stromy na tocích, kde to nemá žádný význam.“
I v kácení podél silnic vidí Hanousek velký problém: „Je to dlouhodobá diskuze, jestli mají být stromy u silnic nebo ne. Stromy podél silnic budou vždy, ty nejde vést někde, aby tam nebyly. Proto kácení podél nich je zbytečné, jenže u nás v kraji jich mizí několik set do roka.“
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) však s jeho slovy nesouhlasí. „Bezdůvodné kácení zcela zdravých stromů neprovádíme. Náhradní výsadbu provádíme v souladu s určením místa dle rozhodnutí povolovacího orgánu,“ uvádí mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Hradecký náměstek a ekolog současně dodává, že problematika kácení lidi velmi zajímá.
„Pokud jde o Hradec, snažil jsem se i dříve, aby o kácení nerozhodovali jen technické služby, ale aby takové zásahy byly pod odborným dohledem. Proto chci, aby v Hradci vznikla funkce dendrologa, tedy člověk, který by fungoval mimo technické služby a plánoval odborné kácení. Teď dochází k tomu, že člověk z městské organizace s pilou v ruce může vybrat strom a pokácí ho. To chceme změnit,“ zdůrazňuje Hanousek.
Odborník hodnotí společenské riziko každého stromu
Kácení stromů v Hradci Králové je podle technických služeb vyvoláváno několika důvody. „Prvním je úhyn stromů kvůli suchu. Zvláště citlivé jsou břízy nebo smrky, u nich jsou nepříznivá suchá období navíc často doprovázena masivním napadením kůrovcem. V Hradci Králové byly z pohledu výskytu kůrovce v zastavěné části města asi nejhorší roky 2015 a 2016. Z hlediska sucha se situace zhoršuje s každým dalším suchým rokem, kdy nám ve městě usychá stále více stromů, zejména bříz, jeřábů, smrků, ale i lip a dalších druhů,“ vysvětlují Technické služby Hradec Králové v tiskové zprávě.
Toto kácení podle pracovníků služeb není tak kontroverzní, protože suchý strom každý snadno. „Tyto stromy je pak možné nahrazovat novými, protože zůstává prostor, kde mohou růst,“ pokračuje.
Další stromy služby kácejí kvůli vysoké míře společenského rizika, protože strom ve špatném stavu může představovat pro svoje okolí hrozbu. „Metody posuzující zdravotní stav stromů se samozřejmě během let vyvíjely, ale základem stále zůstává vizuální posouzení zkušeným odborníkem. Po vyhodnocení stavu stromu je posuzován celkový potenciál hrozby stromu ve vztahu k míře rizika výskytu zranitelného cíle. Z těchto atributů je vyhodnoceno společenské riziko, které strom představuje,“ uvádějí.
