S evakuací do Panamy Ondřeji Dostálovi pomohla univerzita (více v článku Kvůli krvavým protestům univerzita evakuovala českého studenta).
Protesty v zemi minulý týden vyvolala reforma penzijního systému. Vláda proti demonstrantům tvrdě zasáhla. Současné protesty jsou nejkrvavější od roku 2007, kdy se stal prezidentem Daniel Ortega.
„Přímo v naší ulici se odehrál jeden z prvních střetů mezi studenty a policisty v Leónu. Náš dům se v jednu chvíli ocitl mezi dvěma frontami. Z jedné strany létaly kameny, z druhé gumové projektily a náboje slzného plynu. Za frontovou linií lidé vylézali z domů, sledovali dění, poskytovali vodu. V podvečer protestanti rozestavěli na ulici barikády z dlažebních kostek a zapálili pneumatiky. Ráno jsme našli gumový projektil na dvoře,“ vypráví.
Co ještě jste viděl v ulicích, než jste odjel za hranice?
Když vypukly protesty, ráno na univerzitě provládní vyučující přímo ve výuce rekrutovali studenty na protidemonstrace. Těch ale mnoho i přes hrozbu odejmutí stipendia odmítlo. V poledne pak samotní funkcionáři v univerzitních tričkách v ulicích v centru Leónu mávali sandinistickými vlajkami. Tucet maskovaných mladých ve vládních barvách, patrně členů Asociace sandinistických studentů, vyzbrojených klacky a mačetami, brázdil kolem na korbě auta. Poslední dva dny před odjezdem žilo centrum města v nouzovém módu. Kdo nemusel, nevycházel, kdo musel, jen dopoledne. Koloniály vyprodávaly zásoby, supermarkety a ostatní prodejci měli zavřeno.
Jak střety mezi demonstranty a policií vypadají?
Už první demonstrace studentů a důchodců v hlavním městě Managui i v Leónu byly násilně potlačeny. Další dva tři dny pokračovali zejména studenti a vedle původního odmítnutí penzijní reformy formulovali další požadavky na demokratizaci země. Tyto protesty za podpory většiny univerzit a části církve byly krvavě potlačovány, napřed policií a vládními sympatizanty, pak rovnou armádou. Poté, co prezident Ortega reformu stáhl, jsou protesty poklidné, ale o to masovější.
Proč padlo rozhodnutí, abyste zemi opustil? Jak probíhala komunikace s hradeckou univerzitou?
Musím říct, že univerzita zachytila informaci o protestech hned od začátku. Rovnou mi doporučili neprodleně odjet. Při vyhodnocování situace jsme si psali mailem. Se ženou, která byla v Leónu se mnou, jsme se rozhodli zemi opustit, když v kampusu technické univerzity vypnuli proud, obehnali jej ostnatým drátem a poslali dovnitř vojáky. Ten den zanechal asi dvacet mrtvých. Druhý den ráno jsme odjeli soukromým taxi na letiště.
Přesun do Panamy byl hladký?
Možnosti evakuace byly v podstatě dvě: letadlem z letiště v Managui nebo odjezd po zemi. Od majitele jednoho hostelu, kterého jsme znali, jsme měli kontakt na spolehlivého taxikáře. Ráno jsme mu zavolali a za půl hodiny přijel jeho řidič. Managua byla ráno průjezdná, tak jsme zvolili letiště. Letenky jsme kupovali až na místě. Panama je dopravní uzel.
Co v poslední době v zemi vedlo k takovému vyhrocení situace?
Rozbuškou byla reforma sociálního zabezpečení, která měla od 1. července podstatně snížit penze a zároveň zvýšit odvody zaměstnanců. Příslušný úřad hlásil prázdnou pokladnu. Vláda nebrala v potaz četné prognózy, které před situací dlouhodobě varovaly. Úřad se navíc potýkal se špatným hospodařením poznamenaným klientelismem. Protesty proti reformě svedly dohromady mladé i staré, zaměstnance i zaměstnavatele a přerostly v protesty protivládní. Otevřely tak staré rány ve společnosti; nepřekonané politické i hospodářské dědictví občanské války v 80. letech a nedotažené demokratizace v 90. letech.
Jak to vnímají mladí, se kterými jste se v zemi poznal?
Se spolužáky jsem se od vypuknutí protestů, kdy většina odmítla jít na protidemonstrace, neviděl. Situace na univerzitě, kde jsem studoval, byla poznamenána tím, že je považována za výkladní skříň sandinistů. Postoj většiny studentů lze vyčíst z toho, že navzdory výzvě bojkotovali výuku. Navíc vydali vlastní prohlášení distancující se od oficiálního stanoviska univerzity. León je univerzitní město a terčem útoků se kromě radnice stalo i sídlo univerzitní Asociace sandinistických studentů, které bylo kompletně vypáleno. Smířit protichůdné postoje univerzity, která byla sandinistickou baštou, a studentů bude pro budoucí vývoj klíčové.
Jaký jste měl původně plánovaný program v Nikaragui? Co teď budete dělat?
V Nikaragui jsem měl zůstat do konce července. Vracet do Evropy se mi ještě nechce. S pomocí Univerzity Hradec Králové, která má v Latinské Americe mnoho spřátelených institucí, se pokusím na zbylý čas vyjednat alternativu.
