Myslí si to proděkan královéhradecké Farmaceutické fakulty Karlovy univerzity a bývalý zastupitel města Alexandr Hrabálek. Karlova univerzita sází v Hradci Králové na připravovaný klub a podporu zajímavých uměleckých projektů.
„Nevím o žádném podniku, který by studentům poskytoval speciální slevy, nemyslím tím však kulturní zařízení,“ řekl v rozhovoru k volnému tematickému seriálu MF DNES o studentském životě ve městě.
Snaží se v Hradci Univerzita Karlova nějak aktivně zapojit studenty do kulturního dění na škole a ve městě?
Já samozřejmě mohu mluvit pouze za farmaceutickou fakultu. Ale mohu říci, že jsme i v této oblasti poměrně aktivní. Nevím o zapojení jednotlivých studentů do uměleckého dění ve městě, ale například naše jazzová skupina DiJazzTiva si už získala posluchače a pravidelně veřejně vystupuje. A pokud vím, nejen v Hradci Králové.
Alexandr HrabálekNarodil se v roce 1956 v Uherském Hradišti. Do Hradce Králové přišel jako student farmacie v roce 1975. Od roku 2003 byl proděkanem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2006 - 2014 zastával post děkana a mezi lety 2012 a 2016 byl zastupitelem Hradce Králové za Volbu pro město. V současnosti je proděkanem pro vnější vztahy a transfer technologií. |
Jazzová skupina myslím není jediná…
Velmi úspěšná je také skupina moderního tance s názvem Možná white coat, složená ze studentů obou fakult univerzity působících v Hradci - farmaceutické a lékařské. Musím se za obě fakulty pochlubit, protože na mistrovství Čech CDO v Praze s choreografií „Charlie“ obsadili letos v květnu druhé místo. Studenti obecně vědí, že iniciativě meze neklademe, a proto přijdou-li s dobrým nápadem, budou vyslyšeni a náležitě podpořeni.
Co si slibujete od nového klubu v Pajkrově flošně? Měl by lákat studenty, aby zde trávili volný čas aktivně a tvořili?
Vysokoškolský klub v Pajkrově flošně, pokud se nám ho podaří otevřít, bude sloužit především vysokoškolákům, a to jak pro aktivní seberealizaci, tak i pro pasivní vyžití. Samozřejmě předpokládáme, že zde studenti využijí možnost uplatnit vlastní tvorbu, ale také se nám snad podaří vytvořit prostor pro prezentaci špičkových skupin a souborů z celé republiky. Říkám to proto, že podaří-li se klub vybudovat, vznikne skutečně špičkové prostředí, které snad budou umělci vyhledávat.
Třeba i pro festivaly?
Umím si rovněž představit, že by se tento prostor mohl využívat pro jazzové koncerty třeba při Jazz goes to town, pro malé hudební formy, divadelní Festival evropských regionů, výstavy mladých umělců a podobně. Hradec by zkrátka získal prostor, který by mu ostatní města mohla skutečně závidět.
Napadá vás něco, v čem by se měl Hradec zlepšit, aby byl vnímán více jako studentské město?
Podle mě se studenti v Hradci asi příliš necítí jako ve vysokoškolském městě. Měly by se o ně starat nejen jejich mateřské instituce, ale také například místní podnikatelé by jim mohli vytvořit příznivé a atraktivní prostředí. Nevím o žádném podniku, který by studentům poskytoval speciální slevy, nemám teď na mysli kulturní zařízení typu kin, divadel, muzeí, prodejců knih a podobně.
Napadá vás příklad, jak by mohli podnikatelé zabrat?
Umím si představit, že třeba podnik, který by poskytoval slevy na ISIC kartu typu „2 za 1“, by měl velký úspěch. Vždyť v Hradci se během akademického roku pohybuje více než 13 tisíc studentů vysokých škol. Většina z nich je mimohradeckých, takže tvoří více než 10 procent obyvatel města. A nechají zde obrovské množství peněz.
Byl jste zastupitelem. Měla by se radnice zasadit o to, aby byl Hradec Králové pro studenty atraktivnější?
Hradecká radnice pro vysokoškolské studenty dělala a dělá hrozně moc. Všímá si jich, snaží se jim vytvářet dobré podmínky. Primátor již tradičně každoročně odměňuje nejlepší studenty. Máme z toho velkou radost a vážíme si toho, protože takový zájem zcela jistě velmi potěší.
Zajímá se město rovněž o chystaný klub ve flošně?
Ano. Město nás velmi podporuje a do rekonstrukce se hodlá zapojit. Ze svých politických dob mám ještě na radnici kontakty a vím, že pro tuto myšlenku jsou nakloněni zastupitelé, použiju-li hanebnou floskuli, „napříč politickým spektrem“.
