Před necelými čtrnácti dny chtěla v Hradci Králové rychle nastoupit do rozjíždějícího se vlaku, aby s přítelem odjela na divadelní festival Studentský DiF do Hořic. Nešťastný krok a všechno bylo jinak.
Osmnáctiletá studentka Gymnázia Boženy Němcové, která letos odmaturovala, spadla do kolejiště pod projíždějící vlak, přišla o nohu pod kolenem a od té doby leží v hradecké nemocnici.
Její první otázkou bezprostředně po osudné nehodě bylo, jestli bude moci na podzim nastoupit na pražský "matfyz", kam se dostala díky výborným studijním výsledkům bez přijímaček. Silný příběh přiměl kamarády, aby pro ni založili účet Střevíček pro Ivču. Tam mohou její přátelé a další lidé posílat peníze, které jí pomohou vrátit se do normálního života.
Dívku přišly povzbudit desítky přátel
Ivana je podle všeho velká bojovnice, už po deseti dnech v nemocnici říká, že se cítí dobře. „Zlepšilo se to už po třech dnech, kdy jsem mohla poprvé vstát z postele a začít trochu cvičit. Mám se teď hodně dobře, je to hlavně díky podpoře rodiny a kamarádů. I vyhlídky jsou velmi dobré,“ neztrácí optimismus.
Střevíček pro IvčuKdo chce studentce Ivaně Trummové pomoci, může přispět na konto 107-3527640227/0100, odkud jdou peníze přímo na její osobní účet. |
Do nemocnice už ji přišlo povzbudit přes šedesát přátel. „Vymýšleli jsme, jak nejlíp bychom mohli Ivče pomoct. Vzhledem k tomu, že víc než peníze jí teď nabídnout nemůžeme, založili jsme charitativní účet, kam může každý zájemce přispět,“ prozradila kamarádka Natalie Grymová, která na Facebooku založila stránku Střevíček pro Ivču.
Peníze pomohou zraněné dívce vybrat si co nejkvalitnější protézu, něco bude stát i cestování kvůli rehabilitacím.
„Než se člověku něco stane, neuvědomí si, že tu přátelé nejsou jen proto, abychom s nimi trávili volný čas, ale taky aby vás podrželi, když je to potřeba. Pomáhá mi to hlavně psychicky, už mám i chuť k jídlu, což je hodně důležité,“ míní Ivana.
Podle přátel je to veskrze pozitivní člověk, který se jen tak nevzdá. I proto dělá tak velké pokroky.
Když propadla mezerou mezi nástupištěm a jedoucím vlakem ke kolejím, kde její levou nohu rozdrtil nápor několikasettunového stroje, byl u toho i její partner Jiří Šatalík.
Měla štěstí, že vůbec přežila
"Na vlak jsme přišli pozdě. Když jsme přibíhali, průvodčí zrovna zapískala a vlak se dal do pohybu. Zkusil jsem ještě otevřít dveře a v tu chvíli se Ivča pokusila naskočit. Jenže spadla hlavou po směru jízdy a propadla se dolů. Měla hodně velké štěstí, že to vůbec přežila," popsal nehodu přítel.
Sám v tu chvíli nemohl dělat nic. „Vůbec jsem tomu nechtěl věřit. Když vlak odjel, seskočil jsem dolů, ránu zaškrtil trikem a zavolal sanitku. Ivča se mnou celou dobu komunikovala. Teď už se s kamarády usmívá, smutnější je jen po nocích, ale určitě to zvládne,“ věří.
Vzkaz pro Ivču"Ivaně bych vzkázala, že jí držím palce, přeju hodně sil i nervů. Ať se nevzdává svých snů a jde si za svým cílem, jako když byla,,zdravá". Lidé okolo nás jsou na tom ještě hůře, takže: Hlavu vzhůru a s chutí do života!" Tereza Diepoldová, cyklistka, stříbrná medailistka z paralympiády  Tereza Diepoldová |
To nejhorší má snad talentovaná studentka za sebou, a tak se těší, až bude moci na podzim začít na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy studovat matematiku. „Opravdu to byla jedna z mých prvních otázek, když mě odváželi sanitkou,“ vzpomíná Ivana.
Celou situaci jí však komplikuje složitý životní příběh, který se odehrává už sedm let.
„Nejdříve si prošla rozvodem rodičů, bezprostředně poté našli lékaři její matce rakovinu. Po částečném osiření žila jen se svými sourozenci: nejstarší sestrou Marií a starším bratrem Lukášem. Ten se od rodiny před nedávnem také odstěhoval,“ prozradil Ivanin přítel Jiří.
Přátelé i škola pro ni chystají benefiční akce. Jedna taková, i s koncertem, by se měla konat 28. června na Kavčím plácku.
Pokud nenastanou komplikace, Ivana se tam možná sama ukáže. „Celá škola Ivanku hrozně podporuje. Byla to vynikající studentka, trochu introvertní, oduševnělý typ člověka, se silnou osobností. Byla velmi oblíbená u spolužáků, sice ne vůdčí typ, ale nadšená pro každou dobrou věc. U nás studovali tři její příbuzní, takže vazba její rodiny na naše gymnázium je velmi silná,“ přidává se zástupkyně ředitele Gymnázia Boženy Němcové Iveta Jalůvková.
Kvůli podobné zkušenosti z rodiny prý učitelka ví, co takové zranění obnáší. "Například bude potřebovat speciální na míru tvarované kožené boty, a třeba právě takové bychom jí mohli díky výtěžku koupit," dodává.
