Zelené prostranství u hradecké Benešovy třídy (16.2.2015).

Zelené prostranství u hradecké Benešovy třídy (16.2.2015). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hradec jako nejzelenější město? Studie ukázala opak, radnice protestuje

  • 4
Jak zelený je Hradec Králové ve srovnání s ostatními krajskými městy? Člověk, který se prochází centrem, by ho jistě zařadil na vrchol žebříčku. Jenže geografové z Evropské agentury pro životní prostředí to vidí jinak. Vytvořili program s názvem Urban Atlas, který jim „vyplivl“ zelené mapy českých měst. A Hradec v něm propadl.

Krajské město skončilo v tabulce na osmém místě ze třinácti s 2,15 procenty parkové zeleně. Oproti tomu například vítězné Karlovy Vary mají parkové zeleně 20,58 procenta.

„Město při výpočtu podílů zelené plochy zřejmě znevýhodňuje zvolená metoda,“ přiznávají analytici. Evropská agentura pro životní prostředí (EAA) do výpočtu zahrnula viditelně zeleň, která musí být přístupná veřejnosti a být široká alespoň deset metrů.

Proti tomu se právě ohrazuje hradecká radnice, která by chtěla, aby studie zhodnotila i zeleň, která se nachází v zástavbě města. „Například velký podíl zeleně je v plochách bydlení v podobě sídlištní zeleně mezi bytovými domy. Velmi důležitou roli pro vnímání zelenosti prostoru plní také stromořadí, která jsou součástí ulic a náměstí. Mapové podklady také nezahrnují krajinnou zeleň jako liniové doprovody vodních toků, cest a remízy,“ vysvětluje mluvčí radnice Magdaléna Vlčková.

Hradci příliš neprospěla ani metodika, která nezahrnuje do městské zeleně zemědělskou půdu, která je udržovaná jako louka. „Zejména takzvaná extenzivní louka s rozptýlenou zelení se podílí na tvorbě krajinné zeleně,“ argumentuje Vlčková. Do mapy se tak nedostaly ani řady zelených ploch v okrajových částech města, které mají téměř venkovský charakter.

Pardubice dopadly lépe

Hradec si sám nechal nedávno zpracovat takzvaný pasport zeleně na městských pozemcích, kde jim zeleň vyšla na 4,47 procenta. „Avšak to představuje pouze dílčí část sídelní zeleně,“ upozorňuje Vlčková.

Databáze EEA zatím nereflektuje ani takzvané zelené klíny podél řek. „Funkci zelených klínů potvrdí i nový uzemní plán, který je zatím rozpracovaný. Jejich vymezení zajistí mnohem příznivější poměr zelené a šedé struktury v obrazu města,“ říká mluvčí.

Díky způsobu zpracování tak například sousední Pardubice, které jsou pocitově přibližně stejně zelené jako Hradec, skončily na pátém místě. Je celkem logické, že ho městu zaručily hlavně široké a souvislé zelené pásy podél Labe a Chrudimky (více o výsledcích pardubické studie čtěte zde).

Při započtení městských lesů, kterých má Hradec Králové přes dva tisíce hektarů, se podíl zeleně na území města zdvihne na 23 procent, což stačí rovněž na osmé místo. O pokladu, jaký v lesích mají, Hradečtí dlouhodobě vědí, proto do jejich rozvoje pravidelně investují.