Rozkoš už nemá ani třetinu zásob. Tak málo vody místní nepamatují

  6:39aktualizováno  6:39
Letošní sucho citelně zasáhlo přehrady v Hradeckém kraji. Nádrž Rozkoš na Náchodsku, která využívá vodu z Úpy, je pod třetinou svých zásob a od července z ní vodohospodáři jen upouštějí. Nedostatek vody je vidět i na obou přehradách na Labi.

Nic není jako dřív, ani na přehradě Rozkoš. Od starosvětské hasičárny v obci Šeřeč bývalo jen pár kroků k hladině, ale teď to je dobrých dvě stě metrů. V mlze, která se ještě v poledne válí nad hladinou, to vypadá jako v apokalyptické sci-fi. Je cítit bahno, pod nohama chroupou schránky slávek, sem tam škeble. Rybáři to sledují s náležitou obavou.

„Chodím sem rybařit už od napuštění Rozkoše v 70. letech, ale takový úbytek vody nepamatuji. Nevím, jak tohle může skončit. Chápu, že přehradu postavili, aby mohla nabírat vodu a zase odpouštět, ale mělo by se to dělat s nějakým citem, když jsou tady i ryby. Houfují se tu kormoráni a mají ryby přímo na talíři, jak tu už je mělko,“ poznamenává rybář František Školník z Nového Hrádku.

Ve „velké“ neboli jižní části přehrady zkouší lovit kapry. Ukazuje, že když tu byl před týdnem, pařezy asi o 70 metrů dál byly ještě pod vodou.

Pod dělicí rovenskou hrází je teď široko daleko jedna mělčina. Uprostřed vystupuje úzký pruh pevniny, na kterém odpočívají kormoráni, a za terénní vlnou se utvořilo samostatné jezero, kam se slétly volavky. Dno přehrady je rozpraskané suchem, jen v korytě původního potoka se drží mazlavé bahno.

Pro spoustu zvědavců je teď Rozkoš nebývalou atrakcí. V místě kdysi zatopeného Domkova si fotografují pozůstatky dávných časů, pařezy po bývalém stromořadí či jednoduchý mostek.

Fotogalerie

U hlavní hráze, kde jsou břehy strmější, to vypadá o něco milosrdněji. I u jachtařského klubu je to k vodě o necelých sto metrů dál oproti normálnímu stavu.

„Opravdu jsem takovou situaci nezažil za pětatřicet let, co sem jezdím. Jak klesá voda, klesá i tlak a ryby příliš neberou. Loni tu byla voda zkažená sinicemi, tak alespoň že teď je dobrá,“ říká Luboš Lichý, který k Rozkoši jezdí na candáty co týden z Ústí nad Orlicí.

Osmá největší tuzemská přehrada může pojmout až 76 milionů krychlových metrů vody a zabrat plochu až tisíc hektarů. Momentálně je však plná jen z necelé třetiny objemu. Podle Povodí Labe je hladina o víc než 5 metrů pod normálem.

Odráží to vývoj počasí. Jen v lednu v kraji napršelo asi o třetinu víc než obvykle, další měsíce už byly podprůměrné. K tomu panují už od dubna vyšší teploty. Takzvané hydrologické sucho postihlo povrchové toky hlavně v severní části Čech, tedy i povodí Labe.

Podle vodohospodářů však není nic neobvyklého, že hladina Rozkoše tolik kolísá. Na jaře se v ní hromadí voda z Úpy z tání v části Krkonoš, v případě potřeby také zachytí část povodňové vody. Zásoba pak v sušších obdobích pomáhá nadlepšovat množství vody odpouštěné do Metuje a dále do Labe. Slouží pro chlazení elektrárny v Opatovicích nad Labem a pro zemědělské závlahy, nádavkem je Rozkoš také oblíbeným místem jachtařů, rybářů a dalších rekreantů.

Hladina klesá o 30 centimetrů týdně, odpouštět lze dva měsíce

Letos na jaře správci toku připouštěli vodu do Rozkoše pouze do konce dubna, od té doby je přítok na nule. Od druhé půlky července pak museli začít odpouštět kvůli nadlepšování, celkem z ní letos odteklo na 30 milionů kubíků, jen za minulý týden milion kubíků. Hladina klesá týdně o 30 centimetrů.

„Hladina je v mezích zásobního prostoru, jde tedy o běžné hospodaření s vodou v platném manipulačního řádu a nádrž slouží svému účelu. Podobná situace v minulosti nastala například v letech 2003, 2008 nebo 2015. V případě, že by se nevyskytly srážky, dostala by se hladina v nádrži na úroveň stálého nadržení a průtok v Metuji a Labi by dále nebylo možné dotovat,“ upřesňuje situaci mluvčí Povodí Labe v Hradci Králové Hana Bendová.

Kolik vody se odpouští z Rozkoše, záleží vždy na stavu vody pod Hradcem Králové.

Voda chybí menším přehradám. Nové ztrácejí smysl, míní ekolog

Na horním Labi je na pětině zásob Labská přehrada, podobně také nádrž Pastviny na Divoké Orlici v Pardubickém kraji. Les Království na Labi nad Dvorem Králové je na čtyřiceti procentech objemu.

Situace na nádržích a řekách

Vodní toky v hlavních profilech

Orlice, Týniště nad Orlicí 35 - 1,69 - 10,7
Labe, Přelouč 26 - 10,4 - 46,0
Cidlina, Sány 19 - 0,65 - 3,5
Jizera, Bakov nad Jizerou 125 - 4,49 - 24,0
Vodní stav (cm); Průtok (m3/s); Hodnota dlouhodobého průměrného průtoku v říjnu za období 1981 - 2010 (m3/s)

Nádrže

Labská na Labi 0,161 - 21 - 0,4 - 0,5
Les Království na Labi 0,564 - 40 - 1,5 - 1,57
Rozkoš na Úpě 13,656 - 30 - 0 - 3,1
Pastviny na Divoké Orlici 1,375 - 22 - 0,35 - 0,55 Naplněnost (mil. m3) - Naplněnost (%) - Přítok (m3/s) - Odtok (m3/s)

Zdroj: Zpráva Povodí Labe ze 17. 10. 2018

„Nenastalo ještě úplně největší sucho, ale už vysychají i menší přehrady jako Labská, Les Království, Rozkoš či Pastviny, které jsou situované nedaleko od pramenů, případně do vzdálenosti 20 až 30 kilometrů. Ukazuje to, že krajina ztrácí schopnost retence, zachycení vody. Pokud nezvýšíme celoplošnou zádrž v krajině a dál bude sucho, pak tyto přehrady naprosto ztrácejí smysl. Vodaři počítali s tím, že roční úhrny srážek budou stejné a když přiteče víc vody, zachytí ji přehrada. To se ukazuje jako omyl,“ soudí hydrolog a ekolog Jiří Malík.

Se spolkem Živá voda se ve Zdoňově na Broumovsku pustil do pilotního projektu budování tůní, mokřadů a dalších opatření, které by měly pomoci zadržovat mnohem víc vody než běžná zemědělsky obhospodařovaná krajina.

Při pohledu na vyprazdňující se přehrady by si podle Malíka měl stát odpovědět na to, jestli se v budoucnu vydá cestou stavby dalších nádrží, o nichž se v souvislosti se suchem znovu víc mluví.

Přehrady s kolísající hladinou jsou totiž problematické i tím, že při stoupnutí hladiny se v nich ve velkém namnoží bakterie produkující oxid uhličitý, což má dopad na klima. Pokud by nebylo dost vody pro elektrárny, znamenalo by to to navíc i energetické a bezpečnostní ohrožení.

„Prioritou státu musí být zajištění celoplošné zádrže vody, protože přehrady neřeší půdní sucho, tedy primární zájem musí být pomoc zadržet vodu pro zemědělství a lesy,“ tvrdí Malík.

Bez Rozkoše by to nešlo, říká vědec. Nové nádrže budou třeba

Hydrolog Ladislav Kašpárek říká, že bez nádrže Rozkoš by se široký region obešel jen stěží. Opatovická elektrárna potřebuje odebírat 2,5 až 3 kubíky vody za sekundu, pod jezem v Opatovicích musí zůstat minimální průtok 5 kubíků za sekundu, pro převod vody Opatovickým kanálem je nezbytný další kubík vody za sekundu.

Výpadek elektrárny je přitom nepřijatelný, protože vyrovnává kolísání v rozvodné síti elektřiny a zásobuje teplou vodou Hradec Králové, Pardubice a Chrudim.

„Při letošním hydrologickém suchu nádrž Rozkoš svou funkci v souladu s manipulačním řádem plnila, průtoky nadlepšovala od poloviny července do současnosti o 3 až 5 metrů krychlových za sekundu. Průtok v Labi v Němčicích byl ve čtvrtek 8,31 krychlových metrů za sekundu, bez nadlepšování by byl přibližně poloviční. Představa, že opatření v krajině mohou zvětšit průtoky a nahradit funkci nádrží, je zcela mylná,“ říká Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Loni v květnu ústav uspořádal s Českou vědeckotechnickou vodohospodářskou společností a Českým hydrometeorologickým ústavem seminář věnovaný suchému období let 2014 až 2017. Odborníci se tam shodli, že je nešťastné stavět proti sobě potřebná opatření pro zádrž vody v krajině a vodní díla. Česká republika by podle nich v budoucnu měla využít kombinaci obojího včetně stavby zcela nových přehrad. Neměla by se tedy zastavit jejich příprava.

Nejméně vody teď teče v povodí Bělé, Kněžné, Třebovky, Dědiny, Doubravy a Cidliny. Týdenní průtoky jsou výrazně podprůměrné, dosahují nejvýš 30 procent, jak dokládá zpráva Českého hydrometeorologického ústavu sestavená z údajů za minulý týden. Pod normálem jsou podle aktuální zprávy Povodí Labe také hladiny podzemních vod, 18 procent sledovaných mělkých vrtů je silně podnormálních, 78 procent mělkých vrtů mimořádně podnormálních.

Nejčtenější

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

V Libáni už se nesmí pít před večerkou ani jinde na veřejnosti (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Požár, jaký byl u Labské boudy, nepamatují deset let, zásah trval 21 hodin

Požár louky nad Labskou boudou v Krkonoších (17.11.2018).

Téměř 21 hodin zasahovali hasiči ze Špindlerova Mlýna u požáru louky a lesa nad Labskou boudou v Krkonoších. Na místě...

Karoq v Kvasinách skončí, Volkswagen tam začne montovat Passaty

Volkswagen Passat

Vedení Volkswagenu rozhodlo o zajímavé rošádě. Výrobu vozů rodiny Passat, která dlouho bývala vlajkovou lodí německého...

Na hřebeni Krkonoš hořela louka, zasahovali čeští i polští hasiči

Požár u Labské boudy (17. listopadu 2018)

Hasiči kolem půl desáté večer zlikvidovali požár louky v Krkonoších u česko-polské hranice nad Labskou boudou. Oheň...

Dívky si stěžují na modelingovou agenturu. Mění názvy, dál vybírá tisíce

Ilustrační snímek

Kontroverzní modelingová agentura ze Slovenska mění názvy, ale v Česku nadále působí pod stejnými vlastníky. Loni před...

Další z rubriky

Myslivce stíhá policie kvůli medvědí kožešině a vycpaninám bez dokladů

Kožešina medvěda

Myslivci z Královéhradecka hrozí až tříletý trest za to, že si doma vystavil medvědí kožešinu a vycpaniny dvou ptáků....

Na hřebeni Krkonoš hořela louka, zasahovali čeští i polští hasiči

Požár u Labské boudy (17. listopadu 2018)

Hasiči kolem půl desáté večer zlikvidovali požár louky v Krkonoších u česko-polské hranice nad Labskou boudou. Oheň...

Požár, jaký byl u Labské boudy, nepamatují deset let, zásah trval 21 hodin

Požár louky nad Labskou boudou v Krkonoších (17.11.2018).

Téměř 21 hodin zasahovali hasiči ze Špindlerova Mlýna u požáru louky a lesa nad Labskou boudou v Krkonoších. Na místě...

Najdete na iDNES.cz