Deset posledních měsíců se čekalo, jak dopadne loňské odvolání soukromého zemědělce Josefa Petra. Krajský úřad odvolání zamítl a retenční nádrž v Mělčanech u Dobrušky si připsala důležitý milník.
Pokud vše půjde podle plánu, stavba by mohla začít za dva roky a za další tři by mohla být hotová. Poldr by měl být schopen zachytit až 3,15 milionu kubíků vody, základem bude 13 metrů vysoká hráz dlouhá asi půl kilometru.
„Potvrzené územní rozhodnutí je zcela zásadní z hlediska nemožnosti dalších odvolání. Teď se můžeme pohnout k dokumentaci pro stavební povolení a výkupům pozemků. Jsem přesvědčen, že začátek budování za dva roky je naprosto reálný. Dokumentace pro stavební povolení může být dokonce hotová poměrně rychle, protože ta pro územní rozhodnutí byla zpracovaná nadstandardně podrobně,“ upozorňuje Martin Hanousek, dlouholetý zastánce takzvaného kompromisního řešení a současně krajský zastupitel.
Naopak svůj boj proti poldru nevzdává Josef Petr, jemuž by hráz vyrostla takřka za rodinným gruntem.
„Na rozhodnutí se nedá nic říct, snad jen to, že s takovým výsledkem se dalo počítat. Rozhodně však bojujeme dál. Roztrpčených lidí je daleko více, protože suchý poldr nic nepřináší,“ říká zemědělec, který se s právníkem poradí na dalším postupu, avšak nevylučuje například žalobu.
„Krajinný ráz oblasti ani žádná významná kulturně–historická charakteristika nebudou realizací stavby narušeny. Rovněž vliv suché nádrže na krajinný ráz místa se jeví jako přijatelný, i když tento vliv je hodnocen jako významný. Případná realizace nádrže s takzvanou trvalou zátopou by znamenala mnohem závažnější zásah do přírodní charakteristiky území,“ konstatuje například důvodová zpráva o zamítnutém odvolání.
Josef Petr se proti územnímu rozhodnutí odvolal loni v létě, zamítavé stanovisko však krajský úřad vydal teprve před několika dny.
„Je to neuvěřitelně dlouhá, až absurdní doba. Není to však vina kraje, který jen žádal o potvrzení stanovisek, z nichž jedno bylo nezákonné, a tak se muselo vydávat znovu,“ říká Hanousek.
„Po nabytí právní moci územního rozhodnutí zahájíme majetkoprávní vypořádání. Budou vypracovány posudky určující výkupní ceny pozemků a úplaty za služebnost rozlivu a neprodleně budou zahájena individuální jednání s vlastníky pozemků či staveb dotčených výstavbou poldru,“ komentuje další postup mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
A právě jednání o výkupu půdy mohou být problematická. Zastavěno má být 96 pozemků, dalších 187 parcel leží v zátopě poldru.
„Naší snahou bude získat vlastnická či jiná práva k dotčeným pozemkům co nejdříve, ale připouštíme, že v některých případech může být majetkoprávní vypořádání ovlivněno individuálními nesouhlasy vlastníků pozemků, případně komplikacemi v dohledání vlastníků,“ konstatuje Bendová.
Podle generálního ředitele Povodí Labe Mariána Šebesty se vyvlastňování bude týkat jen asi dvou pozemků, pro ostatní vlastníky půdy údajně budou připravené zajímavé ceny a od většiny již je předběžný souhlas s prodejem.
V dobách sucha by byla lepší nádrž, říká bývalý starosta Pohoří
Protipovodňové opatření se v Mělčanech připravuje již od roku 2001. Původně to měla být nádrž, přišlo se však na to, že vhodnější bude právě suchý poldr. Největší zdržení však přinesla debata o podobě poldru, respektive výpustním zařízení.
Hráz poldru vyroste těsně za posledními domy Mělčan, zatopená plocha může zabrat až 55 hektarů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ani s poldrem však nepanuje všeobecná spokojenost. „Vítězstvím by podle mě byla plnohodnotná nádrž, která by pomáhala v období sucha. To opravdu nikdo nemůže prosadit řešení, které bude řešit povodně a současně i potřebu zadržovat vodu? Vzpomeňte si, až to v době nouze opravdu bude potřeba,“ varuje například zastupitel Pohoří Zdeněk Krafka.
Povodeň postihla Mělčany také 22. července 2011:
22. července 2011 |
