Vědci z Univerzity Hradec Králové představili dva potravinové doplňky vyrobené hydrolýzou z mouky rostliny lupina bílá neboli vlčí bob (19.9.2017). | foto: David Taneček, ČTK

Vědci získali superpotravinu z vlčího bobu, nahradí vejce a obohatí jogurt

Novou technologii výroby dvou doplňků významně zvyšujících nutriční hodnoty potravin si nechali patentovat vědci z katedry kybernetiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Původní „supersurovinou“, ze které lze doplňky připravit, je na poli rostoucí lupina bílá.
Reklama

O luštěnině známé jako vlčí bob se někdy hovoří jako o sóje severu.

„U nás zatím není příliš známá, přitom díky vynikajícím nutričním vlastnostem spolu s nízkými nároky na pěstování má v potravinářském průmyslu velkou budoucnost,“ říká vědecký pracovník z katedry kybernetiky královéhradecké přírodovědecké fakulty Miloš Jelínek.

Fotogalerie

Výsledný produkt, připravený hydrolýzou z mouky lupiny, je obsahem látek prospěšný třeba celiakům, pacientům po chemoterapii či vrcholovým sportovcům.

Hradečtí vědci dokonce tvrdí, že 10 procent připraveného hydrolyzátu dokáže zvýšit hodnotu bílkovin v potravě až o 30 procent. Jen pro srovnání, lupina obsahuje až čtyřikrát víc bílkovin než běžně pěstovaná pšenice.

„Přesto se u nás lupina pěstuje pouze na sedmi tisících hektarech, navíc pouze pro zemědělské a krmné účely,“ upozornil Jelínek.

Hledá se výrobce, průkopník

Reklama

Cílem výzkumníků je, aby po výživově bohatém doplňku skočily mlékárny, které by zpracovanou lupinu přidávaly třeba do jogurtů. V kuchyni pak nahradí vejce, hodí se jako náhražka či doplněk do buchet či muffinů. Vhodná je pro moderní kuchyni veganů a vegetariánů.

Rozpočet projektu je milion korun. Doplňky už jsou na světě, ale poslední krok, dostat je až ke konzumentům, bude nejobtížnější. Univerzita nyní musí najít odběratele, který bude schopen laboratorní postupy převést do praxe. 

„Odběratele velice intenzivně hledáme, zaměřujeme se zejména na mlékárny. Prodej naší technologie konkrétní firmě bude hlavním výsledkem celého projektu. Věříme, že o naše know-how bude zájem,“ říká proděkan pro vědu a výzkum přírodovědecké fakulty Štěpán Hubálovský.

Vědcům pomáhá Centrum transferu biomedicínských technologií. „Naším úkolem je najít firmu, která bude mít zájem dostat tento inovativní postup výroby a získané produkty s vysokým obsahem kvalitních aminokyselin ke skutečným spotřebitelům,“ prohlásila vedoucí centra Lucie Bartošová. 

„Technologie na výrobu je poměrně snadná, nebude nutné zavádět nová nákladná zařízení a výroba by v případě zájmu mohla začít bez výrazných investic,“ doplnil ji Jelínek.

Plody snižují tlak i cholesterol

Počátky hradeckého výzkumu sahají do roku 2011. Vědci od té doby získali dva patenty a čtyři užitné vzory. První patent chrání potravní doplněk tvořený hydrolyzátem lupinové mouky hydrolyzované mléčnou syrovátkou. Druhým patentem je chráněn způsob získávání vlákniny z lupinových bobů.

Lupina se v potravinářství používá ve formě surové i tepelně stabilizované mouky, šrotu, granulátu, vlákniny či bílkovinných koncentrátů. Má status plodiny bez genetické modifikace. Její pěstování navíc prospívá půdě.

„Je určitě vhodnější než u nás hojně rostoucí kukuřice nebo řepka,“ tvrdí další vědec z hradecké univerzity, spoluautor projektu Jiří Jelínek.

V porovnání se sójou je lupina menším alergenem a neobsahuje cholesterol. Má příznivý vliv na trávení, redukci hmotnosti, působí jako prevence proti obezitě. Má příznivý vliv na snížení krevního tlaku a cholesterolu v krvi a je vhodná jako prevence vzniku nádorů. Jedinci s celiakií ji mohou brát jako alternativu v bezlepkových dietách.

Semena lupiny obsahují 15-45 procent bílkovin, 40 procent vlákniny, 1 až 2 procenta sacharidů a 10 až 20 procent tuku. Lupina má nízký glykemický index.

Reklama
Reklama
Reklama