Před třemi lety jeřáb uložil polovinu stoletého mostu na břeh Orlice. Měl tam být několik měsíců, jenže nýtovaná konstrukce z roku 1907, která ve Svinarech přežila obě války a několik povodní, patrně nepřežije nečinnost hradecké radnice.
Fragment mostu Plukovníka Šrámka na břehu leží dodnes a tříletá nulová péče se na jeho stavu podepsala. Konstrukce měla putovat na letiště, kde by se opískovala od rzi, dostala ochranný nátěr a čekala, aby se stala lávkou v uvažované nové čtvrti u Piletického potoka. Místo toho dál rezne u nového betonového mostu, který ji předloni nahradil.
Stejné je to se zbytky koželužny v Kuklenách. Ani s malou tovární halou a komínem si město neví rady a netuší, jestli má bourat, anebo zachraňovat.
Také proto se na program posledního hradeckého zastupitelstva dostal bod, který měl zajistit, aby město začalo na záchraně obou historických fragmentů systematicky pracovat. Návrh zastupitele Adama Záruby (Změna a Zelení) však neprošel. Radnice sice ubezpečuje, že nechá vypracovat finanční posouzení na případnou revitalizaci mostu i koželužny, avšak zároveň jako by dodávala, že ta patrně bude nad její možnosti.
„Když jsme se naposledy bavili o svinarském mostu, částky na záchranu byly v desítkách milionů. Když dostanu podklady, podívám se do rozpočtu, ale už teď mohu říct, že to bude enormně komplikované,“ řekla ekonomická náměstkyně primátora Monika Štayrová (ANO).
„To bohužel jen ukazuje, jakým způsobem se paní náměstkyně orientuje. Nevím, jak bych to mohl slušně komentovat. Převoz, opískování a ochranný nátěr se vejdou do dvou milionů, vlastní rekonstrukce přímo na místě je vypočítána do deseti milionů, což je velice příznivá cena. Pokud by se dělala nová lávka a byla by úplně holá, asi by vyšla levněji. Pokud by se však řešila poněkud architektonicky, určitě by vyšla dráž než rekonstrukce stávajícího mostu,“ míní Záruba.
Argumentuje i čerstvou studií, která sečetla předpokládané náklady, ale také doporučila postup, kterým by se město mělo vydat.
„Jasným závěrem studie je, že konstrukce mostu by na tom místě neměla ležet další zimu. Hodnotí stav i kolik by to mělo stát, a přesto nejsme schopni vyčlenit asi jeden a půl milionu, aby se most mohl převézt a zabezpečit do doby, než bude realizován na Piletickém potoce. U koželužny je to velice podobné. Tam jde jen o zakrytí díry, kterou dovnitř prší, a o stabilizaci komína asi za 800 tisíc korun. Máme kalkulaci, statický posudek, a přesto se vůbec nic neděje,“ řekl.
Je to otázka vůle, úsilí a dobré myšlenky
Prakticky na to samé upozorňuje i Společnost ochránců památek ve východních Čechách (SOPVC), která zastupitelům opakovaně poslala žádost o revitalizaci obou více než stoletých torz.
„Tentokrát jsme do svého stanoviska zařadili i několik konkrétních ukázek pozitivních příkladů revitalizací a konverzí industriální architektury. Když se chce, tak to jde. Není to primárně otázka financí, ale vůle, úsilí a dobré myšlenky,“ řekl předseda společnosti Rudolf Khol.
Město tentokrát odpovědělo. „Na obě akce nechám vypracovat finanční posouzení. Poté se znalostí odhadu finančních nákladů předložím dostupné informace do příslušných komisí města. Dále budou zpracovány materiály do orgánů města, aby v uvedené záležitosti rozhodly, a to včetně finančního pokrytí,“ odepsal Jiří Bláha, investiční náměstek primátora (ODS).
Před zastupiteli mluvil o něco srozumitelněji. „V zásadě ani nevíme, o jakých penězích se máme bavit, investice nejsou sečtené, nemají výsledek. Já bych měl umět sečíst náklady s mostem i koželužnou, které by měly být vynaloženy, a poté si o tom můžeme popovídat, jestli je to v možnostech města,“ řekl.
Zdemolovat, anebo revitalizovat?
Také náměstek pro oblast majetku města Pavel Marek (ANO) upozorňuje na omezené peněžní možnosti a očekává, že po prázdninách už by mohlo dojít k zásadnímu rozhodnutí.
„Odbor majetku má tyto dvě věci v seznamu svých priorit. Chtěli bychom to vyřešit, ale je to závislé na financích. Odbor majetku čekal na rozpočtové vyrovnání, do kterého přišla nějaká částka, ale měli jsme jinou představu, protože jsme chtěli, aby do investic a oprav šlo 150 milionů korun. Právě to by nám částečně umožnilo zrealizovat i některé věci, které jsme měli na nižších příčkách oprav. Byly tam i tyto dvě investice, ale stalo se, že jsme dostali jen velmi omezené prostředky. Teď se čeká na výsledky vývoje rozpočtového určení daní a ekonomiky města,“ uvedl Marek.
Řekl také, že pravděpodobně v srpnu nebo září bude vědět víc. Podle Marka je u někdejšího mostu Plukovníka Šrámka víc možností než u koželužny, u níž se bude diskutovat pouze nad dvěma možnostmi: zdemolovat, anebo revitalizovat.
U mostu ještě není jisté, kde by mohl sloužit dál, nejčastěji se hovoří o takzvané Severní zóně podél Piletického potoka. „Hledali jsme i možnosti jiných uplatnění. Jedna z nich byla i v oblasti městských lesů, kde bychom za relativně nízké peníze realizovali jeho záchranu. Zároveň to musí být takové místo, kde most bude mít svou úroveň,“ uvedl Marek.
Pro Adama Zárubu představuje přešlapování kolem torza mostu i koželužny důvod, proč hnutí Změna a Zelení vstoupilo a poté i vystoupilo z hradecké koalice.
„Původně jsem doufal, že most na tom místě bude jen půl roku. Bohužel jsem se přepočítal, naši koaliční partneři to vytrvale blokovali, a skeptický jsem dál. Další odklady znamenají nejen další chátraní, ale i dražší opravy. Pochopitelně také může dojít k úplnému zániku,“ řekl zastupitel ze Změny a Zelených.
