Okupaci vojsky Varšavské smlouvy tehdy prožívali rovněž vojáci v královéhradeckých kasárnách, kteří v srpnových dnech roku 1968 téměř mobilizovali.
"Pracoval jsem v Žižkových kasárnách, a když jsem šel v pět ráno do práce, povídá mi voják, že jsme okupovaní. Koukal jsem na něj jako vejr a nemohl to pochopit," vzpomíná známý hradecký badatel Zdeněk Doubek.
Důstojníci se prý v kasárnách scházeli už od rána v závodní prodejně Arma, kde poslouchali novinky v rozhlase. "Strhávali si z čepic odznáčky s hvězdou, házeli je na zem a šlapali po nich."
V kasárnách to tenkrát vypadalo, jako kdyby měla začít válka. Velitelé vydávali vojákům zbraně a vyjely i zásobovací vozy a kanony.
Doubek vzpomíná i na dva polské důstojníky, kteří do jejich kasáren tehdy přijeli a chtěli mluvit s velitelem.
"Velel nám tehdy jakýsi plukovník Gryga. Ten si vzal nabitou pistoli a řekl jim, ať jdou s ním. Odvedl je do kinosálu, kde jsme všichni sledovali týdeník se záběry z okupace Prahy, a donutil je tam hodinu sledovat, co všechno Rusové v Praze dělají. Oni to zhlédli, odjeli a nikdy víc se už do kasáren nevrátili," říká badatel.
