V hledáčku těžařů zemního plynu je nově také Pardubicko a Hradecko. Česká firma se zahraničními vlastníky South Oil požádala o vytýčení území k průzkumu a vyhledávání konvenčních ložisek ropy a zemního plynu. Území, o nějž firma usiluje, má rozlohu 1 341 čtverečných kilometrů a zasahuje do Pardubického a Hradeckého kraje.
Firma South Oil požádala o stanovení průzkumného území. Správní řízení jsme dosud nezahájili," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Marta Machková.
Žádost těžařů se teprve překládá a nejméně tři měsíce musí být zveřejněna ve Věstníku Evropské unie. K úředníkům ministerstva do Hradce Králové se žádost vrátí asi až na přelomu roku.
V domácích podmínkách se zatím těží tradiční ložiska zemního plynu a ropy pouze na jižní Moravě, přitom 99 procent plynu se do Česka dováží. Zdali je surovina skutečně i na Pardubicku a Hradecku, není jisté.
"Žádná ložiska zemního plynu a ropy tam nebyla dosud nalezena," řekl geolog Juraj Franců ze státní České geologické služby.
Firma South Oil vznikla vloni v říjnu. Větší část ovládá Turek Göktug Beşer, čtvrtinu drží generální ředitel South Oil Incorporated Mark Allen Bush z amerického Texasu. Zástupci firmy už při předání žádosti úřadům avizovali, že uspořádají konferenci v regionu a budou informovat veřejnost předem o svých záměrech, aby předešli protestům, jaké provázejí břidlicový plyn na Trutnovsku a Náchodsku i jinde v zemi (více o protestech čtěte zde).
Na Trutnovsku odmítají těžbu břidlicového plynu
Zatímco tato žádost je ještě v plenkách, pětadvacet obcí v Podkrkonoší do tohoto týdne podávalo stanoviska kvůli průzkumu plynu z břidlic. Všechna budou záporná, potvrdili dopředu starostové.
Těžba břidlicového plynuTěžba břidlicového plynu se prosadila v posledních deseti letech zejména ve Spojených státech amerických, kde už tvoří asi pětinu spotřeby, a tamní přebytky ovlivňují ceny plynu v Evropě. Zásoby plynu jsou také pod Evropou, kde se teprve hledají. Hlavně Polsko do něj vkládá naděje, geologové však nedávno několikanásobně snížili odhady zásob a jedna z firem ohlásila odchod kvůli výsledkům dvou vrtů. O dopadech těžby se debatuje i v Evropském parlamentu, který má rozhodnout o případných pravidlech. Kvůli rizikům pro životní prostředí už některé země jako Francie a Bulharsko zakázaly i průzkum hydraulickým štěpením. V Británii se vědci přiklonili k tomu, že v hydraulickém štěpení se v zemi může pokračovat s určitými pravidly vzhledem k vzniku zemětřesení. |
"Před dvaceti lety skončila v naší oblasti těžba uhlí a obce se snažily krajinu obnovit ze svých peněz i dotací. Proto je otázka, zda bychom se měli vracet zpátky," mínil starosta Rtyně v Podkrkonoší Zdeněk Špringr. Podle něj se obce obávají poškození krajinného rázu, vody nebo třeba uvolnění radonu už v průzkumném vrtu.
O průzkumné území Trutnovsko žádá od loňska firma s australsko-americkými vlastníky Basgas Energia Czech. Poté, co ministr životního prostředí Tomáš Chalupa kvůli pochybením svého úřadu zrušil souhlas pro toto území, věc se vrátila znovu na začátek. Firma v srpnu pouze zúžila zkoumané území zhruba o polovinu.
V Česku usilují o průzkum dvě těžařské společnosti. V případě Trutnovska a Moravského Meziříčí vrátil ministr životního prostředí správní řízení na počátek. U Berounky je řízení přerušeno. Ministr chystá dvouleté moratorium, během nějž by stát nic nepovolil a upravil by zákony, kritikové však pochybují, zda to bude možné.
Zástupce Basgas Energia Czech od jara tvrdí, že firma bude vrtat jen se souhlasem vlastníků pozemků a obcí s minimem chemikálií, navíc v horninách hluboko pod spodními vodami. Na seznamu látek, které dosud používá mateřská firma Hutton Energy, jsou však i toxické látky.
Příznivci plynu tvrdí, že jde o strategickou surovinu a že správné postupy umožňují těžit bezpečně. V praxi ovšem dochází i k nehodám. Vědec Robert W. Howarth shrnul rizika na květnovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů v USA, upozornily na ně také nové evropské studie.
