Jak chápat lásku a svobodu? Proč bychom měli být zodpovědnější vůči lidem, přírodě a světu kolem nás? Jak je to s věřícími v Česku a v čem tkví nebezpečí překotného technologického pokroku? Nejen tyto otázky a pokusy o jejich zodpovězení zazněly ve středu dopoledne ve velké aule hradecké univerzity.
"Obrovský význam ceny, kterou získal, doceníme možná až s odstupem. Profesora Tomáše Halíka vám nemusím představovat, jen na půdě naší univerzity je nejméně počtvrté," vítal Halíka hradecký kněz a vysokoškolský učitel Tomáš Petráček, který dvoudenní konferenci Od člověka k člověku spolumoderoval.
Mladým kladl Halík na srdce, aby se nebáli odpovědnosti. "Znáte tu pitomou reklamu se sloganem: Nevaž se, odvaž se? Já naopak říkám: Odvaž se, zavaž se," rozesmál Halík aulu.
A vzápětí vysvětlil: "Lidé dnes nechtějí přijmout odpovědnost za sebe i ostatní, nechtějí se k ničemu zavázat, ať už je to manželství či jiné oblasti života. Právě svoboda je přitom s odpovědností a závazkem přímo spojená," prohlásil a svým apelem v sobě nezapřel kněze.
Jak je u Halíka zvykem, ve svém čtyřicetiminutovém vystoupení upozorňoval hlavně na morálku a tradiční hodnoty, na kterých by měl každý z posluchačů pracovat.
Templetonova cenaUděluje se od začátku 70. let minulého století a je často označována jako "nobelovka" za náboženství. Ocenění v Londýně každoročně uděluje Templetonova nadace za výjimečný přínos pro duchovní rozměr života. A je spojena i s finanční odměnou, laureát podle webu britské nadace dostane odměnu 1,1 milionu liber, v přepočtu asi 36 milionů korun. Halíka na cenu vybrala proto, že se stal mezinárodně uznávanou osobností obhajující dialog mezi různými vyznáními a nevěřícími. Halík v letech po listopadové revoluci fungoval jako poradce Václava Havla. Nyní působí jako profesor sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, je farářem univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Od února 1990 zastává pozici prezidenta České křesťanské akademie. První laureátkou ceny se stala v roce 1973 misionářka a katolická řeholnice Matka Tereza. |
"Nejde přitom o to, jak moc budeme mluvit o Bohu. Důležitá je hlavně životní praxe. Proč si někdy s nevěřícími rozumím více než s věřícím? Spousta lidí totiž zůstává jen u povrchu náboženství, víry mají plná ústa, ale nemají ji v srdci," načal Halík přednášku.
V životě podle něj nejsou zdaleka tak podstatné názory, jako konkrétní chování, činy a vztah k lidem.
"K životu bychom měli přistupovat jako k daru a nechovat se jako dobytci," nebál se před studenty použít i ostřejší přirovnání. Ticho v publiku občas přerušil smích, to když se myslitel pustil třeba do politiků.
"Někteří papalášové zpochybňují, že je důležité hledat pravdu. Jakápak pravda prosím vás, koho dneska zajímá nějaká pravda, říkají," karikoval cynickým tónem výroky některých politiků, s nimiž se setkal.
Z publika bylo cítit, že Halík přítomné oslovil. A přitom se nebál rýpnout si ani do mladých samotných.
"S postupem času se ve společnosti vytvořil ideál mládí. Pryč jsou doby, kdy bylo dospívání chápáno jako příprava, z mládí je nyní nedostižný cíl a vrchol. Už se neradujeme z krásy stáří a z vrásek, modlou se stal sexy vzhled," kritizoval filozof.
Na paškál si vzal i média, která podle něj převzala sociální roli náboženství, neboť sama určují, co je důležité a co ne. Sociální sítě zase pohledem Tomáše Halíka vyvolávají jen iluzi blízkosti.
"Přítel na Facebooku, to je znevážení významu slova přítel," líčil s úsměvem a varoval, že se lidé začínají bát tradiční komunikace z očí do očí a raději se schovávají za obrazovky svých počítačů. Nakonec Halík sklidil velký potlesk.
"Proč jsou Češi takoví ateisté?" zeptal se tazatel z publika po přednášce italského myslitele Umberta Galimbertiho, který kritizuje přehnaný vliv technologického pokroku.
"Za věřící jsou u nás považováni jen ti, kteří jsou zabydleni v církvi. Jenže hledačů je mnohem víc. Za nevírou v naší zemi stojí i náboženský analfabetismus, navíc máme příliš velký odstup od církve. Kdyby církev byla taková, jakou si ji u nás mnozí představují, byl bych první, kdo by z ní utekl," odpověděl Halík.
Řeč došla i na Ukrajinu a obsazení Krymu Ruskem. "Byla to tvrdá agrese. Putin se bojí, aby svoboda z Majdanu nepronikla i na Rudé náměstí," myslí si Halík.
