Hematologická klinika ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Hematologická klinika ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Špičkové centrum v Hradci má na kontě tisíc transplantací kostní dřeně

  • 1
Na hematologii v nemocnici v Hradci Králové provedli lékaři už tisící transplantaci kostní dřeně. Nebojí se řešit ani problematické případy, i proto patří k evropské špičce. Začali už v 60. letech.

Když špičkoví lékaři v roce 1976 na pracovišti II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové jako první v tehdejším Československu provedli alogenní transplantaci kostní dřeně, bylo zřejmé, že právě v Hradci roste oddělení, které si v léčbě onkologických i dalších vážných onemocnění brzy získá mezinárodní prestiž.

Léčba v Hradci

Transplantace kostní dřeně a periferních kmenových buněk patřily vždy mezi hlavní objekty zájmu hradeckých hematologů. Pravidelný program transplantace zde byl zahájen v roce 1994. Od roku 1997 působí v nové budově, v pavilonu 23. Léčí se zde pacienti z Královéhradeckého i Pardubického kraje. Jejich program se stal vzorem pro další pracoviště.

O necelých čtyřicet let později o tom už nikdo nepochybuje. Letos tu totiž hematologická klinika slaví nejen 20. výročí zahájení pravidelného programu transplantace krvetvorných buněk, ale hlavně jubilejní tisící transplantaci, operaci, díky které se lékařům podařilo zachránit stovky životů.

„Pacientem byla šedesátiletá žena s nádorem lymfatických uzlin a celý proces dopadl úspěšně,“ říká hrdě přednosta IV. interní hematologické kliniky hradecké nemocnice Pavel Žák.

Výzkum vznikl díky armádě

Tato tradice zde přitom vznikala za zvláštních okolností. Tehdejší výzkum na sklonku 60. let podporovala armáda, která potřebovala chránit pracovníky v nově vzniklé atomové elektrárně. Právě lidé zasažení radioaktivním zářením by transplantaci kostní dřeně v případě takové nehody potřebovali.

Mezi „top“ pracoviště dnes patří hradecká hematologie podle svého přednosty i díky tomu, že se často snaží pomoci těm, u nichž to už jiní lékaři vzdali. Podařilo se tu úspěšně transplantovat také pacienty, kteří byli jinde vyřazeni kvůli vyššímu věku.

„Pacient může být ve stavu, kdy je diskutabilní, jestli do takového zákroku jít, a někde do toho nejdou. Třeba když je člověku přes 65 let. My však u takového pacienta volíme osobnější přístup a podíváme se na jeho skutečný biologický stav. Třeba ho posadíme na kolo a zjistíme, že zvládá zátěž, jako by mu bylo o deset méně. Tak proč bychom ho nevzali? Podobné případy jsme tu v poslední době měli hned tři,“ vysvětluje Žák.

Loni zde transplantovali 81 pacientů. „Řešíme hematologii v celé šíři, diagnostiku i léčbu anémií, nádorů krevní a lymfatické tkáně nebo problémy srážení. Ale umíme i jiné úžasné věci. Jako jediní v Česku dokážeme v místnosti se separátory oddělovat z krve tuky. Představte si, že jsou lidé, kteří je neumějí zpracovat, a ti pak mají bílou krev a nakonec umírají. Tady jim tuk od krve oddělíme a oni žijí normálně. Nyní tu máme sedm pacientů,“ líčí přednosta.

V Hradci nyní čekají na transplantaci další pacienti s leukémií. Jak lékaři upozorňují, transplantace je sice sama o sobě jednoduchý výkon, ale předchází jí i následuje několikaměsíční proces. Když se odhalí nemoc včas, vyléčí se 60 až 70 procent pacientů.