ŘSD už totiž jižní spojku přestalo považovat za zcela zbytečnou jako za vlády ministra dopravy Stanjury (psali jsme zde). Naopak, zařadilo ji na seznam prioritních projektů.
Tangenta je po získání takzvaného zeleného razítka realitě ještě o něco blíže, termín zahájení stavebních prací lze ale pouze odhadovat. Optimisté hovoří o termínu za šest let, realisté raději další tři roky přidávají. Teď důležitý tah čeká studie proveditelnosti.
„Jejím cílem je prověřit umístění trasy s ohledem na průchodnost územím, dopravnětechnické požadavky, nebo nutnost specifikovat umístění a typ křižovatek, mostních objektů a přeložek komunikací nižších tříd. Dokončení studie předpokládám ke konci roku 2017, až poté budou následovat například geotechnický průzkum nebo dokumentace k územnímu rozhodnutí,“ říká o přípravách severní tangenty mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
„Také stavba jižní spojky se jednoznačně přiblížila. Jsem rád, že se městu při jednání podařilo ŘSD přesvědčit o její důležitosti a že ji centrální plánovací komise ŘSD vrátila do seznamu prioritních projektů. Nyní se upravuje dokumentace k územnímu rozhodnutí,“ popisuje náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich (TOP 09).
Hradec si od obou komunikací slibuje divy. Centrum města by se mělo definitivně zbavit tranzitní dopravy, zvlášť severní tangenta má převzít roli zásobovací tepny hradeckého letiště i průmyslové zóny v Kvasinách. Až se z obou stran napojí na dálnici D11 v místech křižovatek Bláhovka a u ČKD v Plotištích, město získá plnohodnotný, byť z jihovýchodní strany otevřený třetí silniční okruh.
ŘSD prověřuje možná technická řešení v trase tangenty od Plotišť až k napojení na stávající silnici za Nepasicemi. Jižní spojka bude začínat u Bláhovky, protne lokalitu Temešvár v Kuklenách a ještě před obchodním centrem Tesco se napojí na hradubickou magistrálu. Původně měla vést přes Labe až do Třebše, ale náklady na překonání řeky by údajně byly příliš vysoké.
Kvůli spojce přejde část okruhu na město
„Jižní spojka dopravně napojí celý západní sektor města. Například Kukleny se mohou spoléhat pouze na Pražskou třídu, která je však již za hranicí své kapacity,“ připomíná Vedlich.
Náklady by měly být vyšší než 1,6 miliardy korun. Podmínkou financování je požadavek ŘSD, aby město převzalo pod svou správu západní část Gočárova silničního okruhu. Právě to se však stalo terčem opozice, která se obává velkých finančních nároků na údržbu.
„Podmínky ŘSD jsou podle mě na hraně. Převzetí části okruhu by pro město bylo velmi nákladnou záležitostí,“ míní zastupitel Alois Havrda (KSČM).
Vedlich upozorňuje, že smlouva mezi městem a ŘSD je už schválena a pro Hradec by měla být výhodná. „Určitě by to neměla být nepřiměřeně neúnosná finanční zátěž. Smlouva je zakotvena tak, aby město převzalo část druhého silničního okruhu v takovém stavu, aby do ní nebylo nutné investovat enormní sumy,“ namítá náměstek.
Protože však jižní spojka i severní tangenta zatím existují pouze na papíře a srpnové otevření dálnice D11 zvýšenou dopravou odnesou hlavně Kukleny, hradecká radnice již plánuje jiný velmi vysoký výdaj. Až sto milionů korun chce investovat do nutných úprav přetížené Pražské třídy. Vedení města věří, že podstatnou část pomohou uhradit integrované územní investice (ITI) na rozvoj hradubické aglomerace.
