Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tři tisíce let staré pohřebiště na Rychnovsku je unikát, tvrdí vědci

  9:35aktualizováno  9:35
U Vojenic na Rychnovsku finišují vykopávky rozsáhlého mohylového pohřebiště. Archeologové tam objevili více než dvě desítky hrobů, avšak podle geofyzikální expertizy jich tam může být až tisíc.

Archeologický výzkum v obci Vojenice na Rychnovsku. | foto: Martina Beková (Muzeum a galerie Orlických hor Rychnov nad Kněžnou)

Archeoložka Martina Beková klečí v mělké jámě a štětcem opatrně čistí zbytky pravěké keramiky, které vykukují z hlíny. Naleziště z mladší až pozdní doby bronzové u obce Vojenice, která administrativně spadá pod Voděrady na Rychnovsku, nemá v posledních letech v Královéhradeckém kraji svým rozsahem obdoby.

Archeologové tam objevili nezvykle velké mohylové pohřebiště z období 1 200 až 800 let před naším letopočtem. „V tomto žárovém hrobě jsou tři hrnce. Zajímavé je, že je zapuštěný do báze mohyly. Zjistili jsme, že na ní probíhaly pohřební obřady. Našli jsme zbytek hranice, do kterého jsou zašlapány střepy a zapuštěn tento hrob. Zřejmě se jedná o dodatečný pohřeb,“ míní Beková.

Fotogalerie

Výzkum pomáhají hradit fakulty vyučující archeologii v Praze, Hradci Králové a Olomouci. Díky tomu se do vykopávek trvajících už několik měsíců zapojily desítky studentů z celé České republiky (o začátcích výzkumu čtěte zde).

Nedaleko je telekomunikační věž Osičina, která zároveň slouží jako rozhledna. Je odtud pěkný výhled na Orlické a Železné hory, Králický Sněžník či Krkonoše. Umístění pohřebiště na kopci, který se vypíná vysoko nad okolní krajinu, byl zřejmě záměr dávných obyvatel Podorlicka. Mohyly vysoké ve své době až dva metry musely být dobře patrné z velké dálky.

Pohřební místo sloužilo širokému okolí

„Takto velký odkryv na pohřebišti z doby bronzové jsme v Královéhradeckém kraji neměli nějakých deset patnáct let. Nepochybně je to velmi významný výzkum,“ potvrzuje vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Je velmi pravděpodobné, že pohřebiště sloužilo zároveň pro několik osad v okruhu do pěti kilometrů. „Pro tehdejší lidi z širokého okolí byl celý pohřební okrsek u dnešních Vojenic nepochybně velmi významný,“ říká Beková.

Archeologové u Vojenic pracují na ploše 40 na 50 metrů. Hroby jsou bohaté. V některých je až třicet keramických nádob, což svědčí o tom, že tu byli po mnoho generací pohřbíváni lidé různého sociálního postavení.

Do hliněných hrnců, popelnic, se dával nejen popel zemřelých, ale vše, co zbylo na pohřební hranici po předmětech, jež měl nebožtík u sebe: tkaniny, bronzové ozdoby, různé součásti oděvu.

„Na poli jsou dosud patrné původní mohylové násypy. Mohyly, i když narušené, se dosud dochovaly i v nedalekém lese,“ pokračuje Beková. Každá z mohyl obsahovala několik pohřbů. Lidé kultury popelnicových polí ukládali ostatky zemřelých do jednotlivých mohyl postupně v rozmezí několika let, sloužily jako dnešní hrobky.

Archeologové také zjistili, že některé hranice s nebožtíkem vzplály přímo na mohyle, což je neobvyklé. Vykopávky u Vojenic jsou zajímavé i prováděním samotného výzkumu. Archeologové se většinou dostanou k práci až po skrývce ornice, kterou provádí těžká technika, a často se stává, že hodně cenného nenávratně zmizí.

Krajina Podorlicka byla nebývale hustě osídlena zemědělci

„Když to zjednoduším, u Vojenic nejde o klasický záchranný výzkum. Díky tomu archeologové mají více času a mohou pohřebiště pečlivěji zkoumat už od ornice a zachycovat jeho narušování orbou. Z tohoto hlediska budou výsledky velmi cenné. Při ručním skrývání se objevují věci, které při mechanické skrývce unikají, jako jsou v tomto konkrétním případě například základny mohyl, jež už v terénu vidět nejsou, ale při ruční práci je šance je zachytit a identifikovat,“ říká Novák.

Vykopávky u Vojenic

  • Letošní sezona archeologického výzkumu mohylového pohřebiště u Vojenic končí a začínají práce v laboratořích muzea, kde musí vědci zanalyzovat tisíce úlomků keramiky, kostí a kovových předmětů.
  • Práce v konzervačních laboratořích bude velmi náročná, protože nálezy jsou velmi poškozené zemědělskou technikou.

Před třemi tisíci lety byla krajina dnešního Podorlicka nebývale hustě osídlena převážně zemědělci, kteří se po vyčerpání půdy přesouvali jinam, ale po letech se vrátili zpět.

Pokud by se tehdy člověk z dnešního Hradce Králové vydal do Orlických hor, tak jak by rostla nadmořská výška, stále častěji by se setkával s pasteveckými komunitami. Pravděpodobně i vojenické mohylové pohřebiště v kopcovité krajině patřilo lidu, který se vedle zemědělství ve větší míře věnoval pastevectví.

„Pohřebiště je z období, které bylo z hlediska hustoty pravěkého osídlení na Rychnovsku vůbec nejsilnější. Lze to srovnat možná až s nástupem kolonizace ve 13. století. Zatím máme jen obrovské pohřebiště. Sídliště, které by s ním souviselo, se hledá hůře, zatím nám chybí,“ uvádí Beková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lídr kandidátky SPD v Hradeckém kraji Zdeněk Podal
Okamurovce povede správce hradeckého kempu. Nejsme extremisté, tvrdí

Do říjnových parlamentních voleb povede hnutí Svoboda a přímá demokracie v Královéhradeckém kraji čtyřiašedesátiletý Zdeněk Podal. Býval krajským...  celý článek

Rostlina konopí, kterou pachatel nechal před domem seniorky.
Zloděj ukradl seniorce ze zahrady konopí, trest nejspíš čeká oba dva

Nejen zloděj, ale i okradená žena z Náchodska mají oplétačky s policií kvůli ukradené rostlině konopí. Zloděj si ji totiž odnesl z oplocené zahradě u domu...  celý článek

Kamiony u brány do závodu Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku.
Přetíženým dopravním uzlům u Kvasin uleví nové silnice za tři miliardy

Dopravní stavby za tři miliardy korun mají do pěti let vzniknout na Rychnovsku, hlavně v okolí průmyslové zóny Solnice - Kvasiny. Opravy a výstavba nových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.