Archeologický výzkum v obci Vojenice na Rychnovsku.

Archeologický výzkum v obci Vojenice na Rychnovsku. | foto: Martina Beková (Muzeum a galerie Orlických hor Rychnov nad Kněžnou)

Tři tisíce let staré pohřebiště na Rychnovsku je unikát, tvrdí vědci

  • 1
U Vojenic na Rychnovsku finišují vykopávky rozsáhlého mohylového pohřebiště. Archeologové tam objevili více než dvě desítky hrobů, avšak podle geofyzikální expertizy jich tam může být až tisíc.

Archeoložka Martina Beková klečí v mělké jámě a štětcem opatrně čistí zbytky pravěké keramiky, které vykukují z hlíny. Naleziště z mladší až pozdní doby bronzové u obce Vojenice, která administrativně spadá pod Voděrady na Rychnovsku, nemá v posledních letech v Královéhradeckém kraji svým rozsahem obdoby.

Archeologové tam objevili nezvykle velké mohylové pohřebiště z období 1 200 až 800 let před naším letopočtem. „V tomto žárovém hrobě jsou tři hrnce. Zajímavé je, že je zapuštěný do báze mohyly. Zjistili jsme, že na ní probíhaly pohřební obřady. Našli jsme zbytek hranice, do kterého jsou zašlapány střepy a zapuštěn tento hrob. Zřejmě se jedná o dodatečný pohřeb,“ míní Beková.

Výzkum pomáhají hradit fakulty vyučující archeologii v Praze, Hradci Králové a Olomouci. Díky tomu se do vykopávek trvajících už několik měsíců zapojily desítky studentů z celé České republiky (o začátcích výzkumu čtěte zde).

Nedaleko je telekomunikační věž Osičina, která zároveň slouží jako rozhledna. Je odtud pěkný výhled na Orlické a Železné hory, Králický Sněžník či Krkonoše. Umístění pohřebiště na kopci, který se vypíná vysoko nad okolní krajinu, byl zřejmě záměr dávných obyvatel Podorlicka. Mohyly vysoké ve své době až dva metry musely být dobře patrné z velké dálky.

Pohřební místo sloužilo širokému okolí

„Takto velký odkryv na pohřebišti z doby bronzové jsme v Královéhradeckém kraji neměli nějakých deset patnáct let. Nepochybně je to velmi významný výzkum,“ potvrzuje vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Je velmi pravděpodobné, že pohřebiště sloužilo zároveň pro několik osad v okruhu do pěti kilometrů. „Pro tehdejší lidi z širokého okolí byl celý pohřební okrsek u dnešních Vojenic nepochybně velmi významný,“ říká Beková.

Archeologové u Vojenic pracují na ploše 40 na 50 metrů. Hroby jsou bohaté. V některých je až třicet keramických nádob, což svědčí o tom, že tu byli po mnoho generací pohřbíváni lidé různého sociálního postavení.

Do hliněných hrnců, popelnic, se dával nejen popel zemřelých, ale vše, co zbylo na pohřební hranici po předmětech, jež měl nebožtík u sebe: tkaniny, bronzové ozdoby, různé součásti oděvu.

„Na poli jsou dosud patrné původní mohylové násypy. Mohyly, i když narušené, se dosud dochovaly i v nedalekém lese,“ pokračuje Beková. Každá z mohyl obsahovala několik pohřbů. Lidé kultury popelnicových polí ukládali ostatky zemřelých do jednotlivých mohyl postupně v rozmezí několika let, sloužily jako dnešní hrobky.

Archeologové také zjistili, že některé hranice s nebožtíkem vzplály přímo na mohyle, což je neobvyklé. Vykopávky u Vojenic jsou zajímavé i prováděním samotného výzkumu. Archeologové se většinou dostanou k práci až po skrývce ornice, kterou provádí těžká technika, a často se stává, že hodně cenného nenávratně zmizí.

Krajina Podorlicka byla nebývale hustě osídlena zemědělci

„Když to zjednoduším, u Vojenic nejde o klasický záchranný výzkum. Díky tomu archeologové mají více času a mohou pohřebiště pečlivěji zkoumat už od ornice a zachycovat jeho narušování orbou. Z tohoto hlediska budou výsledky velmi cenné. Při ručním skrývání se objevují věci, které při mechanické skrývce unikají, jako jsou v tomto konkrétním případě například základny mohyl, jež už v terénu vidět nejsou, ale při ruční práci je šance je zachytit a identifikovat,“ říká Novák.

Vykopávky u Vojenic

  • Letošní sezona archeologického výzkumu mohylového pohřebiště u Vojenic končí a začínají práce v laboratořích muzea, kde musí vědci zanalyzovat tisíce úlomků keramiky, kostí a kovových předmětů.
  • Práce v konzervačních laboratořích bude velmi náročná, protože nálezy jsou velmi poškozené zemědělskou technikou.

Před třemi tisíci lety byla krajina dnešního Podorlicka nebývale hustě osídlena převážně zemědělci, kteří se po vyčerpání půdy přesouvali jinam, ale po letech se vrátili zpět.

Pokud by se tehdy člověk z dnešního Hradce Králové vydal do Orlických hor, tak jak by rostla nadmořská výška, stále častěji by se setkával s pasteveckými komunitami. Pravděpodobně i vojenické mohylové pohřebiště v kopcovité krajině patřilo lidu, který se vedle zemědělství ve větší míře věnoval pastevectví.

„Pohřebiště je z období, které bylo z hlediska hustoty pravěkého osídlení na Rychnovsku vůbec nejsilnější. Lze to srovnat možná až s nástupem kolonizace ve 13. století. Zatím máme jen obrovské pohřebiště. Sídliště, které by s ním souviselo, se hledá hůře, zatím nám chybí,“ uvádí Beková.