Místo si přitom oblíbili houbaři a fanoušci vojenských sportů. Holandská firma, která pozemky s rozpadlými nemovitostmi vlastní, se o areál nezajímá. Obec neví, co s obří ekologickou zátěží dělat.
Po skončení těžby areál na okraji obce v osadě Bečkov více než půl století využívali zemědělci. Od poloviny 90. let objekty chátrají. Kdysi prosperující podnik dnes připomíná apokalypsu.
"Je to životu nebezpečné. Něco by se s tím už konečně mělo dělat," stěžuje si místní chatař, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něj tu panuje poměrně čilý ruch.
"Lidé sem vozí odpadky, chodí sem zloději kovů a stavebního materiálu. Viděl jsem tu také mladíky, kteří si hráli na vojáky," dodává. Z někdejší ubytovny pro horníky, vepřína, kotelny i trafostanice zbyly jen ruiny.
Nebezpečí číhá také pod zemí v podobě nezajištěných jímek, odkrytých kanálů a zatopených sklepů. V jednom objektu je cítit unikající chemikálie. Žumpy jsou plné pneumatik, kolem rozpadlých budov se povaluje stará elektronika, části automobilů i karcinogenní azbest.
Bernartice a uranUran se na okraji Bernartic těžil ve 30. letech 20. století. Po druhé světové válce objekty převzal státní statek, vepřín zde fungoval ještě po sametové revoluci. V 90. letech koupil pozemky s nemovitostmi holandský podnikatel a podle pamětníků chtěl v průmyslovém areálu pořádat techno party. Posledních zhruba dvacet let budovy chátrají. Vznikly zde nelegální skládky. |
Na "prohlídku" patrně největšího brownfieldu na Trutnovsku ale může vyrazit kdokoli. U vjezdu do areálu není ani cedule.
"Na každou stavbu, kde je lešení, se dávají pásky. Tohle je mnohem horší, ale není tady vůbec nic," říká Petr Koltun, který se v Bernarticích narodil a do okolí chodí houbařit. "Kdo to tady nezná, může někam zahučet a nikdo se o něm už nikdy nedoví," dodává.
Starosta Bernartic Václav Schreier ale odmítá, že by se jednalo o hojně navštěvovanou lokalitu. "Kromě zlodějů dřeva tam nikdo nechodí a ani tam nemá co dělat," upozorňuje.
Majitel s obcí nekomunikuje
Podle svých slov si ani neumí představit, jak by tak rozlehlý areál měla obec zajistit. Vzhledem k opuštěnosti a odlehlosti místa to prý ostatně není nutné. V těsném sousedství brownfieldu jsou tři chaty, trvale zde nikdo nežije. Obec vlastní pouze okolní pozemky a nemá tak žádné páky, jak celou situaci řešit.
"Je to problém. Areál je v katastrofálním stavu, ale jediný, kdo s tím může něco udělat, je majitel," říká Schreier. Radnice se v minulosti snažila přes stavební úřad v Žacléři vlastníka bývalých dolů přimět k demolici objektů, ten však na výzvy ani dopisy úředníků nereaguje.
"Majitel s námi vůbec nekomunikuje," potvrzuje Karel Rychetský, vedoucí odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí v Žacléři. Stavební úřad v dohledné době plánuje areál zkontrolovat.
"Pokud zjistíme, že zde hrozí přímé ohrožení, budeme muset nařídit provedení zabezpečovacích prací," dodává Rychetský. Oplocení nebo jiné zajištění areálu ale musí někdo zaplatit. Úřad to může nařídit obci, která poté má právo částku vymáhat soudní cestou po majiteli.
Bývalá důlní díla pravidelně kontrolují báňští záchranáři. Z jejich pohledu je v Bečkově vše v pořádku. "Důlní díla jsou zajištěna a nehrozí od nich přímé nebezpečí," říká vedoucí Báňské záchranné služby Odolov Josef Toth.
