Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V hradeckých písčinách se usadily vzácné včely, dlouhoretka i žahalka

  8:55aktualizováno  8:55
Loňská dřina při odstraňování náletových dřevin z hradecké přírodní památky Na Plachtě přináší ochráncům přírody ovoce. Na nově vzniklých písčinách se usadily vzácné včelky, které žijí jen na dalších dvou místech v republice.

Na území Plachty žije 228 druhů blanokřídlých, z čehož je 140 druhů včel. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Bagry, ale především několik desítek dobrovolníků s rýči a hráběmi, mezi nimiž byly i děti z hradeckých mateřských škol, pomáhaly na konci loňského roku vytvořit na území přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové nové rozsáhlé písčiny pro blanokřídlý hmyz.

Fotogalerie

Obyvatelé Hradce mají letos v létě velkou šanci zahlédnout při toulkách přírodou unikátní druhy, které se v České republice nacházejí jen na několika málo místech.

„Velmi vzácnými druhy blanokřídlých jsou žahalka šestiskvrnná a dlouhoretka obecná, která patří mezi kutilky. V letošním roce jsme zaznamenali poměrně silnou populaci s několika desítkami jedinců,“ říká zooložka Blanka Mikátová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Na území Plachty žije 228 druhů blanokřídlých, z čehož je 140 druhů včel.

Kromě samotářských jsou hojně zastoupeny i kutilky, které svým vzhledem včelu nebo vosu připomínají. „Na první pohled zcela pusté a vyprahlé úseky písčin jsou obsazeny jejich podzemními hnízdy, z nichž jsou patrné pouze vstupní otvory,“ popisuje Mikátová.

Usadili se tu i vzácní rýhonosci

V písčinách se daří i unikátním broukům, kteří jsou v regionu velmi vzácní. Písek ke svému životu potřebují třeba brouci rýhonosci. „Jejich výskyt nebyl jinde v královéhradeckém regionu doložen. Nemají křídla a vyžadují velmi specifický biotop, jsou tak omezeni v možnosti šíření. Tyto druhy proto patří k velmi cenným reliktům, jejich výskyt bychom měli monitorovat a vhodným opečováváním lokality podporovat,“ míní zooložka.

Aby zajímavé a vzácné druhy v místě bývalého vojenského cvičiště vydržely, vytvoření písčin nestačí. Nutná je i jejich údržba.

„Místa se musí pravidelně rozhrabávat a rozšlapávat, aby znovu nezarostla,“ vysvětluje krajinný ekolog Martin Hanousek ze sdružení Jaro Jaroměř.

Nejlepší údržba je manuální. „Ruční rozhrabávání je mnohem kvalitnější a přesnější, než když si na to pozveme bagr,“ říká.

Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata)

  • Donedávna byla známa jen z nejteplejších lokalit na jižní Moravě. V Čechách byl tento druh dlouho nezvěstný, ale po padesáti letech se objevil na písčině v Březhradě u Hradce Králové. Později ekologové hlásili jednotlivé nálezy i z lokality Na Plachtě. V letošním roce tam už zaznamenali desítky jedinců.
  • Dospělci žahalky jsou za slunných dnů k vidění na květech rostlin. O další generaci se žahalky starají zajímavým způsobem. Samice vyhledávají larvy některých druhů brouků, například chroustků rodu Anisoplia nebo zlatohlávků Oxythyrea funesta. Hostitelskou larvu trvale ochromí žihadlem a vystaví pro ni prostornou komůrku. Na zadeček larvy nakladou vajíčko, komůrku opustí a přístupovou chodbu zahrabou. Larvy postupně stravují tělo hostitele, vývoj je rychlý, trvá přibližně dva týdny. Následně si larvy staví pevný kokon a dospělci se líhnou až v následující sezoně.

Hrabání písku tak bude jednou z náplní blížící se podzimní dobrovolnické brigády, ty ochránci přírody pořádají dvakrát do roka. Součástí má být i znovurozšíření vřesovišť, která v minulosti pokrývala Plachtu mnohem víc, než je tomu nyní.

„Vřes vyhnaly nálety, které se nám nyní podařilo odstranit. Je krásně vidět, jak se do ploch, které jsme pojezdili vojenskou technikou, vřes nyní vrací,“ libuje si Hanousek. 

Ochránci totiž kromě suchých písčin, které si oblíbil hmyz, vytvořili také písčiny mokré, v nichž si naopak libují různé druhy rostlin.

Obnova písčin měla okamžitý efekt

„V nich roste například stozrník lnovitý, který se nachází jen na třech místech v republice. Vysloveně překvapeni jsme byli, když jsme objevili masožravé rosnatky,“ popisuje krajinný ekolog.

Celou lokalitu teď budou spolu se členy Agentury a Jara Jaroměř monitorovat i pracovníci hradecké univerzity.

„Po několika letech se začíná příznivě ukazovat efekt rozježdění vybraných míst. Odstranění náletů a obnova písčin však měly efekt téměř okamžitý. Včely si biotop našly a obsadily ihned,“ říká Hanousek. I proto by písčiny Na Plachtě ochránci přírody v budoucnu rádi ještě rozšířili.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při nehodě na Chrudimsku zemřel mladý řidič (17. září 2017).
Na Chrudimsku ráno zemřel mladý řidič, s autem narazil do dvou stromů

Čtyřiadvacetiletý řidič přišel ráno o život při nehodě na Chrudimsku. S autem postupně narazil do dvou stromů, vozidlo se převrátilo a zůstalo ležet na boku....  celý článek

Z výstavy malíře Antonína Hudečka v Galerii města Trutnova
Galerie láká na Hudečkovy české krajiny i bouřlivé italské moře

Obrazy špičkového krajináře Antonína Hudečka jsou k vidění v Galerii města Trutnova. Pro příznivce českého výtvarného umění to bude lahůdka. Galerie vypůjčila...  celý článek

Poničený dům v Červené Hoře na Náchodsku, do něhož v noci narazil kamion. (18....
Kamion na úzkou cestu nesměl, náraz do chalupy zbrzdil vysoký břeh cesty

Řidič, který o víkendu naboural s kamionem do domu v Červené Hoře na Náchodsku, porušil zákaz vjezdu na zdejší silnici III. třídy. Zkracoval si cestu, aby...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.