Dvě auta, která používají profesionální hasiči z Královéhradeckého kraje, čekají na opravu. Kdy a zda vůbec vyjedou, záleží na tom, zda hasiči dostanou peníze. Kvůli úsporám naplánovaným vládou totiž nemají ani na automechanika.
"Jsme na doraz a žádné rezervy nemáme. Pokrýváme holý provoz jako svícení, topení, vodu, pohonné hmoty, oblečení hasičů - jen základní věci. Na další rozvoj a zlepšení vybavení peníze nejsou," říká ředitel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje František Mencl.
14 požárních stanic v kraji nemá na opravyProfesionální hasiči v kraji musí letos vyjít se zhruba 36 miliony korun na běžný provoz, což je o 14 milionů méně než předloni. Na investice mají dokonce jen 6 milionů, přitom předloni to bylo 40. Sami už proto třeba opravy svých čtrnácti požárních stanic v kraji neutáhnou. |
Aby hasiči ušetřili, některé služby omezují a žádají o pomoc radnice měst, kde jejich stanice stojí.
"Přispívají nám už v podstatě všechna města, kde máme profesionální jednotky. Někde je to podpora malá, ale každá koruna je dobrá. Menší města přispívají 200 nebo 300 tisíci a i z toho se nám daří zajistit některé opravy," říká Mencl.
Třeba Jičín hasičům vypomohl, aby mohli vyměnit zastaralé náhradní zdroje energie, bez nichž se v případě výpadku elektrického proudu neobejdou. Nejvíc hasičům přispívá krajské město.
"Příspěvek letos činí celkem jeden a čtvrt milionu, z toho je 150 tisíc na zajištění provozu elektronických sirén, ostatní peníze jsou na vybavení zásahové jednotky v Hradci," vypočítává mluvčí magistrátu v Hradci Králové Magdaléna Vlčková.
Dobruška vloni hasičům dala přes 600 a letos přes 300 tisíc korun. "Chceme, aby tady hasiči dál sloužili, aby se stanice nezrušila. Máme s hasičským sborem smlouvu, že mu každoročně budeme přispívat. Dáváme mu zhruba 250 tisíc ročně, a pokud peníze nevyčerpají, další rok dostanou o to víc. To by je tady mělo pomoci udržet," míní dobrušský starosta Petr Tojnar.
Hrozí propouštění a zavírání požárních stanic
Nebezpečí uzavírání požárních stanic je přitom podle ředitele Mencla velice reálné: "Během dvou měsíců se začne připravovat státní rozpočet na rok 2013 a jeho schválené ukazatele na roky 2013 a 2014 počítají v resortu ministerstva vnitra s dosti vysokými úsporami."
"Pokud je budeme muset dodržet, bude to znamenat další propouštění policistů a hasičů. Hrozí, že v první fázi na malých stanicích dojde ke snížení počtu z pěti příslušníků na dva, nejvýš tři. Výjezd v počtu dvou lidí pak bude k některým zásahům nemožný a bude se čekat na dobrovolné hasiče," tvrdí Mencl.
Kolik pracuje hasičů v krajiKvůli úsporám už hasiči nepřijímají nové zaměstnance místo těch, kteří odcházejí. Na konci roku měl Hasičský záchranný sbor v kraji 516 zaměstnanců, z toho 482 hasičů ve služebním poměru a 34 běžných zaměstnanců. Z celkového počtu zasahuje u nehod a požárů či slouží na operačních středicích 380 hasičů, dalších 100 vykonává státní správu na úseku požární ochrany obyvatelstva a krizového řízení. |
Podle náměstka královéhradeckého hejtmana Helmuta Dohnálka každá organizace má rezervy, kde lze ušetřit. Škrty u hasičů však považuje za přehnané a neopodstatněné.
"Současná vláda sama sebe nazvala vládou rozpočtové odpovědnosti. K rozpočtové odpovědnosti nepatří jenom primitivní škrtání, ale také zachování životně nezbytných státních institucí, mezi něž hasiči rozhodně patří. Jestliže se situace nezlepší, mohou nás některé úspory přijít pěkně draho," míní Dohnálek.
Pomoc nemusí být tak rychlá jako je dnes
Kvůli úsporám se podle ředitele Mencla nakonec může stát, že hasiči nevyjedou pomoci tak rychle jako dnes. Místo za dvě minuty to bude třeba za deset minut. Pak ale budou narůstat i škody. "Nedej bože, čím později přijedeme, tím později se také dočkají pomoci třeba lidé v ohrožení života," varuje Mencl.
Pokud budou vládní škrty pokračovat i nadále, vzrostou náklady obcí, které financují činnost jednotek dobrovolných hasičů. Budou muset platit víc za údržbu vozů, pohonné hmoty nebo náhrady mezd zaměstnavatelům dobrovolníků.
"Když pak dobrovolní hasiči budou vyjíždět dvakrát týdně, zaměstnavatel jim může říct, ať jdou dělat něco jiného, že on potřebuje, aby pracovali. Pak si řeknou, že je pro ně důležitější, aby živili rodinu a může se stát, že vyhlásíme poplach a nikdo nevyjede. Může to jít opravdu až tak daleko, že některé malé stanice s méně výjezdy se mohou rušit," dodal ředitel.
