"Teď tady město zase prodává dům. Jdeme na schůzi, protože nechceme, aby sem přišli další Romové," říká jedna z obyvatelek.
Josefovští přitom tvrdí, že nejsou žádní rasisté. Spousta z nich se sžila s několika rodinami, které tu bydlí už několik desetiletí. Vadí jim hlavně mladí Romové a ti, kteří se sem přistěhovávají v poslední době.
"S Romy, kteří jsou tu už dlouho, problémy moc nejsou, ale v poslední době tu přibylo hodně dalších, až by mne zajímalo, kde všichni bydlí," uvádí žena v jedné z josefovských trafik.
Její kamarádka říká, že se Romové nastěhují k příbuzným. "Když někdo z nich umře nebo je tu svatba, sjedou se ze všech koutů. A někteří už neodjedou," míní.
Ve svém obydlí se setkává hlavně s hlukem. "Dělají u nás randál. Já bydlím kousek dál, ale lituju sousedy, kteří to mají z první ruky," říká žena a dodává, že Romové zneužívají sociálního systému.
"Ale zákony jim nahrávaly už za komunismu. Když jsem se tenkrát ptala na národním výboře, proč jedné Romce vyplácejí tak vysoké peníze, odpověděli mi: jó, paní, to jsou zákony. Jenže tehdy platily i jiné zákony. Třeba, že všichni musí makat. Ten zrušili. Nedivím se, že vztek lidí vůči Romům narůstá, až se to na Šluknovsku vyhrotilo."
V trafice si kupuje noviny muž, který se před několika lety z Josefova odstěhoval. Ač tam jeho rod, v němž byli oficíři, žil od roku 1793.
"Babička to málem nepřežila, ale šli jsme pryč kvůli Romům. Měli jsme tu celý dům. Koupili jsme rodinný domek v nedaleké malé obci a v té ulici, kde teď bydlím, už je pět rodin z Josefova, které odsud prchly stejně jako já kvůli problémovým," říká muž.
Domy jsou vybydlené, lavičky vytrhané
Co mu vadilo? "V létě patří celé náměstí Romům. To znamená hluk do noci, křik. Hrozný nepořádek. Ráno tady úklidové firmy s romskými pracovníky uklízejí binec, který nadělaly předtím večer jejich děti. Je to umělá zaměstnanost," říká.
Josefov je přitom jedno z nejhezčích celistvých historických měst, které poznal. "Mohly sem jezdit davy turistů. Dnes je to tu zdevastované, s vybydlenými byty. Přitom třeba takovou tříkilometrovou promenádu mají málokde. Dnes na ní chybí skoro všechny lavičky. Jsou rozsekané a spálené," krčí rameny Rastislav.
Pak trochu zalituje, že se na počátku 90. let Josefov neodtrhl od Jaroměře. "Bylo tu po revoluci referendum a lidi si odhlasovali odtržení. Nedovolili to. A jaroměřští starostové sem začali stěhovat Romy. Vyčistili Jaroměř, okolní města a všechno dali sem. Udělali z Josefova ghetto," říká muž, jenž lituje, že město opustila armáda.
"Bydleli tu rodiny důstojníků, žilo se tu dobře. Záklaďáci se navíc starali o pořádek. Když Romové dělali binec, tak jim v hospodě rozbili držky a byl pokoj," rozvášňuje se muž.
Na přistěhovalce nadávají i Romové
Na přistěhovalé Romy nadávají i sami Romové. Žena středního věku na náměstí říká, že má za druha Roma.
"Já mám dobrého, ale ti mlaďáci jsou někteří hrozní. A děcka. Jsou agresivní a nevychovaní. Ještě hůř se chovají, když se dostanou k alkoholu, ale to nakonec dělají i bílí," soudí žena.
V jedné z restaurací v Josefově muži romského původu před dvěma týdny třikrát napadli personál. Jeden odešel bez placení, druhý chytil vedoucí podniku pod krkem a škrtil ji. Třetí vykřikoval, že personál rozseká.
V podniku už zažili nejednu vyhrocenou situaci. Někdy hospodská raději předčasně zavře a pošle hosty domů, že zaplatí zítra. "Kolikrát tady mají někteří docela strach," říká jeden z hostů.
V ulici, kde je hospoda, prý běžně pobíhají večer po setmění děti, někdy i sedmileté. Když v deset večer zavírají, romská mládež na ulici popíjí plechovkové pivo a krabicové víno.
Josefov
