V plechovém tubusu, který ve věži spolu s mincemi zanechal tehdejší administrátor kostela páter Alois Fajstl, byl zápis z roku 1975 a dokumenty z roku 1987. Zápis informuje o restaurování kostela.
"Je napsán krásným jazykem a ukazuje na to, že páter Fajstl byl již velmi starý muž a potrpěl si na slohovou čistotu," řekl Dominik Melichar z Oblastní charity Červený Kostelec, který má rekonstrukci na starosti.
Listina obsahuje také informace, které podniky se na opravách podílely a kolik obnova stála.
"Roku 1963 restaurován nejstarší renesančně barokový oltář v boční kapli. Práci dobře provedl sochař Jan Lorenc, důchodce v Poličce. Brzy potom zemřel v nouzi. Restauraci financovala paní Aloisie Seitztová, obyvatelka Domova důchodců v Žirči a bývalá majitelka uměleckého zboží v Hradci Králové," napsal Fajstl.
Další oprava probíhala o devět let později: "Roku 1972 v měsíci květnu opraven boční oltář, původní barokový z doby jezuitů z roku 1700 s obrazem Zasnoubení Panny Marie a soškou Pražského Jezulátka, darem to Bosých karmelitánů v Praze žírečským jezuitům."
Rok 1972: opravy za 342 tisíc Kčs
Páter ve svých zápisech neopomněl ani názvy podniků a jména jejich pracovníků: "Roku 1972 v měsíci červnu, červenci a srpnu bylo přikročeno k velkým opravám vnějším. Pod vedením okresního stavebního podniku ve Dvoře Králové soudruha Miroslava Hřebíčka.
Podnikem provádějícím práce byla Doska, to jest opravářský odbor města Dvora Králové, vedoucím Vlastimil Jakubec, úsekový vedoucí bývalé obce Žireč. Na všechny opravy byl rozpočet 342 000 Kčs."
Druhý dokument z roku 1987 je pamětní list sepsaný Fajstlem u příležitosti opravy oken ve věži, která 14. června roku 1987 v nočních hodinách poškodil blesk: "Zásah bleskem poničil vitrážová okna umístěná v takzvané lucerně nad kněžištěm. Následně se vitráže odstranily a nahradily se provizorním neprůhledným sklem. Během nynějších oprav budou uvedena okna do původního stavu a navrátí se i zrestaurované historické vitráže."
Starší dokumenty zmizely
Starší dokumenty se ve věži nenašly. Melichar si to vysvětluje liknavostí tehdejšího režimu: "Tehdy zřejmě nebyla taková úcta k historickým věcem a asi nepovažovali za důležité vracet zpět původní dokumenty. Jednou z možností však je, že jsou uschovány v archivech."
Všechny letos nalezené dokumenty se do báně vrátí a přibudou k nim i listiny ze současnosti. "Nechali jsme vyrobit měděnou schránku a do ní zapečetili původní listy a peníze, k nim jsme doplnili dokumenty vlastní. Jedná se o pamětní list, kde jsou popsány základní informace o opravách, denní tisk a současné mince," řekl Melichar.
Při obnově areálu někdejšího kláštera, ve kterém dnes sídlí Domov svatého Josefa pečující o lidi s roztroušenou sklerózou, archeologové nalezli fragmenty z dob vrcholného středověku. Stalo se to v budově bývalého pivovaru a objektech zahradní architektury v zámeckém parku. "Při výkopových pracích v pivovaru dělníci narazili na pozůstatky původního základového zdiva," uvedl Melichar.
Klášter nejspíš zničil v 18. století požár
Archeologický průzkum poté odhalil zdivo historického objektu složitější stavební konstrukce s vnitřním členěním, který stával v místě dnešní budovy pivovaru. "Vznik objektu je datován mezi 15. až 16. stoletím a jeho zánik s největší pravděpodobností po požáru v první polovině století 18., kdy se předpokládá i výstavba nynějšího barokního pivovaru," řekl Melichar.
Na stejném místě archeologové objevili i vrcholně středověkou keramiku s nejstaršími úlomky ze 14. a 15. století. Z mladších nálezů to byly především kachle, kamenina či zvířecí kosti. "Opravy, které by měly skončit do konce roku, podpořily granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska," uvedl Melichar.
