Výcvik lavinového psa v Krkonoších

Výcvik lavinového psa v Krkonoších | foto: Horská služba Krkonoše

V Krkonoších se za dva měsíce ztratilo víc lidí než jindy za zimu

  • 0
Horská služba v Krkonoších vyhlásila od začátku roku už třináct pátracích akcí. Je to víc než jindy za celou zimu. Svůj podíl na tom má netypický průběh zimy, ale také fakt, že lidé nepoužívají příslovečný selský rozum.

Podmínky v Krkonoších byly v uplynulých týdnech často hodně extrémní - mnohokrát foukal velmi silný vítr, najednou napadlo nezvykle velké množství sněhu anebo hory svíraly arktické mrazy.

"A tak se několikrát stalo, že se lidé neztratili klasickým způsobem, že by nevěděli, kde jsou. Ale ocitli se na nějakém těžko přístupném místě, odkud se nemohli vlastními silami dostat do bezpečí," vysvětlil náčelník Horské služby Adolf Klepš.

Typickým případem byla záchrana dvou skupin německých a nizozemských turistů, které se večer krátce po sobě ztratily na zaváté cestě bez tyčového značení v údolí Bílého Labe mezi Luční boudou a Špindlerovým Mlýnem. Všechny běžkaře se podařilo při opakovaném pátrání záchranářům najít a promrzlé a značně vyčerpané zachránit (více o akci čtěte zde).

Desatero bezpečného chování v horách

1. Vždy pečlivě naplánovat trasu túry s ohledem na kondici nejslabšího ze skupiny.
2. S předstihem získat co nejvíc informací o prognóze počasí i sněhové a lavinové situaci.
3. Před odchodem na túru předat ubytovateli informace o trase a předpokládané době návratu.
4. Správně používat mapu, znát druhy značení turistických cest.
5. Znát typy výstražných tabulí a jejich význam.

6. Nepohybovat se mimo značené cesty.
7. Mít s sebou lékárničku a v případě potřeby umět poskytnout první pomoc.
8. Znát kontakty na Horskou službu. Mít vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon.
9. Ovládat zásady chování pro případ zbloudění, pádu laviny nebo zřícení.
10. Nikdy nepodceňovat hory a chovat se zodpovědně.

"Zahraniční turisté se vydali do nepřístupného terénu na neprošlapanou letní cestu na základě doporučení zaměstnanců Luční boudy. Je to paradox, který je daní za častou obměnu personálu na horských chatách. Ti zaměstnanci často za celou zimu nevytáhnou paty z boudy a sami ani pořádně nevědí, kde jsou. Natož aby dokázali někomu poradit," řekl šéf krkonošských záchranářů.

"Kdyby lidé používali hlavu"

Práci Horské službě často přidělávají i lidé, kteří se na túru špatně připraví a ještě přecení své síly. Jako třeba sedmačtyřicetiletý muž, který strávil noc na sněhu jen sto metrů od známé chaty Výrovka.

Když ho druhý den dopoledne objevili procházející turisté, byl silně podchlazený a vůbec nebyl schopen komunikovat. Záchranáři dokonce museli na krkonošské hřebeny přivolat vrtulník, který turistu přepravil do nemocnice.

"Nezjistil si podmínky a vydal se na túru, na kterou evidentně nestačil. Kousek od Výrovky mu potom došly síly a do bezpečí už nezvládl dojít," popsal Klepš.

Naprosto typickou pátrací akcí bylo naopak hledání sedmadvacetiletého snowboardisty ze Slovenska, který se hned první den pobytu na horách ztratil ve volném terénu během sjezdu ze Sněžky.

"Kdyby jel pro něj známým terénem, tak se to asi nestalo. Naprosto zásadní v tomto případě však bylo, že nám jeho ubytovatel včas nahlásil, že se mu jeden z hostů nevrátil z výletu," řekl náčelník krkonošské Horské služby.

Důležité bylo také to, že snowboardista měl u sebe plně nabitý mobilní telefon, s jehož pomocí mohl záchranářům upřesnit svoji polohu.

"Faktem ale je, že mládenec udělal několik základních chyb a tou největší bylo rozhodnutí sjet si svah Sněžky volným terénem. To je jasné porušení všech zásad. Návštěvníci se nesmí v žádném případě vydávat mimo sjezdové tratě a značené cesty, ať ve skupině, či dokonce zcela osamoceni," zdůraznil Klepš.

Podle šéfa krkonošských záchranářů je většina pátracích akcí úplně zbytečná: "Kdyby lidé používali hlavu a dodržovali základní pravidla pohybu na horách, tak se nikdy do žádných problémů nedostanou."