Uzavřený prameník minerálky Ida v Náchodě-Bělovsi

Uzavřený prameník minerálky Ida v Náchodě-Bělovsi | foto: Štěpánka Tůmová, MF DNES

Lidé pili čtyři roky arzen v minerálce, město přehlédlo zákaz inspekce

  • 56
Starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD) se v tomto týdnu omluvil, že město mělo nepořádek v dokumentech a nechalo lidi čepovat minerálku Ida s vyšším obsahem arzenu. Český inspektorát lázní a zřídel to opakovaně urgoval, ale uzavření prameníku nařídil až vloni.

Od 26. září zeje prameník Idy v Náchodě-Bělovsi prázdnotou (o uzavření jsme psali zde). Obyvatelům schází oblíbená minerálka dokonce až tak, že někteří by ji dál pili neupravenou i přes zdravotní rizika. Oklamaní se však cítí zejména opoziční zastupitelé, protože nedostávali od starosty a místostarosty pravdivé informace.

„Troufám si tvrdit, že došlo k bezprecedentnímu porušení zákona o obcích minimálně v tom, že v tak závažné věci, jako je arzen ve veřejně přístupném prameníku a jeho nadlimitní hodnoty, nebyla informována ani rada, ani zastupitelstvo. A je jedno, zda se bavíme o minulém nebo současném zastupitelstvu,“ ohradil se opoziční zastupitel Aleš Cabicar (TOP 09). Sám býval radním i předsedou lázeňské komise a žil v domnění, že město zakoupilo jednotku na odstraňování arzenu, jak o tom jednala komise.

Šest zástupců ze čtyř opozičních stran napsalo vedení města otevřený dopis, kde žádají o informaci, kdo za město nechal předčasně ukončit čerpací zkoušky na vrtu Ida I v roce 2011 a kdo ponese za celou věc odpovědnost. Podle nich by se dotyčný měl vzdát funkce.

V roce 2000 se zavřela stáčírna Idy, v níž se obsah arzenu upravoval. Pak už si lidé nadivoko chodili nabírat minerálku do trubek u řeky Metuje. Kardinál Dominik Duka vysvětil kapličku rekonstruovanou z městských peněz a od sponzorů v červenci 2011 (více čtěte zde).

Město tam vyvěsilo tabulku o složení vody s dodatkem, že přírodní minerálka obsahuje zvýšený podíl arzenu a každý by se měl poradit se svým lékařem, zda může vypít její větší množství.

Arzen v Idě

* Z rozboru Eco-Aqua-Servisu z října 2015 pro město Náchod plyne, že koncentrace arzenu ve zdroji Ida I je 0,479 mg/l. Modelová zkouška ukázala, že po úpravě pomocí zařízení na odstraňování arzenu je v Idě méně než 0,01 mg/l arzenu.

* Pro srovnání podle platné vyhlášky 275 z roku 2004 se množství arzenu v balených přírodních minerálních vodách může pohybovat právě do hodnoty 0,01 mg/l. Z toho by se dalo odvodit, že koncentrace arzenu u neupravené Idy z prameníku 48krát překračuje tuto normu, určenou pro balené minerálky.

* U pitné vody se limity arzenu posuzují podle jiné legislativy. Obecně hygienici počítají arzen k nejvíce obávaným anorganickým látkám znečišťujícím pitnou vodu, a to kvůli karcinogenním a dalším toxickým účinkům. Zpráva Zdravotního ústavu v Ostravě z roku 2008 Problematika arsenu v pitné vodě v ČR uvádí, že arzen se dostává do pitné vody ne tolik lidskou činností, ale více z geologického podloží vodního zdroje. Arzenonosné horniny se vyskytují i v oblasti Krkonoš a Orlických hor. Podle vyhlášky se v pitné vodě může vyskytovat arzen do 0,01 mg/l.

Celý podnik však byl nelegální. „Český inspektorát lázní a zřídel ve svém závazném stanovisku, kterým povolil rekonstrukci prameníku nad pramenem Jakub, jednoznačně zakázal zprovoznění pítka. Navazující kroky města již tedy byly od samého počátku v rozporu se stanoviskem ministerstva. Na nevyhovující stav ohledně využívání prameníku jsme město opakovaně upozorňovali,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Starosta Jan Birke uznal, že šlo o jeho manažerské pochybení, když si nezkontroloval, zda jeho zástupce Tomáš Šubert věc řeší. Ten se hájil tím, že o prameníku jednal s institucemi vždy spíše osobně.

„Nesu velký díl odpovědnosti. Vždy jsem Idu pil, pocházím z Bělovse a podcenil jsem administrativní stránku věci. Jakékoli minerální vody se vždy pije jen trochu a bývá to doplněk lázní. Jistěže arzen není léčivý, ale já jsem Idu pil celý život, i můj otec, kterému je 102 let. Všichni věděli, že je v Idě arzen a bylo to i výrazně vyznačeno v prameníku. Voda v Bělovsi teče sto let a my jsme pouze zlepšili podmínky pro její čepování,“ hájil se Tomáš Šubert (Patrioti).

Prameník patří soukromé firmě, město chce vlastní

Město už si pod tlakem inspektorátu nechalo vyrobit nové zařízení na odlučování arzenu zhruba za 250 tisíc korun, avšak zatím ho nemá kam umístit. Prameník totiž patří soukromé firmě Běloveské lázně. Město si ho původně vypůjčilo na dvacet let, ale firma mu na podzim dala výpověď a poté odstoupila od smlouvy. Město se však drží názoru svých právníků, že výpovědní lhůta jim vyprší teprve letos v říjnu.

Kdy se otevře prameník, je tedy značně nejisté. Soukromí majitelé chátrajících lázní by ho chtěli znovuotevřít sami.

„V důsledku pochybení města Běloveské lázně budou samy instalovat dearzenizační jednotku a to platí. Udělali jsme objednávku u firmy, která nám to slíbila do konce loňského roku, pak to posunuli do února a před několika dny nám napsali, že letos to nebude. Nechávám to bez komentáře, jde o stejnou firmu, která se uchází o spolupráci s městem,“ vyjádřil se člen představenstva Běloveských lázní Marian Khalifa.

Ministerstvo však tlačí na to, že dá povolení využít přírodní léčivé zdroje tomu, kdo splní podmínky lázeňského zákona a v první řadě začne provozovat skutečné lázně, tedy léčebně rehabilitační péči. Povolení by pak mohlo obsahovat i případná pítka.

V pátek místostarosta Šubert jednal na inspektorátu, že se město pravděpodobně vydá cestou vlastních nových vrtů, aby bylo nezávislé na soukromnících. Nechá zpracovat studii dalšího postupu, včetně vzniku lázní. Radnice vloni zveřejnila záměr, že chce vybudovat nový prameník na opačné straně Metuje asi za 20 milionů korun.