Pevnost Dobrošov ukázala i jindy zavřené chodby (9.7.2015).

Pevnost Dobrošov ukázala i jindy zavřené chodby (9.7.2015). | foto: Martin Veselý, MAFRA

V pevnosti Dobrošov sídlí stovky netopýrů, velké opravy se prodraží

  • 0
Dělostřelecká tvrz Dobrošov na Náchodsku chce lákat tisíce nových turistů na velkorysou proměnu, kvůli netopýrům však musí jít rekonstrukce jinou cestou. V národní kulturní památce se totiž netopýrům nebývale daří.

Ve studených a vlhkých chodbách pod dělostřeleckou tvrzí Dobrošov netopýrů přibývá nebývale rychlým tempem. Při letošním sčítání jich odborníci napočítali přes šest set, což z Dobrošova činí jedno z nejvýznamnějších zimovišť v Česku.

„Když jsem netopýry na Dobrošově kontroloval poprvé v roce 1981, tak tam zimovalo 34 letounů, tedy vrápenců a netopýrů, ve čtyřech druzích. Letos po 35 letech to bylo již 642 exemplářů v osmi druzích,“ řekl odborný pracovník Správy Krkonošského národního parku Jiří Flousek.

Součástí pevnosti Dobrošov je i srub Jeřáb, svobodník Eduard Zicháček tam zanechal několik maleb z doby po Mnichovské dohodě a záboru Sudet na podzim 1938.

Ještě v lednu v médiích varoval před nepřijatelně rozsáhlými zásahy v zamýšleném projektu na Dobrošově, ochranáři se však už dohodli s krajskými úředníky a muzejníky na kompromisu, který dovolí modernizovat expozici a návštěvní trasy a snad neuškodí živočichům.

Projektanti z Atelieru 11 kvůli tomu předkládali řadu variant. Královéhradecký kraj, který převzal pevnost loni od armády, už má dohodu i s památkáři. Projekt je před dokončením, bude se ucházet o evropskou dotaci (více o novinkách v pevnosti čtěte zde).

Osm betonových sálů?

„Složité je to v tom, že Dobrošov nebyl nikdy dokončen a my bychom chtěli ukázat, jak to tam asi mělo vypadat. Je to kompromis mezi tím, co chceme a můžeme. Zřejmě se stavba kvůli netopýrům trochu prodraží, protože rekonstrukce musí být pojata úplně jinak. Nemůžeme dělat velké stavební zásahy a jedním z opatření je, že u tří sálů v podzemí srubu Zelený musíme vybudovat přechodové komory, aby ze sálů neunikalo teplo do prostor, kde zimují netopýři,“ uvedl náměstek hejtmana Otakar Ruml.

V podzemí je vlhkost na 97 procentech a stálá teplota 6 stupňů Celsia. Když muzeum chce dole vystavit sbírkové předměty související s válkou, potřebuje snížit vlhkost na 55 procent a teplotu zvýšit na 18 stupňů. Kraj chtěl takto původně upravit osm betonových sálů, které se měly zateplit a izolovat, nakonec budou pouze zmíněné tři.

Pevnost Dobrošov a netopýři

  • V podzemí srubu Zelený se nachází jedno z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů v České republice
  • Jde o výjimečně rychle rostoucí kolonii
  • Celkem se tam vyskytovalo 12 druhů letounů, z nich nejpočetnější jsou teplomilné druhy

Jak se vyvíjí počet netopýrů na zimovišti?

1981: 34 letounů (vrápenců a netopýrů) ve 4 druzích
1988: 100 exemplářů
2003: 202
2007: 302
2010: 400
2012: 508
2015: 602
2016: 642 exemplářů v 8 druzích
Zdroj: údaje ze sčítání, Jiří Flousek

„Tam vytvoříme expozici, která ukáže pevnost k roku 1938. Někde půjdeme až ke stavu, jak by vojenský objekt vypadal po dokončení, takže turisté uvidí třeba kanceláře důstojníků nebo velín, což fakticky na Dobrošově nikdy nevzniklo,“ popsal ředitel Regionálního muzea v Náchodě Petr Landr.

Muzeum se stará o dobrošovské expozice od otevření v roce 1969.

Jak citliví budou netopýři na ventilátory v podzemí, se však teprve uvidí až za provozu. Platí i další opatření. Zůstanou vletové otvory pro netopýry a stavební práce bude možné provést pouze přes léto. Nový výtah bude mít pouze letní provoz a nová návštěvnická trasa se přesune do míst pod srubem Jeřáb, kde nevadí.

Pokud Dobrošov získá dotaci z integrovaného operačního programu, mohly by se stavební práce uskutečnit v letech 2017 až 2019. Kraj odhadl na podzim jejich cenu na 40 až 50 milionů korun, ale podle náměstka Rumla se nyní částka nedá přesně odhadnout. Práce budou totiž zcela netypické.

Kopie pancéřovaného zvonu

V nedokončené dělostřelecké pevnosti, s jejíž výstavbou k obraně Československa se začalo roku 1937 a musela být opuštěna na podzim 1938, se i tak počítá s řadou novinek. V bojovém patře srubu Zelený bude zážitková expozice s barrandovskými houfnicemi z roku 1973, kde si zájemci budou moci simulovaně nabít zbraň a vystřelit.

Na Můstku se uvažuje o zhotovení kopie pancéřovaného zvonu. Povrchy několika betonových bunkrů projdou restaurováním a konzervováním. U vstupu do areálu vyroste dělnický dřevěný domek jako připomínka, jak se pevnost stavěla. V novodobé správní budově vznikne přednáškový sál s promítáním i lepší toalety, pokladna a zázemí personálu.

Kraj ještě musí požádat kvůli netopýrům o výjimku ze zákona, protože Dobrošov spadá mezi evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy Natura 2000.

Netopýrů ubylo v celé Evropě v 70. a 80. letech kvůli chemikáliím v lesnictví a zemědělství i kvůli necitlivým rekonstrukcím budov, kde mívali letní kolonie. Nyní na českých zimovištích počty netopýrů pomalu rostou. Dobrošov jim však obzvlášť svědčí vzhledem k vhodným podmínkám na zimním stanovišti, ale i v letních koloniích patrně někde v Náchodské kotlině.

Samice přitom nerodí každý rok a odchová nejvýš jedno mládě ročně. Podle Jiřího Flouska však může stačit jedna výrazná změna na letním či zimním stanovišti a netopýři ho mohou postupně zcela opustit.

Zajímavostí podle zoologa je, že dobrošovská pevnost ve srovnání s Krkonošemi nebo Orlickými horami přitahuje teplomilné druhy letounů, které jsou kriticky ohrožené, ale právě na Dobrošově jsou nejhojnější. Letos zde napočítali 301 netopýrů brvitých, 276 vrápenců malých a 54 netopýrů velkých.